Doba velkého slunce, Safírový klan

Perla zvedla hlavu. Cítila že se něco děje.
Stříbrnou srst tiše rozevlával noční vítr, a Perla měla pocit... Jakoby něco říkal.
Zvedla se a vyrazila z tábora Safírových.
Větvičky jí tiše křupali pod nohami, a ona mířila k Safírové řece.
Posadila se na břeh, a nechala vodu ať jí omývá tlapky. Voda jí nevadila.
Vlastně nic jí nevadilo. Až na to že neměla učedníka. Zatím se nenarodil nikdo, kdo by jí vyhovoval.
Zavětřila, a ztuhla. ,,Běžte pryč" Řekla a za ní se ozval smích.
,,Proč bychom měli?" Uslyšela posměšný hlas, a ze stíny vystoupili čtyři kočky. Šedovouska, Samet, Měsíčnice a Oheňaled.
Ten hlas patřil Sametovy. ,,Přišli jsme ti něco říct" Řekl černý léčitel a propletl se kolem ní. Jeho melodický hlas najednou zhruběl: ,,Uslyšíš..."
Perla se po něm ohnala, a překvapeně zjistila že se rozplynul. ,,Co..?" Zamrkala zmateně. Čtyři léčitelé se naráz rozplynuli a ona se najednou ocitla v nekonečné tmě. Nad ní zářili čtyři páry rudých, svítících oči.
,,Uslyšíš..." Ozvali se hlasy. A pak bylo ticho. Perla se propadala do nekonečné tmy, nevěděla kde je nahoře nebo dole, věděla jen, že padá. Ticho prolomil zvučný hlas: ,,Perlo... Perlo"

,,Perlo!" Vykřikl někdo, a Perla se s trhnutím probudila. Nad ní stál Žralok z úskostným výrazem. Perla překvapeně zamrkala. Kde... Co? Pomyslela si zmateně. V hlavě se jí pořád rozléhala slova... Uslyšíš...
,,Perlo" Zopakoval šedý kocour znova. ,,Už je to tady" Zašeptal vzrušeně a zároveň vyděšeně.
,,Co je tady... Počkat, Orchidej!?" Vykřikla Perla a vyskočila na nohy, až se třískla hlavou o strop doupěte. ,,Au" Sykla a vyřítila se z doupěte. Dlouhými skoky běžela ke školce. Zmatený Žralok utíkal za ní.
Perla vklouzla do doupěte a spatřila Orchidej, svou sestru. Byli úplně stejné, s tím rozdílem že Orchidej byla těhotná. ,,Jdeme na to ségra" Usmála se na ní bílá léčitelka, a zavřela Žralokovi před nosem.

Orchidej porodila tři koťata. Dvě byli holčičky, silné a zdravé, a třetí byl kluk. Byl menší než jeho sestřičky, a Perla smutně Orchidej řekla, že to asi nepřežije. Měla pravdu. Malí kocourek se nedožil ani dvou dnů.
Orchidej byla dost rozladěná, protože tohle byli její první koťata, takže o žádné ještě nikdy nepřišla. Snažila se o dvě zbývající koťata starat, jak to jen jde.
Perla byla šťastná, že její sestra je šťastná ale, ona v srdci cítila prázdnotu. Jako léčitelka nikdy nebude moct mít koťata. Zahnala tu myšlenku stranou, a odešla do léčitelského doupěte. Zavřela oči, a nechala se unášet sny.

Probudila se. Na nebi svítil měsíc, a právě byl v úplňku. Perla se hypnotizovaně zvedla, a pohlédla před sebe. Létala tam malá světluška. Perla věděla že je naivní ale... Není to znamení Hvězdného klanu?
Světluška se rozletěla pryč, a Perla se rozběhla za ní. Světluška jí vedla spletitými větvemi na břeh řeky, přesně jako v tom snu. Pak zhasla, a Perla už jí neviděla.
Bíla léčitelka se rozhlédla. Neviděla ani Sameta, ani jiné léčitele. A stejně... Přes noční hlídku by se nedostali, hlavně když jí šéfoval Žralok, který kvůli svým koťatům chtěl chránit svůj klan jak to jen jde.
Najednou se jí tělem rozlilo teplo. Vzhlédla, a měla pocit že měsíc a hvězdy září jasněji. Věděla co to znamená. Hvězdný klan jí přišel navštívit.
Srst jí vlála ve větru, a ona uvolněně hleděla na oblohu.
A pak... Otevřela tlamu, a vypustila slova aniž by to chtěla:
,,Rudý měsíc znovu výjde na oblohu, a klany pocítí neštěstí.
Válka znova vypukne, a zem se smočí krví a slzami.
Zastavit ho může jen pět malých hvězd a měsíců, jeden z každého klanu"
Vítr přestal foukat, hvězdy znova zářili normálně, a Perla se mohla pohybovat podle své vůle. Otočila se a rozběhla se k táboru. Nad hlavou jí zlověstně zakrákala vrána. Ocitla se uprostřed tábora, a hlasitě se postavila k doupěti velitelky.
,,Tyrkysová Hvězdo, musím z tebou mluvit" Zašeptala Perla naléhavě. Chvíli se nic nedělo, ale pak uslyšela vlídný hlas: ,,Pojď"
Perla vstoupila dovnitř, a spatřila velitelku, která pohodlně seděla na mechu, se zavřenýma očima.
Otevřela je, a upřela na Perlu pohled tyrkysovích očích.
,,Co se stalo?" Zeptala se Tyrkysová Hvězda, a Perla se posadila. Neklidně mrskala ocasem, a velitelka si toho všimla, neboť jí úsměv ztuhnul.
,,Špatné zprávy?" Zeptala se zamračeně. Perla přikývla. Velitelka pohlédla jinam a zeptala se: ,,Co se stalo?"
A tak jí Perla odvyprávěla jak Hvězdný klan pomocí ní vyslovil proroctví, o rudém měsíci a koťatech.
Tyrkysová Hvězda se zamračila. ,,Nechápu" Přiznala pomalu, a pohlédla na Perlu.
Ta kývla. ,,Já jo" Řekla a pohled velitelce opětovala.
,,Rudý měsíc znovu výjde na oblohu-To znamená že Rudý Měsíc se vrátí. A klany pocítí neštěstí-To jsi nejsem úplně jistá, ale myslím že to způsobí Rudý Měsíc" Odmlčela se a nechala Tyrkysovou Hvězdu aby informace vstřebala. Velitelka kývla, že může pokračovat.
,,Válka znova vypukne, a zem se smočí krví a slzami-to je jasné. Rudý Měsíc rozpoutá druhou světoklanovou válku od doby co se velitelem Hvězdného Klanu stal Hvězdný Měsíc" Řekla a Tyrkysová Hvězda se zamračila.
,,Zastavit ho může jen pět malých hvězd a měsíců, jeden z každého klanu-to budou bezpochyby příští vládci klanů" Dokončila a čekala na velitelčinu reakci.
,,Takže... V našem klaně je někdo, nebo bude někdo kdo zastaví Rudého Měsíce?" Ujišťovala se Tyrkysová Hvězda. Perla přikývla.
,,Komu to můžu říct?" Zeptala se velitelka. Perla se zamyslela. ,,Asi jenom zástupci. Neměli bychom klan zbytečně zatěžovat" Odpověděla a zacukala vousky.
Velitelka se pousmála. ,,Můžeš jít"
Perla vyběhla z doupěte a zamířila do svého. Lehla si do klubíčka, a v duchu přemítala nad tím, co se stalo.
Doufám že vše dobře dopadne, pomyslela si, než usnula.