Raven ještě téhož dne celá nadšená pobíhala po své komnatě a balila si své věci. Šaty, šperky, ale samozřejmě také knihy. Nechtěla na nic zapomenout. Štěstí však v době odjezdu pominulo. Přistavený kočár byl připraven pouze pro Raven. Tak jim onu podmínku sdělil králův poskok. Raven to nechápala. Myslela, že její rodiče pojedou s ní. Měli by být přece součástí jejího velkého dne. Ostatně tak to i sdělila onomu muži. Ten však jen zavrtěl hlavou. Sdělil jí, že se nemusí bát, jelikož pro její rodiče bude poslán jiný kočár, který je do Erovellu dopraví včas na tu velkolepou svatbu. Raven z toho sice byla pořád nesvá, ale i její rodiče ji uklidňovali, že se nemusí ničeho bát a na svatbu opravdu dorazí.

Nasedla tedy do kočáru a vydala se na cestu za svým budoucím manželem. Cesta vedla přes tři další království. Ostatně Erovell se nacházel opravdu velmi daleko. Raven by řekla skoro až na samotě. Elenia sousedila se spoustou dalších menších království a území. Erovell naopak působil téměř odtrženě od všech ostatních. Jediné nejbližší království byl Dokar. Tato dvě území od sebe dělil hustý a temný les.

Jakmile tedy kočár opustil území posledního ze sousedů Elenie, čekala je cesta vedoucí přes louky, pole a lesy. Dlouhá a únavná. Na jejím konci však na Raven čekal pohádkový život. Také hlavně její hrdina, rytíř v zářivé zbroji. Tohle mělo být její šťastně až na věky. Věděla to. Cítila to ve svém nitru.

Její kočár poprvé překročil hranici Erovellu a Raven byla naprosto unešená. Království bylo ještě krásnější, než jej popisovali. Všude spousta barevných květin a zeleně. Obyvatelé měli nádherné domy. Všichni se usmívali, radovali. V Erovellu nikdo nestrádal. Král se o své poddané staral naprosto ukázkově. Život tam musel být opravdu kouzelný. Raven už se nemohla dočkat, až se půjde do vesnice pod palácem projít. Až navštíví místní trhy nebo pozná své budoucí poddané. Raven mezi obyvatelstvo chodila i ve své domovině. Chtěla mít přehled o tom, zda se všichni mají dobře, nikomu není ukřivděno nebo se neděje nějaké bezpráví. Hodlala v tom pokračovat i ve svém novém domově. Věřila, že Sabian bude z jejího návrhu nadšený, ostatně v jejích myšlenkách on dělal to samé. Takhle na ní působil. Byl přece hrdinou. Milovaným princem a králem.

Palác samotný byl naprosto ohromný. Jeho bílá barva značící čistotu a neposkvrněnost. Dvě vysoké věže dominující jeho přední části. Ravenin kočár zrovna projížděl přes most oddělující palác od cesty vedoucí do vesnice. Když projeli hlavní branou, dostali se na nádvoří. Uprostřed stála zdobená vodní fontána a všude kolem kvetly nádherné růže snad všech barev. Raven byla naprosto uchvácená. Tohle měl být její nový domov. Nemohla se dočkat až toto místo uvidí i její rodiče. Matka bude nadšená.