Raven netušila jestli jim může věřit. Zachránili ji. Díky nim byla naživu. Pochybovala, že by s ní měli čisté úmysly. Rozhodně to nebyli dobří lidé. Ale Kaden byl Sabianův bratr. Jestli ji někdo mohl pomoc to zastavit, pak jedině on. Když byla ještě zavřená ve svém pokoji, došlo ji, jak nechutné a kruté hry Sabian hraje. Všechno jí to najednou začalo dávat smysl. Než vyšla ven, přísahala si, že mu nedovolí v tom pokračovat. Zastaví ho. Musí.

"Chceš nám říct, že král Sabian obětuje princezny, aby jeho království zůstalo neporazitelné?" Ujišťoval se Zean.

"Přesně tak," přikývla Raven.

"Jak mu v tom chceš zabránit?" Položil ji Kaden pro něj důležitou otázku.

"Zabránit? Kadene, chlape mám tě fakt rád, ale jestli jen uvažuješ o tom, že bys do toho šel s ní, tak jsi naprostý blázen," rozesmál se Nico.

Princezna věděla, že jen pouhými slovy krále nepřesvědčí. Pokud opravdu tak moc lpí na svém postavení a moci, nebude chtít riskovat, že by jeho království mohlo být zranitelné. Musela by na to jít jinak. Pak v rohu místnosti spatřila šachový stolek. Bez jediného slova přešla k němu stále zírající na černé a bílé figurky. Kaden i ostatní bedlivě sledovali každý její krok. Raven do rukou uchopila černou královnu. Přetáčela ji v prstech, svírala v rukou. Šachy byli jediná věc, kterou měli se Sabianem společnou. Miloval je snad ještě víc než ona. Skoro stejně, jako miloval sebe. Dívce došlo jedno: život je jako šachová partie a šachy jsou hra mysli... nikoliv srdce. Pokud chce krále zastavit, bude s ním muset začít hrát jeho zvrácenou hru. Jeden tah za druhým. Podrobně promyslet každý další krok. Nenechat se zastrašit ani zmanipulovat. Sabian totiž zřejmě netuší, že ironií šachů je fakt, že královna nese více moci, než král.

"Porazíme ho v jeho vlastní hře," promluvila konečně po dlouhém tichu.

"Jak?" Chtěl vědět Kaden. Líbila se mu ta jiskra, která se objevila v Raveniných očích. Tahle princezna se mu zamlouvala mnohem víc, než ta hromádka neštěstí, kterou vídal ve vedlejší místnosti.

"Myslím, že má Sabian nějakou dohodu s těmi monstry v lese. Výměnou za potravu ve formě princezen, mu ony zaručují ochranu," přemýšlela Raven nahlas.

Vzpomněla si na knihu, kterou četla ve své domovině. Psalo se v ní o temném lese i monstrech. Kniha popisovala, že ta stvoření v lese žila snad od nepaměti. Pokud měla dostatek síly a potravy, dokázala neskutečné věci. Nebylo to však jen tak. Monstra čerpala svou sílu právě ze své kořisti. Ta ale byla velmi specifická. Jak? To už kniha nepopisovala. Stálo tam jen, že pokud nedostanou svou dávku potravy, jejich moc slábne a pokud ji nedostanou dlouho, vyhladoví a zemřou. Dokáží se sice udržet na živu dlouho díky alternativní kořisti, není to však to samé a jejich sílu jim to neobnoví.

"Pokud zajistíme, aby ta monstra už nedostala další potravu, podaří se nám je vyhladovět, možná zabít," vyhrkla Raven svou myšlenku.

"To je velmi odvážná myšlenka," pronesla Mira.

"Není to nereálné. Chce to jen dokonalý plán. Tahy, které nás dovedou k cíli," pokračovala princezna.

"Nás? Na to hodně rychle zapomeň princezničko. My do ničeho takového rozhodně nejdeme. Mám svůj život docela rád a nestojím o to zadělávat si problémy u tak mocného krále," zavrtěl Nico rázně hlavou.

"Máš pravdu, tohle po vás nemohu chtít, jenže sama to nedokážu," přikývla Raven. "Zapomeňte na to, stejně to není reálné. Abych mohla podniknout jednotlivé kroky, musela bych mít moc a zdroje jiného krále. Neexistuje šance, že by se našel takový, který by si mě vzal za manželku a jednal dle mých rad a pokynů. Navíc by mi to žádný z nich ani nevěřil," dodala ještě.

"Co kdyby to možné bylo a ani by jsi po svém boku nepotřebovala krále?" Pronesl Kaden ve chvíli, kdy se Raven vracela do svého pokoje se sklopenou hlavou. V tu chvíli totiž ztratila veškerou naději. Jenže jeho slova ji zaujala.

"Jak?" Zeptala se jen.

"Přesně tak, jak to chceš sakra udělat?" Zamračil se na něj Nico. Nevěřil, že by něco takového mohlo být možné.

"Existuje možnost, jak bychom tě mohli dosadit na Dokarský trůn, jako jejich novou královnu," Kaden přesně věděl, jak to udělat. Už dlouho čekal na tuhle příležitost. Na možnost, jak se bratrovi pomstít. Teď měl šanci a dokonce i prostředníka, který chtěl to stejné. Zastavit jej.