,,Výsosti, dorazil velekněžka z chrámu v Hebsuhenetu."
Mladá služebná, oblečená v hnědých šatech které jí stěží zakrývali obnažená prsa, stála u dveří se sklopenou hlavou a se strachem očekávala co se bude dít dál.

Sama pocházela z hlavního města, a tak slyšela o královnině sestřenici jen co se šustlo v části města kde žila.

Jedno však věděla že je na sto procent pravda.

Byla až děsivé krásná, že ji chvíli napadlo zda nevidí samotnou Matku.
Ale nahlas to neřekla, věděla že žena před ní trojici neuctívala a říct něco takového nahlas, by ji mohlo poslat do vězení nebo na popravčí špalek.

,,Která?" Amara se neobtěžovala si na sebe něco vzít, když vylezla z postele a vydala se pro víno které nechala na stole.
Stud pro ní bylo cizí slovo, ráda dávala na obdiv své tělo které i přes všechny události v jejím životě vypadalo božsky.

,,Velekněžka Nehmes," špitla, když uviděla jak si jí Amara zkoumavě měří, jako kdyby se chystala zaútočit. Nic z toho se ale nestalo, místo toho k ní zamířila a zastavila se u ní tak blízko až služebná cítila její dech na svém krku.

,,Myslím z kterého chrámu," zavrčela a odtáhla se zpátky.

,,Matky." Rudé oči ženy, které měla sloužit divoce zapláli, když uviděla jak se dívka chvěje.

Amara se pobaveně uchechtla, vrátila se zpět ke stolu a cestou sebrala ze židle košilku kterou tam předchozího večera zahodila.

,,Té se neklání, ať zmizí dokud mám dobrou náladu."

,,Ale výsosti..." služebná nestačila udělat ani krok, když se do dveří kterými přišla, zarazila dýka jen kousek od její tváře.
Byla překvapená a vyděšená.

Vyděšená, jak trefa byla přesná, tedy kdyby nemířila na ní ale na dveře.
Byla si dobře vědoma že kdyby chtěla, mohla jí zasáhnout.

,,Kdybych se ptala na tvůj názor, tak ti dám vědět," teprve teď si všimla, že krom jí byla v posteli ještě jedna osoba.

Muž.

Podle mírně zahnutých uších poznala že se jedná o míšence, jen tam tak ležel a po očku jí sledoval jako kdyby čekal až udělá chybu.
Přesto v nich viděla ještě něco.

Nezbavila pocitu, že ledově modré oči plné chtíče, nesledují jí ale naopak ženu která by se dala nazvat za kacíře kdyby v Amrithisu nedávali přednost starým bohům.

,,Samozřejmě, má paní."

,,Teď zmiz," sykla a ani se na ní nepodívala.

,,Ty zůstaň kde si," vyštěkla na muže, který se chtěl zvednou a jít za ní na balkón.

,,Ty."

Dívka se zastavila, pustila kliku a otočila se směrem k ní.

,,Ano, princezno."

,,Je mi jedno co uctíváš bastarde, ale dobře si zapamatuj jedno.
Pokud se znovu dostaví velekněžna Nehmes nebo Satjet, dohlédneš na to aby zmizeli ještě dřív než si jich všimnou."

,,A co velekněžka Baast," čekala téměř cokoliv, ale úsměv na chladné tváři bylo to poslední.
Baast byla mladší formou bohyně Bastet.
Zatím co ta druhá byla uctívána spíše pouze zde, Baast bylo jiné oslovení pro Temnou Matku.

,,Ta jediná má sem přístup z té trojice, kterou si sem vaši předci přitáhly. Má jisté výsady, které ti doporučuji se naučit." Odplivla si, až tolik se jí hnusilo náboženství které zastínilo bohy kterým se klaněli už tisíci let.

,,Pro příště si to budu již pamatovat, další takovou chybu neudělám. Pokud tato velekněžka má u vás velkou váhu, naučím se vše co bude potřeba abych ji neurazila.
Neboť se říká že nás ona nás spasí."
Uklonila se a setrvala v této pozici.

