Bouřkový kámen
,,Hej Trixie! Asi to mám!" zavolala Rainbow ze zatáčky.
Trixie přiběhla k ní.
,,Artex! Poď sem!" zavolala po chvilce.
Princezna přišla na místo odkud Trixie slyšela.
,,Woooow!" žašla.
Před ní se ve vzduchu vznášel kulatý fialový kámen, ze kterého šlehaly malé bílé blesky.
,,Myslíš že je to ono?" zeptala se Trixie.
,,Kolik kamenů ze kterých šlehaj blesky si v životě viděla?" zeptala se ironicky.
,,Chápu to jako jo. Ale jak to vezmem aniž by nás to zelektrizovalo?" zeptala se a podezřívavě se na kámen podívala.
,,Myslíš že elektrizuje?" zaváhala Artex.
Rozsvítila roh a vzala kámen do magie.
Nejdřív se snažil zůstat na svém místě, ale nakonec s ním dokázala pohnout.
Vítězně se usmála.
,,Jak to bylo v tý knížce? Mělo se použít nějaký kouzlo ne?" přemýšlela Trixie.
,,Uklidňovací kouzlo." připomněla jí Artex.
,,Jo! Přesně to! Umíš ho?" Trixie znejistěla.
,,Jasně že ho umím." řekla se zasmátím Artex.
Roh se jí rozsvítil jasněji a začala z něj vycházet melodie podobná ukolébavce.
Blesky, šlehající z kamene se začaly vytrácet, až zmizely úplně.
,,Myslíš že to fungovalo?" zaváhala Trixie.
,,Půjdu se podívat." nabídla se Rainbow a prošla stěnou jeskyně.
,,Bouřkové mraky se vytrácejí! Máme vyhráno!" zavolala vítězně Rainbow, když se vrátila.
,,Nemusíš hned tak křičet." postěžovala si Trixie.
,,Budu hádat. Teď mluvíš..." Artex to nestihla doříct, protože větu s kývnutím dokončila Trixie ,,S Rainbow Dash.".
Artex nevěděla jestli Trixie Rainbow opravdu vidí, nebo jestli se zbláznila, ale vypadalo to dost divně když si prakticky povídala se vzduchem.
,,To je jedno. Prostě to prej zabírá." Trixie mávla kopytem.
,,Super, tak deme zpátky do Canterlotu?" zeptala se Artex s úsměvem.
,,Dobře." Trixie ji úsměv oplatila.
Vyšly společně k vodopádu.
Před Artex se opět voda rozevřela a ona s Trixie po boku vyšla ven.
Za nimi se voda uzavřela.
Artex se podívala na oblohu.
Opravdu, mraky se rozplývaly a měnily v bílé.
Ovšem nevšimla si že ten nad vodopádem je ještě stále děsivě šedý.
,,Mělas pravdu! Vážně to funguje!" jásala Artex.
Trixie zvedla uši, protože zaslechla tlumené zahřmění.
Podívala se nad sebe a znervózněla při pohledu na tmavě šedý mrak, který nevypadal že by se mu chtělo mizet.
Artex vešla na hladinu malé říčky, do které se vodopád vléval.
,,Tak deme?" zeptala se a otočila se na Trixie.
Ta se otočila nejdřív na ni, pak na řeku, očima přejela k vodopádu a nakonec se se zděšením podívala na bouřkový mrak.
Do hlavy se jí vedrala myšlenka.
Ten kámen sme hledaly dobrou... hodinu!
Z mraku vystřelil mohutný blesk a namířil si to na vodopád.
Trixie udělala to první co ji napadlo.
Z rohu jí vyjela elektrická šňůra růžového kouzla podobná blesku a v letu se s bleskem srazila.
Blesk projel šňůrou až k Trixinu rohu a ozvala se elektrická rána.
Trixie se skácela na zem a ze zčernalého konce rohu jí vystupoval slabý šedý kouř.
,,Trixie!" zakřičela vyděšeně Artex a přilétla k ní.
Rainbow u ní přistála ve stejnou chvíli jako princezna.
,,To je zlý! To je zlý! To je zlý!" Artex kvůli šoku mluvila hodně rychle.
Podívala se na Trixin ožehlý roh ze kterého se ještě pořád trochu kouřilo.
Pokusila se rozpomenout na nějaké léčivé kouzlo, ale byla tak vyděšená, že jí to nemyslelo.
Najednou si všimla že rudá místa na Trixině amuletu začala nabývat světle modrou barvu.
Když už nezbylo ani jedno rudé místo, Trixie se zhluboka nadechla a otevřela oči.
,,Ty žiješ!" vyhrkla vesele Artex a objala Trixie.
Jelikož ji nikdy nikdo neobejmul, Trixie nevěděla co má dělat.
Artex něco došlo, odtáhla se a podívala se na řeku.
Zrakem přejela až k jejímu začátku, kam se vléval vodopád.
,,Usmažilo by mě to. Ty... Tys mi...Zachránila život." Artex se šokovaně otočila zpátky na Trixie.
,,Si první poník co se se mnou normálně baví. Nechtěla sem aby se ti něco stalo." vysvětlila posmutněle Trixie.
Artex se usmála.
Když se nad tím tak zamyslela, ani jí nebyla Trixie lhostejná.
,,Tomu se říká přátelství." řekla mile.
Tak konečně je tu po týdnu nová kapitola!
Momentálně pracuju najednou na pěti knížkách, takže z toho mám hlavu v pejru. xD
Pokusím se dneska napsat kapitolu do Canterlotského podsvětí a možná ještě jednu sem. ;)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro