Koťata se plížila za matkou. Některá byla skleslá únavou, jiná se styděla. Matka ve předu pomáhala Půděnečce v chůzi, aby na zraněnou nohu nemusela našlapovat. Hned jak vešli do tábora, zanechala Šerotlapka ostatní koťata na plácku před v chodem a odešla s Půděnečkou k léčitelce.

,,Ahoj Slzo, jak se máš."

,,Celkem dobře, ale koukám že tady malá si něco udělala s tlapkou!"

,,Ano, zakopla a udělala si něco s nohou."

,,Nech ji tu u mě a na večer se vrať a vyzvedni si jí"

,,Dobře, budu věřit ve tvé síly!"

Matka sklonila hlavu na důkaz pokory a mlčky odkráčela. Její stopy směřovaly na místo, kde předtím zanechala svá koťata. Všechna tam čekala na právě přicházející Šerotlapku.

,,Přesličička, Paprseček a Ohníčeček tady zůstanou."

,,Vy ostatní můžete jít do doupěte" pokynula nejmenovaným koťatům.

Sněženinka a Proudeček odcupitali do svých pelíšků a matka se začala věnovat ostatním koťatům.

,,Tak copak s vámi bude?"

,,Musím uznat že jste mě zklamali" zamračila se na koťata.

Kolem zrovna procházela Poštolka a když uviděla Šerotlapku, zastavila se.

,,Tak co, byli jste v lese?"

,,Ano, ale..."chystala se odpovědět Šerotlapka, ovšem válečnice jí přerušila.

,,Slyšela jsem, že se něco stalo Půdenečce. Je v pořádku?"

,,Vypadá to celkem dobře, nic hrozného."

,,Jinak, když už jsi tu, potřebovala bych pomoci" oslovila ji Šerotlapka.

,,Mám tu tři uličníky. Zdrhli mi do lesa!"

,,A já pro ně potřebuji pořádný trest."

,,Dobře, já se tedy zamyslím."

Chvíli tam mlčky seděli, až Poštolka konečně promluvila.

,,Takže Přesličičko" oslovila první z koťat.

,,Přísný zákaz chodit ven z tábora za jakýchkoli událostí, dokud se z tebe stane učednice."

,,A po zbytek měsíce do shromáždění, budeš pomáhat Slze!"

,,Souhlasíš?" a pokynula směrem k Přesličičce.

,,Ano" odpověděla jasně kočička. Byla neposlušná, a proto ponese svůj trest hrdě.

,,Můžeš jít za ostatními" pověděla jí matka.

Přeslička v tu ránu vyskočila z místa, proběhla mezi sourozenci a zamířila k doupěti, kde před chvíli zmizeli ocásky jejích sourozenců.

,,Tak koho tam máme dál? Ano, no přeci Paprsečka" tentokrát zabořila své oči do jmenovaného kocourka.

,,Tak, tak copak dáme tobě?"

,,Myslím že si zasloužíš stejný trest jako ona" naznačila směrek k doupěti.

,,A ty taky, ať to máte stejné" prohodila směrem k poslednímu kocourkovi.

,,A stav se rovnou u Slzy, bude tě teď potřebovat."

Oba se opatrně zvedli ze svých míst a začali se šourat směr doupě. Ohníčeček se u něj pak od bratra oddělil a šel dál až k léčitelskému doupěti.

,,To jsou haranti, co?" začala konverzaci znovu Šerotlapka. Ani jedno z koťat už nebylo v dohledu.

,,Však uvidíš že zmoudří. Brzy se z nich stanou učedníci, už při příštím úplňku. Svěžila se mi Mlžná hvězda."

,,Ano, už jsem to také slyšela. Příde mi to jako chvilka, od doby co byli takhle malinkatí."

Šerotlapka ve vzduchu naznačila velikost nově narozeného kotěte.

,,Jinak, říkala mi Mlžná hvězda, že se u ní máš zastavit."

,,Tak v tom případě půjdu asi hned. Slíbila jsem Slze, že jí seženu vlčí mák a mátu."

Kočky se rozloučili a Šerotlapka vyrazila k doupěti velitelky. Nemusela ani dlouho čekat, Mlžná jí přivítala okamžitě. Čekala její navštěvu.

,,Vítej Šerotlapko v mém skromném obydlí" přivítala jí vřele Mlžná hvězda.

Šerotlapka se rozhlédla okolo. Pravda, obydlí nebylo moc velké, ale oproti tomu na dobrém místě. Ani za velkých dešťů by jí zde nenavlhl kožíšek. Pelech byl pěkně vystlaný mechem a uprostřed doupata byla malá hromádka kořisti.

,,Včera jsem toho tolik nesnědla" prohodila Mlžná a podstrčila matce pod tlapky větší myš.

,,Na najez se."

Šerotlapka myší nepohrdla a zakousla se do myši. Velitelka si také jednu vzala. Když snědla poslední kousek a očistila si kožíšek, přešla teprve k tématu.

,,Jde o příští úplněk. Tvoje koťata už dorostla a zesílela. Slyšela jsem, že prý v lese něco ulovila."

,,Ano, někteří. Ovšem neposlechli můj rozkaz s šli se do lesa toulat bez mého vědomí. Samozřejmě jsem je po zásluze potrestala."

,,Jsou ještě mladí, ale plní elánu. Před příštím sněmem se z nich stanou učedníci. Využijeme jejich energii k něčemu dobrému. Byla bych ale ráda, kdyby jsi o tom mezi nimi zatím pomlčela."

,,Neboj se Mlžná, budu na to dbát."

,,Dobře, to je asi vše" prohlásila velitelka.

Doprovodila Šerotlapku ven před své doupě a rozloučila se s ní. Poté matka zkontrolovala koťata a vyrazila shánět byliny.

---

Zbývalo pár dní do shromáždění. Oníčeček na trest moc nedbal a čas od času vylezl z tábora zadním vchodem, který tu jako malé kotě vyhrabal. Měl stěstí že matka měla hodně práce a nevěnovala mu takový pozor, jinak by si určitě jeho nepřítomnosti všimla. Ale tentokrát by byl trest určitě horší. Ostatní koťata své tresty dodržovala, pokud nějaké měla a Půděnečka se konečně uzdravila.

Až nastal ten den na který tak dlouho čekali. Začal normálně jako každý. Okolo bylo mnoho práce, jelikož se klan připravoval na shromáždění. Koťata si celý den hrála a nelámala si s ničím hlavu. K večeru se začalo smrákat a ve vzduchu byl cítit pach, který naznačoval, že dnes v noci bude shromáždění.

,,Ať se všechny kočky shromáždí pod velký dub" prořízl vzduch hlas velitelky.

Všechny kočky se zvedly že svých míst a sesedly si okolo stromu. Když byly všechny, Mlžná hvězda začala hovořit.

,,Dnes jsme se tu sešli nejen kvůli shromáždění, ale kvůli tomu, že dnes se jeden z učedníků stane valečníkem."

,,Předstup Mráčku."

Kočky se rozestoupily a k velitelce předstoupil bílí kocour s šedýma tlapičkama.

,,Prokázal jsi, že jsi schopný jak v lovu, tak v boji a jsi chytrý. Proto nastal čas, aby jsi se stal válečníkem. "

,,Slibuješ že nezradíš svůj klan a budeš dodržovat kočiči zákoník?"

,,Ano" odpověděl kocourek.

,,V tom případě ti dávám válečnické jméno Mrak. Dnes v noci budeš bdít nad táborem a hlídat spánek ostatních."

Když Mlžná domluvila, ostatní kočky začaly skandovat jméno nového válečníka. Ovšem Mlžná hvězda ještě nedomluvila. Utišila kočky a nechala Mraka odejít do davu.

,,Nyní nastal také čas, aby se z koťat stali učedníci."

,,Předstupte Půděnečko, Ohníčečku, Sněženinko, Paprsečku, Proudečku a Přesličičko."

Koťatům chvíli trvalo, než jim došlo že jejich čas učedníckých let nadešel. Pak se vydali vedle sebe k velkému dubu. Zastavili se a dívali se na velitelku.

,,Půděnečko, ty se od dnešního dne budeš jmenovat Půděnka a tvým učitelem bude Dýmák."

,,Ty, Ohníčečku bydeš jako učedník Ohňodrápek a tvým učitelem bude taktéž Dýmák."

,,Sněženinko, ty se budeš jmenovat Sněhotlapka a tvou učitelkou bude Poštolka."

,,Paprsečku, ty budeš po svá učednická léta Blesk a tvým učitelem bude Sivá srst.

,,Poudečku a Přesličičko, vám dávám jména Proudotlápek a Přeslička. Proudotlápka bude učit Krovka a Přesličku Světlice."

Mlžná se jivh dotkla čumáčkem a vrátila se k dubu. Dav začal vyvolávat jejich jména. Velitelka po chvíli sněm rozpustila a s některými kočkami se vydala na shromáždění klanů. Koťata, tedy teď už učedníci si šli najít místo v učednickém doupěti.