Faith seděl u jezera, které bylo kousek od domu a pozoroval klidnou hladinu, kterou občas zčeřila proplouvající rybka. Do posledního okamžiku doufal, že se mýlil, že Monato nebude mít nějaký šílený plán, ale přesně to se stalo. Poslechl si Talonovo hlášení i přečetl Monatovu zprávu a věděl, že jeho syn je stále stejný jako na Averaze.

Morene, pokud tohle čteš, tak jsem na návštěvě u Nea. Nemá smysl kohokoli za mnou posílat, mám plán jak se dostat pryč. Důležité je, abys udělal, to co píšu. Až tě nějakým způsobem kontaktuju, musíš odpálit na důl 12 bomby. Vím, že základnu na Rudých pláních řídíš ty a vím, že je k tomu uzpůsobena. Nepřemýšlej nad tím a prostě to udělej. A řekni tátovi, že nikdy nenastala situace, kdy bych ho nenáviděl.

Tohle bylo to, co očekával a čeho se tolik obával. I na Averaze měli vojáci zakázáno, ho při případném zajetí jít vysvobodit. Tady udělal totéž. Faith věřil, že Monatův plán byl perfektní, ale stál proti Neovi a to byla sakra důležitá proměnná. Mohla se pokazit spousta věcí a pokud by se nemohl včas dostat pryč, jistě by zemřel. Jako otec by se správně měl s Morenem hádat a chtít, aby Monata neposlouchal, ale jako táta, který znal své dítě, to neudělal.

On, jako někdo, kdo sledoval Sunonův vzestup i pád a pak všechny životy, kterými prošel, mu jednoduše věřil. Jeho syn nebyl někým, kdo by si nepromyslel každý svůj krok, kdo by nevzal v úvahu všechna rizika. Včetně svého bratra.

To bylo jediné, co Faitha trápilo. Neo se ukázal jako krutý manipulátor, který se neštítil ničeho. Mohl Monatovi do cesty postavit překážky, které by ani on nemusel dokázat překonat. Jaká ironie, jeden jeho syn je spravedlivý, dobrosrdečný a tvrdý muž na kterého opravdu může být pyšný a druhý je jen obyčejné monstrum, které nezná hodnotu života.

„Bai a Propen se už probrali. Jakmile je propustí, svolám celou Desítku a budu chtít pravdu,“ pronesl Moren a posadil se vedle něj.

„Pravdu? Myslíš, že někomu Monato řekl, jaký má plán? Nebuď směšný,“ odfrkl si Faith a hodil do jezera kámen.

„To si nemyslím, ale mám pocit, že mi Talon něco tajil a já to chci vědět.“

„Morene, už jsem ti to říkal, neměl by ses v tom vrtat a prostě udělat to, co Monato napsal.“

Starší muž se na Faitha nevěřícně podíval a povzdechl si: „Tobě nevadí, že nevíme jaký má Monato plán a jestli má vůbec šanci přežít?“

„To je přesně to, o čem jsem předtím mluvil. Věděl jsem, že bude mít plán, který se bude zakládat na tom, že za ním nepošleš žádné vojáky. Není to tak, že by mi to nevadilo nebo že bych se nebál, protože vím, proti komu stojí, ale věřím mu. Vždycky jsem věřil jeho úsudku, protože se nikdy nemýlil. Ať už na Averaze nebo tady, pokaždé měl pravdu. Neo to nejspíše neví, ale Monato ho ve strategiích už dávno předčil a všechno, čím si prošel ho zocelilo. Nic ho nepřekvapí ani nesrazí na kolena,“ vysvětlil Faith a lehce se při tom usmíval.

