Toho dne už v domě nebyl klid ani minutu. Paní domu byla nadšená novinkou, kterou se dozvěděla. Nebylo žádným tajemstvím, že se sama před dvaceti čtyřmi lety Zápisu zúčastnila a to dokonce úspěšně. Nedostala se však ani do první trojky, což ji hluboce ranilo. Přesto o svém pobytu na zámku ráda vyprávěla. Zvláště kladla důraz na to, že byla nejlepší přítelkyní dívky, jež se později stala princeznou. Amy ráda její příběhy poslouchala, ačkoli si nebyla jistá, zda její matka vždy říká úplnou pravdu. Její tři starší sestry však ženě věřily každé její slovo, a tak nic nenamítala. Onoho dne žena vyprávěla pozdě do noci a dalšího dne nechala své mladší dcery brzy ráno vzbudit, aby společně mohly vyrazit na nákupy.

Hromada šatů, jíž dostala dívka na vyzkoušení, se vůbec nezmenšovala. Naopak. Zdálo se, jako kdyby se stále rozrůstala. Amy neměla nejmenší problém nasoukat se do nejmenších velikostí, jež jejím starším sestrám nepadly. V porovnání s nimi měla užší ramena a dokonce i pas. Jediným problémem byl v jejím případě hrudník. Přes prsa se do některých obzvláště úzkých šatů prostě nevešla. Často jí matka nechávala šít šaty na míru. Když vylezla z kabinky oblečená v černých, krajkových šatech s holými zády, postavila se po boku Daisy a Evie. Výškově mohla svým sestrám hravě konkurovat, ačkoli se oproti nim zdála mnohem drobnější. Daisy neváhala a začala se v rudých šatech procházet, jako kdyby byla na mole. Evie se k ní s radostí přidala. Její štíhlou postavu zvýrazňovaly zelinkavé, opravdu hodně krátké, šatičky. Amy s povzdechem zůstala stát na místě.

Daisy a Evie Andrewsovi byly v celé první Oblasti, a místy i za jejími hranicemi, znamými modelkami mladistvé módy. Jejich starší sestra Millie, ve svých dvaceti dvou letech, byla uznávanou modelkou, kterou milovalo celé království. Konkurovat něčemu takovému mohla Amy jen těžko. Postavu měla pro modeling jako stvořenou, panenkovskou tvářičkou by jistě také ohromila, ale se svou povahou by moc daleko nedošla. Sebevědomé vystupování a arogance jí nic neříkaly. Přesto jí okolí házelo do jednoho pytle s ostatními ženami její rodiny. Namyšlené Andrewsovic holky. Taková ona ale nebyla. Jak ale někomu vysvětlíte, že se lišíte, když se na něj bojíte byť jen promluvit? Hodně těžko...

S narvanými nákupními taškami se dívka dobelhala do svého pokoje. Zátěž odložila na postel a dala se do vybalování. Kdyby jí někdo z rodiny viděl, pravděpodobně by dostala vynadáno. Tohle byla práce pro sloužící, ne pro ni. Jako dcera lady si mohla užívat blahobytu, obdivu a také toho, že většinu věcí za ní mohl udělat někdo jiný. Ona tohle však dělala ráda. Uklízení oblečení jí absolutně nevadilo. Přišlo jí zbytečné kvůli tomu volat služebnou. Ta měla své práce až nad hlavu. Jako už tradičně usedla ke klavíru a dala se do hraní. Skladbu důkladně znala. Hrála ji už od dětství. Přesto před sebou měla noty, na něž se upíral její pohled. Nepotřebovala je. Ale i tak si byla jistější, když je viděla.

Pořádek v hlavě, s nímž jí pomohla hudba, si moc dlouho neudržela. Jakmile se totiž připravila k večeři, neubránila se myšlenkám na blížící se Zápis. Nemohla popřít, že se bála. Její obavy se znásobily ve chvíli, kdy usedla k večeři spolu se svými sestrami. Jako vždy se čekalo na matku. Pokaždé si dala záležet, aby do jídelny vstoupila jako poslední. Vychutnávala si ten moment, kdy se všechny zraky upíraly jen a pouze na ní. Užívala si, když ji dcery odměnily potleskem a následně pochválily její vzhled.

„Myslíte, že tam budou další známé osobnosti?“ zajímala se při čekání Evie

„Ve dvojce mají nějakou tu Lisbet, ne?“ přidala se Daisy.

„Ta zpěvačka? Vždyť jí je nejméně třicet,“ mávla nezaujatě rukou Millie.

„Dvacet,“ opravila ji Daisy. „Jsme stejně staré.“

„Ah, jistě. Ale i tak tam nebude nikdo slavnější než vy,“ uklidňovala svou o dva roky mladší sestru Millie.

Jak se zdálo, zabralo to. Daisy se důležitě usmála a koketně pohodila vlasy. Dělala to často. Další část hovoru Amy nevnímala. Znovu začala vnímat až ve chvíli, kdy se Evie zeptala na otázku, jež ji očividně trápila.

„Myslíte, že mezi vybranými budou i... Míšenci?“

Zděšené vyjeknutí donutily dívky otočit se na ženu, jež pohledem probodávala svou druhou nejmladší dceru. Ta se viditelně napnula. Musela vážit každé další slovo. Pohybovala se totiž na velmi tenkém ledě.