„Co jsi myslel tím, že je výsledkem Monatovy schopnosti dělat nemožné?“ zeptal se Call, když se přesunuli do obývacího pokoje, kde si Ai chystala úkoly.

„Její rodiče zemřeli při autonehodě. Dostal ji ven z hořícího auta a od té chvíle k němu přilnula a Monato se o ní stará. Tenkrát s ním byla Honesta, proto to teta Soi nazývá schopností dělat nemožné. Kdyby nebyl v tak dobré kondici, tak by tam sám zemřel. Ai od té doby trpí spánkovou poruchou a hrůzou z provozu. Proto se její jízda autobusem dá považovat za zázrak,“ vysvětlil zkráceně Zeth.

„Na tobě je celkem závislá. Celou cestu o tobě mluvila.“

„Zavislá? To asi ne. Spíše si na mě zvykla. Od doby, kdy jsem se s Monatem spřátelil jsem s ním chodil do Centra a později i bez něj, aby nebyla sama. Až se Monato vrátí, uvidíš tu pravou závislost,“ odvětil Zeth, ale stejně mu ta informace zase vykouzlila úsměv na tváři.

„K tomu…omlouvám se. Kdybych tam nebyl, tak by se Monato vrátil,“ pronesl Call tiše. Nemohl mlčet. Ne, když viděl, jak se Zeth snaží být silný a normálně se s ním bavit.

„Nebudu ti říkat, že je to v pořádku. V tu chvíli jsem měl vztek, ale taky vím, že jsi nechtěl, aby to udělal. Vyrůstal jsi s Monatem a znáš ho lépe než já, takže víš, proč to udělal. Jak já ho znám, tak nedělá věci bez rozmyslu, ale vždycky si každý krok naplánuje. Jednou Hony řekla, že Monato pomáhá všem bez ohledu na sebe a nikdy nic nežádá na oplátku. Myslím, že by to udělal i kdybys tam nebyl. Věřím tomu, že to byl jeho plán. Je hrozné vidět tě tady a vědět, že tam zůstal, ale byla to jeho volba. Vždycky si všechno dělá po svém.“

Nejen máma, ale i Zeth ho předčil. Za krátkou dobu Monata pochopil lépe než on Sunona za celé roky. Jeho pocit viny to nesmazalo, ale cítil se trochu lépe.

„Od začátku to byla past. Někdo musel zjistit, že za nimi jedu a říct to…povstalcům,“ pronesl Call zdráhavě a Zeth se na něj konečně podíval.

„Chtěl jsi říct mému bratrovi, že? Vím to, není třeba přede mnou mluvit opatrně. Pro mě přestal být bratrem ve chvíli, kdy jsem zjistil, co je zač. Moje rodina prostě stojí za hovno,“ řekl a přešel k Ai.

Call ho pozoroval a příliš jasně si uvědomoval rozdíl, který mezi nimi byl. Jako Varm se k Sunonovi začal přibližovat na základě rozkazu, přestože ho už nějakou dobu předtím tajně miloval. Pořád měl na paměti, kým Sunon byl a kým byl on sám a že celý jejich vztah je dílem Nejvyššího. Zeth všechno dělá sám od sebe a za tak krátkou dobu, kdy se s Monatem vídal se naučil, jak ho brát takového jaký je. Nepochyboval, že je tím, kdo se k Monatovi neotočí zády. On svou šanci promrhal, teď byla řada na Zethovi. Byl to jeho boj a záleželo jen na něm jak se k tomu postaví. A jak se postaví své rodině.

„Co to je za způsob? Takhle se přece ty příklady nepočítají,“ promluvil Zeth na Ai, ale dívka si jeho prohlášení příliš nevšímala.

„Já to tak počítám.“

Call se zvedl a přešel k nim. Při pohledu na výpočty v sešitě vytřeštil oči. Okamžitě věděl, odkud Ai na tenhle způsob přišla.

„Ai, musíš -,“ začal znovu Zeth, ale Call ho pohybem ruky zarazil a sám na dítě promluvil.

„Takhle tě to naučil Monato?“

„Neučil mě to, jen jsem viděla, že to takhle počítal, když kontroloval tetě účty,“ odpověděla a dál počítala příklady v sešitě. Call popadl papír a napsal pár příkladů, které by pro ni měly být příliš těžké a požádal ji, aby je spočítala.