„Tím mi chceš říct, že mám prostě dělat, to co mi řekne?“

„Přesně tak. Víš, co bys teď měl udělat? Kontaktovat základnu na Rudých pláních a vyhlásit pohotovost a až tě Monato kontaktuje, tak jednoduše vydat rozkaz k odpálení bomb. Tohle je to, co od tebe Monato očekává a věří tomu, že to uděláš.“

Moren neodpovídal. Chápal, co mu jeho bratr řekl, ale stále se bál. Jejich rodina se po letech začala opět scházet a konečně měli šanci žít tak jako ostatní,  ale to museli být kompletní. Svým rozkazem by mohl Monata zabít. Připravil ho o dětství, dospívání a nyní hrozilo, že ho připraví i o život.

„Na Averaze jsem se podílel na celém plánu Nejvyššího. Poslal jsem ho na Belecu a věděl jsem, jak moc bude trpět. Celé ty roky jsem sledoval jak trpí, ale zároveň sílí. Není to tak, že by mi to bylo jedno, vždycky mě to ubíjelo, jenomže postupem času jsem zjistil podstatnou věc. Monato nikdy od nikoho nechtěl pomoc, naopak pomáhal všem kolem sebe a jediná situace, kdy byl na dně, byla, když někdo zemřel jeho vinou. Nejde slovy popsat, co vše zažil a kolikrát jsem byl zoufalý, když jsem viděl, čím si prochází, ale naučil jsem se mu bezpodmínečně věřit. Věřit jeho úsudku a jeho plánům. On nezemře, Morene. Všechno to zoufalství a strach, který cítíš je stále málo oproti tomu, jak silná je Monatova touha přežít. Tentokrát má důvod se vracet a on se vrátí.“

Faith se zvedl a nechal Morena samotného. Znal svého bratra a věděl, že se rozhodne správně. Teď ho musel nechat o samotě, aby se popral sám se sebou.

„Brácho! Mám skvělou zprávu,“ vběhl do jeho kanceláře Faith, aniž by se obtěžoval klepat.

„To je náhoda, já taky,“ usmál se na něj a čekal, až mu sdělí novinku se kterou přišel.

„May je těhotná! Budu táta!“

Faith zůstal překvapeně stát, když viděl jak se rozesmál.

„Asi bychom se někam měli jít napít, Faithe. June je taky těhotná.“

Moren se pousmál při té vzpomínce. To bylo naposledy, kdy se společně opili. Celou noc plánovali, jak jejich děti budou společně vyrůstat, vymýšleli jim jména a na chvíli zapomněli na svět venku. Na svět, který ničil Neo.

Pro Morena byl Monato vždy jako jeho vlastní syn. Musel z něj vychovat nejlepšího vojáka, ale nikdy se s tím nesmířil. Nikdy ho nepovažoval pouze za zbraň. Každý jeho úspěch i problém bral osobně. Přál si být mu blíž a přitom se mu musel vzdalovat. Nikdo neviděl, jak se uvnitř cítil, když mu měl dávat rozkazy, místo, aby s ním trávil čas, tak, jak by si Monato zasloužil.

Nebyl Faith, nedokázal se smířit s tím, že jeho synovec čelil takovému nebezpečí a to ani poté, co slyšel o všem, co mladík zažil.

Vytáhl z kapsy telefon a zadíval se na fotku na tapetě. Byla tam celá jejich rodina ještě v době, kdy se zdálo, že vše bude v pořádku. Povzdechl si a otevřel kontakty, aby vytočil číslo, i když by ho  raději úplně vymazal ze seznamu.

„Bezpečnostní kód 906217, připravte se na pohotovostní odpálení raket na souřadnice dolu 12, který je momentálně obsazen povstalci.“

Počkal na odpověď a na otázku, které se obával, po krátkém zaváhání odpověděl: „Všichni civilisté byli bezpečně evakuováni. Momentálně je na místě pouze velitel Desítky, útok zahájíme, až po jeho odchodu.“

Voják na druhé straně potvrdil přijetí rozkazu a zavěsil. Moren chvíli zíral na displej a pak schoval telefon do kapsy a vydal se zpět k domu. Doufal, že Faith ještě nešel spát, protože se s ním chtěl napít. Tentokrát to opravdu potřeboval.