Yoongi neměl rád, když za něj rozhodoval někdo jiný a naprosto nesnášel, když se musel někomu podřídit. V tomto případě to byl jeho otec.

Jeho otec byl velmi mocný panovník. Celá jeho vláda se zakládala hlavně na moci. Velmi rád získával nová území a nebál se vytáhnout do války. To že jeho území bylo největší v okolí mu dávalo ještě větší autoritu u ostatních.

Král byl velmi krutý ke svým poddaným a nebál se trestu smrti. Poddaní se jej tak báli, že se mu ze strachu o svůj krk zcela podřizovaly.

Co se týče žen, tak o ty neměl nouzi nikdy, jen se o tom nahlas nemluvilo. Kdo ví, kolik nemanželských dětí už počal.

Yoongi moc dobře věděl, jaký je jeho úkol. Vzít si princeznu ze sousedního království, aby se země spojily a nabyli tak ještě většího území. Dále s princeznou počít dítě, aby byl zemi zajištěn potomek a po smrti jeho otce vládnout.

Byl mladý, hloupý a nezkušený. Poslední co jej zajímalo, byla jeho země a už se vůbec nechtěl ženit s nějakou Máničkou ze sousedního království. Když mu otec oznámil, že přijede na jeho oslavu plnoletosti princezna Lilian, aby se domluvily zasnuby začal se teprve obávat.

Původně si měl brát princeznu Mariah. Znali se spolu od malička. To že si vůbec nerozuměli byla druhá věc. Hned co se Yoongi narodil ho připravovali na to, že si ji jednou vezme. Když nečekaně zemřela na těžkou nemoc zasáhlo jej to.

Jelikož vedlejší království smutnilo nad ztrátou princezny, rozhodl se je otec pro tentokrát nechat na pokoji a vybral mu novou snoubenku z království které leželo na severu od nich. Měl si brát princeznu Lilianu. Říkalo se o ní, že je velmi milá a její poddaní ji mají rádi. To že je žena o dvacet let starší než on nebral král v úvahu.

Příjezd princezny byl naplánován tři dny před jeho oslavou. Yoongiho v ten den služebnictvo obléklo do slavnostních šatů. V celém sídle panoval od rána velký zmatek. Museli ho přece připravit jak se patří, projíždí přece princezna, snoubenka korunního prince.

Princezna a její průvod měl přijet kolem desáté hodiny. Nejprve přijeli dva jezdci na koních oznamující její příjezd. Pak se objevil i kočár a doprovod v podobě dalších šesti jezdců.

Když kočár zastavil nejprve vylezla osobní služebnice princezny. Ta pak pomohla princezně vystoupit z kočáru.

Princezna měla dlouhé světlé vlasy. Její modré oči upoutávaly největší pozornost. Dnes na sobě měla oblečené červené šaty s květinami. Její ženské křivky byly velmi jemné a princezna sama byla velmi drobná žena.

Král i princ se princezně poklonil, aby jí tak projevili úctu a pak se jim i princezna uklonila. Celé tohle přivítání bylo pár poklon a několik prázdných slov. Král pak odešel, aby jim nechal více prostoru. Viděli se totiž pouze jednou a to před dvěma lety, když jeho otec musel vyřešit nějaké panovnické povinnosti s princezniným otcem, totiž s králem. V tu dobu se ještě o nich nemluvilo jako o snoubencích. Celé tyhle zásnuby byly velmi uspěchané.

„Tak mi povězte," začala princezna, „jaké jsou vaše zájmy?"
Yoongi se jen zamračil. Nebyl totiž zrovna typ, který se rád vybavoval s ostatními. Ještě k tomu, když se s ním ostatní baví, protože musí. Věděl dobře, že je zde dívka z důvodu, že kdyby si jej nevzala, otec by jim vyhlásil válku.

„Nejsem zrovna výřečný typ," odpověděl jí stroze. „A jak mám jinak začít konverzaci než otázkou na Vaše zájmy?" zeptala se.
„Když nebudete nic začínat bude to lepší pro oba a teď mě omluvte," uklonil se a odešel směrem k zahradě.

Moc rád tam chodil, když potřeboval přemýšlet. Někdy tam šel třeba jen tak, protože se potřeboval schovat před tím vším. Nesnášel svou povinnost budoucího krále. Tak moc to nesnášel.

Šel co nejhlouběji do zahrady, protože tam je menší pravděpodobnost, že tam někoho potká. Sednul si pod jeden strom a zavřel oči. Zhuboka se nadechnul a pak zase vydechnul.

Moc dlouho mu to, ale nevydrželo. Někdo s ním zatřásl. Byla to Nancy, jedna z pomocníků zahradníka.
„Veličenstvo, musíte se vrátit dříve než si Váš otec všimne, že tam nejste. Přijela princezna, měl byste být rád," usmála se.

Yoongi se trošku usmál, což nedělal moc často. „Nechci tam být, chci pryč. Třeba jen na chvíli," řekl.
„Někdy byste se mohl podívat se mnou do města, ale teď už běžte za princeznou," řekla a pak se už věnovala konví s vodou, kterou s sebou nesla, aby zalila květiny.

I když nechtěl, tak vstal a vrátil se do zámku. V hlavě mu zněla poslední věta Nancy.

x

Omlouvám se, že jsem zmizela.. :(
vhk<3