Amara si znuděně povzdechla, neobtěžovala se na ní ani podívat.

,,Pro tvé vlastní dobro bych si to opravdu zapamatovala, nejsem někdo kdo by opouštěl," odložila pohár na malý stolek, který se necházel na balkónu odkud měla dobrý výhled na dění ve městě.

,,Na co ještě čekáš?"
Neměla drsný hlas, ale co si v něm připomínalo déšť který se kdykoliv mohl změnit v bouři která mohla vše pohltit.

,,Na váš příkaz."

Amara se začala smát, po chvelce si, však utřela slzu a zamířila zpět do pokoje.

,,Jeden jsem ti už předtím dala, nezrušila jsem ho takže stále platí."

,,Ach ano, už jsem na odchodu."

Jak Amara tak její milenec v tichosti sledovali, jak se za ní zavřeli dveře.

Ani potom však hned nepromluvily, dokud si oba nebyly jistí že jsou sami.

,,Hraní hloupé husičky jí opravdu šlo dobře, nemyslíš?"
Nalila víno do obou pohárů, než se vydala za svým milencem zpět do postele.

Vděčně víno přijal, otočil se aby hlavou byl u ní když se rozhodla zůstat na kraji postele.

,,Myslíš že jí poslali jako špeha?"

,,Samozřejmě, nevšiml sis toho v jaké úctě mluvila, když jsem řekla že ona jediná sem má přístup."

Souhlasně pokýval hlavou a oba se napili, Amara se nad tím divadlem musela znovu zasmát.

Kacíři které její otec před lety vyhnal byly jako otravný hmyz, který se stále vracel na místo kde mu před stovkami let bylo dobře.

,,Ona nás spasí," zašaškoval, než se zvedl aby si, mohl klesnout před Amaru, která kroužila letem po okraji poháru ze kterého upila jen trochu.

,,Myslíš že to tekla úmyslně."

,,Hmm, cos říkal? Nevnímala jsem tě," prsty druhé ruky mu zajela do vlasů, kterému mu tím tak odhrnula z tváře.

,,Jestli to ona nás spasí řekla úmyslně, nebo zda se jen přeřekla."
Chytl ruku kterou mu přestala projíždět vlasy, přitiskl si jí ke rtům a, začal líbat každý centimetr kůže.

,,Spíš si myslím že to druhé, tihle fanatici mají natolik vymletý mozek tou svojí vírou, že nevím zda jsou tak blbý nebo nebezpeční."

,,Není dobré je podcenit, tvoji rodiče to udělali a teď akorát slouží jako zásobárma sušeného masa na horší časy."

Amara na se něj nevěřícně podívala, kdyby jí na rtech necukal úsměv, který si dovolovala jen zřídka.

Měla mnoho druhů úsměvu, ale většina v sobě měla skrytý jistý význam.

Tento byl zkrátka úsměv, kterým neobdařila ani svého manžela.

Ten byl stále přesvědčený o tom, že je mu Amara věrná a miluje jen jeho.

Hloupý, slabý chudáček který měl štěstí v, tom že se narodil jako čistokrevný do významné rodiny.

,,Máš štěstí že jsem ty čtyři nesnášela, jsem vlastně ráda že je ti fanatici zabili."

Doteď si nepamatovala co přesně se stalo, i když jí Raven snažila říct vše co mohla nedokázala si sestavit co se událo předtím.

Milenky svého otce jí bylo líto, Aikaterine milovala víc než jenom jako svou sestru a její nepřítomnost ji ničila.

,,Co, budeme dělat ted?"

Amara se na něj lišácky podívala.

,,Než půjdu pracovat, dokončíme co jsme předtím začali."

,,A ta holka?"

,,Neboj, pro ní už využití mám a ani o tom ještě neví."

Baast neboli Bastet - egyptská bohyně bohyní těhotenství a porodu a atd.