Kaden spolu s ostatními zrovna trávili čas ve společenské místnosti. Zean rozdělával oheň v krbu. Mira spolu s Hallie seděli v křeslech a povídali si. Nico hledal alespoň doušek alkoholu, stačila by mu i kapka medoviny. Kaden se opíral o zeď a nezaujatě si prohlížel svou dýku.

"Jak dlouho tady budeme ještě tu hromádku neštěstí trpět?" Zeptal se Nico, mezitím co prohledával almaru.

"No tak, buď trochu empatický. Neumíš si ani představit, jaké trauma si musela prožít," pokárala ho Mira zamračeným pohledem.

"Nico má pravdu. Sotva se uživíme sami, natož si tady vydržovat jeden hladový krk navíc," pokrčil Zean rameny.

"Vždyť doteď nic nesnědla," nesouhlasila Mira.

"Zatím," upřesnil Zean.

"Fakt jsem se těšil na tu truhlu zlata, kterou bychom za ní dostali," pronesl Nico smutně.

"Jo, jenže to by nám nejdřív musela prozradit z jakého království pochází," ušklíbla se Hallie.

"Co zkusit rozeslat dopis o její výměně spolu s portrétem do všech nejbližších království? Někdo se přece musí ozvat," navrhl Zean.

"To je moc komplikované," nesouhlasila Hallie.

"Prostě jsme ji měli nechat v tom lese svému osudu. Alespoň by nám zůstala ta chutná srna. Takhle máme traumatizovanou princeznu a žádné jídlo," ozval se Nicův hlas, zatímco rukou šmátral za kredencem.

"Nico!" Okřikla jej pohoršená Mira.

"Pořád mi nejde do hlavy, co dělala v tom lese," přerušil je tichý a zamyšlený hlas Kadena.

"A helemese kdo se to ozval. Náš ocejchovaný princ," rýpnul si do něj Nico, načež mu Kaden věnoval jen zamračený pohled.

"Nejspíš se vydala na procházku a zabloudila," hádala Hallie.

"Možná ji někdo unesl a chtěl se jí zbavit," zkusil Zean.

"Nedivím se. Mohlo být o jednu rozmazlenou princezničku míň," zamumlal si Nico pro sebe.

"Udělal to král," ozval se další hlas, který nepatřil nikomu z nich. Jemný ale rázný hlas, ozývající se od dveří vedoucích do pokoje ve kterém se dosud schovávala princezna. Nyní však stála před nimi. Vzpřímeně s hlavou vztyčenou. Na sobě měla stále své roztrhané šaty a v jedné ruce pořád držela střep zrcadla.

"Král?" Zopakoval po ní Kaden. Všichni na ni zírali překvapeným a nechápavým pohledem.

"Nejsem princezna, ale královna... byla jsem," pronesla Raven a několikrát zamrkala, jak ji v očích znovu začaly pálit slzy, při vzpomínce na minulost.

"Proč by se chtěl král zbavovat své královny?" Nechápala Mira.

"Třeba měl milenku," rozesmál se Nico.

"Protože je to prolhaný bastard," zavrčela dívka a všechny přítomné tak svou odpovědí překvapila.

"Kdo přesně je... byl tvůj manžel, král?" Vrátil se Kaden k jejímu prvnímu oznámení a udělal několik kroků směrem k Raven.

"Sabian," procedila skrz zuby. Skoro nedokázala jeho jméno ani vyslovit nahlas.

"Tvůj bratr?" Otočil se s otázkou v očích Zean na Kadena, který nedokázal skrýt překvapení ve své tváři.

"Bratr?" Byla to tentokrát Raven, kdo zopakoval otázku. Pak jí to došlo. "Ty musíš být Kaden. Princ, který byl vyhnán. Černá ovce rodiny," pronesla nahlas a pořádně si jej při tom prohlédla. 

Dotyčný se na ni při těch slovech zamračil. Neměla nejmenší tušení, co všechno si musel prožít. Jaké události vlastně vedly k jeho vyhnání z království. Jak by taky mohla. Hloupá princezna. Tohle všechno mu běželo hlavou mezitím co na sebe s dívkou zírali.

"Vůbec nic o mě nevíš," zavrčel nakonec naštvaně.

"To ne. Stejně tak jsem vůbec nic nevěděla o tvém bratrovi a přesto si ho vzala... to byla největší chyba mého života," přikývla Raven souhlasně a pevněji sevřela střep v pravé ruce.

"Proč by tě Sabian chtěl zabít?" Nechápal Kaden. Jeho bratr byl sice arogantní, intrikářský a mocichtivý. Zároveň však byl zbabělec. Kaden neviděl jediný důvod, proč by chtěl zabíjet svou ženu a královnu.

"Chybí mi ještě spousta informací... každopádně mi před mou plánovanou smrtí napsal dopis. V něm se psalo o oběti pro království. Tvrdil, že má smrt zachrání jeho i celou říši," začala tedy Raven vysvětlovat.

"To mi nedává vůbec žádný smysl," zavrtěl Nico hlavou.

"V tom dopise mluví o ceně, kterou je nutno zaplatit, aby bylo království stále nejbezpečnější a nejbohatší," dodala proto dívka.

Kadenovi se přestávalo líbit, co se jim Raven snažila říct. Zavánělo to zradou celého království, ale také zahráváním si s temnotou. Byl by něčeho takového jeho bratr schopný? Pokud to znamenalo jistotu trůnu, moc, bohatství a slávu... pak ano, rozhodně by to udělal.

"Kadene nebyla jsem jediná," upřela na něj princezna svůj pohled. "Nemám tušení, kolik jich bylo přede mnou a bojím se, že rozhodně nejsem poslední," hleděla na něj s prosbou v očích.