„Co víš o jejích rodičích?“ zeptal se tiše Zetha.

„Kromě toho, že oba zemřeli a matka ji neměla ráda, nevím vůbec nic. Proč?“

„Způsob, který používá se Monato naučil u soukromého učitele matematiky. Je to zjednodušený postup základních matematických operací, ale ne každém to vyhovuje. Hony se to třeba takhle počítat nikdy nenaučila a já taky ne. Je celkem zvláštní, že takhle malé dítě si tohle počítání tak lehce osvojilo,“ odvětil Call a převzal od Ai papír s vypočítanými příklady a ukázal ho Zethovi. Použil příklady, kde bylo násobení i dělení a taky závorky. Tohle by se Ai měla učit nejdříve za dva roky a přesto byly výsledky správné.

„Pořád nějak nechápu, proč ses ptal na její rodiče,“ promluvil znovu Zeth. „Monato mě upozorňoval, že zvládá mnohem těžší učivo, je prostě jen talentovaná.“

„Myslíš, že Monato je talentovaný?“

„Co? No asi jo. Ve škole ve všech předmětech exceluje,“ odpověděl Zeth zmateně. Vůbec nerozuměl, o co se Callovi jedná.

„Správně a i jemu trvalo docela dlouho, než si tuhle metodu osvojil. Říkal jsi, že při nehodě zachránil Ai a málem u toho zemřel. Jak?“

„Co to má společného s Ai a její matematikou?“

„Můžeš mi nejdříve odpovědět?“ trval na odpovědi Call a Zeth si povzdechl.

„Snažil se zachránit jejího otce, při té situaci malém zemřel.“

„Znám Monata opravdu dobře, Zethe. Jeho povahu, jeho jednání i přemýšlení. Myslím, že dokážu celkem přesně odhadnout kdy a jak se bude chovat nebo co udělá a tohle tomu neodpovídá. Monato není člověk, který by se bezhlavě vrhal do nebezpečí,“ pronesl vážně Call.

„Říkal, že tenkrát jednal zkratově, protože si místo Ai představil Hony. Není to tak neobvyklé, lidé běžně jednají zkratově. Pořád jsi mi ale nic nevysvětlil.“

Call zavrtěl hlavou a posadil se do křesla kousek od stolu. Počkal, až se Zeth taky posadil a teprve pak se pustil do vysvětlování.

„Zethe, Monato není obyčejný člověk. Je voják s tím nejtvrdším možným výcvikem, on by nejednal zkratově, ani kdyby mu šlo o život. Dokáže rychle a bezchybně analyzovat situaci, proto je taky nejlepší v Desítce. Říkal, že si tam představil Honestu? Zachránil Ai, proč šel tedy zachránit jejího otce, když to bylo tak nebezpečné? Nebyla to první nehoda, které byl svědkem a nikdy dřív něco takového neudělal. Má určité postavení, které mu umožňovalo přednostně povolat kterékoliv záchranné složky a nemusel pro jejich záchranu hnout prstem. Nemusel, ale chtěl a to znamená jediné. Lidi v tom autě znal. Možná se mýlím, ale myslím, že znal Ai i jejího otce, protože k němu chodil na hodiny matematiky. To by vysvětlovalo i její matematické nadání. Nejenže její otec byl vyhlášený matematik a geny se jednoduše dědí, ale od dětství sledovala jeho práci a její mozek si všechny tyhle informace ukládal.“

„Proč by ale Monato nic neřekl? Přece by se nic nezměnilo jenom proto, že je znal ještě před nehodou? Tedy pokud se nemýlíš,“ zamyšleně promluvil Zeth.

„Na to by ses měl zeptat Monata, Zethe. Jsou věci, které by ti měl říct on sám.“

Call se zvedl a odešel z pokoje. On ten důvod znal. Znal ho lépe, než kdokoliv jiný. Existovala jediná věc, které se Monato opravdu bál a to, že někdo pozná jeho slabiny. Za lidi, které znal a na kterých mu nějakým způsobem záleželo by ochotně položil život a považoval to za svou největší slabost.