Ředitel školy Bergans pozoroval krásnou ženu jak pochoduje po místnosti sem a tam. Chápal její rozpoložení. Kdyby jemu někdo oznámil, že jeho dítě má projít programem po kterém nejspíše pojede na smrt, byl by jistě v horším stavu než ona.

„Nechceš se posadit, Jennit?“ pronesl opatrně doufaje, že ho žena na místě nezabije.

Žena si ho chvíli prohlížela a nakonec se posadila vedle něj a pořádně upila ze sklenky vína.

„Jestli tomu rozumím správně, tak vláda posílá vybrané studenty na expedice, ze kterých se ovšem často vůbec nevrátí. Nelze se s nimi nijak zkontaktovat, přesto někteří mají údajné důkazy o tom, jak se jim skvěle vede. Každý, kdo se po zmizelých studentech pídí je nějakým způsobem umlčen a musí se chovat podle toho, co mu vláda nařídí. Na tomhle se nejspíše podílí i část profesorů z vaší školy a máš k dispozici pouze jednoho důvěryhodného člověka, který má zas někoho důvěryhodného ve vládě. Nyní se vláda rozhodla pro speciálně vybrané studenty zavést nový výukový program, kde se budou učit jak přežít v terénu a sebeobranu. Záminkou pro tento program má být hrozba války, která však podle tvých informací, vůbec nehrozí. A mezi těmi vybranými studenty je i moje Aisha.“

Ředitel školy ji chvíli pozoroval a pak přikývl.

„Ano. Domníváme se, že studenty z tohohle programu budou pak posílat na expedice, ze kterých se opět nevrátí. Zjistili jsme, že se to netýká jen naší univerzity, ale i jiných škol a některých dětských domovů. Není normální, aby třída jela na výlet a vrátili se jen učitelé a zbytek dětí zůstal neznámo kde. Proto jsem za tebou přišel.“

„Co teď mám dělat? Vím, že Aisha je na vaší univerzitě jen díky Khailovým penězům a vlivu, ale ani to jí evidentně nijak nechrání. Proč? Vždyť není ani nadaná ani extrémně chytrá, dokonce ani nesportuje! Kromě peněz není zajímavá vůbec ničím! Vím, že jako matka bych to neměla říkat, ale je to tak. Školu prolézá jen s odřenýma ušima a díky tomu, že se o ní s Khailem neustále taháme, tak je z ní akorát rozmazlený fracek, ale přece ji nemůžu nechat v nějakém programu, u kterého hrozí, že ji pak pošlou někam, odkud se už nevrátí,“ rozvzlykala se Jennit a ředitel ji bez váhání objal. Začali spolu chodit ještě když byla Aisha na střední škole a přestože to nebylo nutné, svůj vztah drželi v tajnosti. Vědělo o nich jen pár nejbližších přátel a rodina. Jennitin rozvod byl i po letech žhavým tématem a nechtěli dávat novinářům námět k dalším nesmyslným článkům. Stačilo, že dcera bývalého velitele purisských ochranných složek si dovolila pustit k vodě druhého nejbohatšího muže v Puris. To byla dostatečná senzace a ještě dlouhou dobu jistě bude.

Jennit se pomalu uklidnila a ředitel se od ní odtáhl. Obával se, že ta horší část teprve přijde a jeho přítelkyně to poznala taky.

„Ty víš, proč ji vybrali, že Thime?“ pronesla s vážným výrazem, který u ní málokdy viděl. Slzy na jejích tvářích usychaly a po pláči zůstaly už jen zarudlé oči.

„Jistě to zatím nevím, ale mám určité domněnky a Tessův přítel z vlády mi je nepřímo potvrdil. Ty i Khail jste pro vládu příliš nepohodlné osoby. Tvůj táta nebyl loutka na kterou jsou ve vládě zvyklí, vedl stanici podle svého a nenásledoval slepě nesmyslné rozkazy. Sama jsi se několikrát veřejně vyjádřila, že se současným vedením a jeho praktikami nesouhlasíš. Khail se zase netají svým negativním postojem k vládě a žádnou z jejich velkolepých akcí finančně nepodporuje. Když jsem si pečlivě projel seznam studentů, tak jsem si dal dohromady určitý obrázek o jejich výběru. Jsou to buď vysoce nadání žáci nebo sportovci a taky děti bohatých, kteří nejdou vládě na ruku. Vím, že to asi nechceš slyšet, ale do téhle situace bude potřeba zapojit i Khaila,“ odvětil a sám sebe překvapil klidem, s jakým o tom mluvil.

„Co se to ksakru ve vládě děje? Předtím se vláda snažila dělat vše pro spokojenost lidí, ale minimálně posledních deset let to vypadá spíše na opak,“ zoufale si povzdechla Jennit.

„Podle všeho, co vím, se systém, který tolik let fungoval, hroutí, protože jsou ve vedoucích pozicích nesprávné osoby. To, co se po válce zdálo být skvělé řešení se nyní obrací proti nám. Nemáme žádného vůdce, nikoho, kdo by nesl za naši zemi zodpovědnost. Možná by se nic nezměnilo, ale možná by byl aspoň někdo, kdo by na vládu dohlížel. Takhle tam sedí banda blbců, každý se svým vlastním cílem a rozhodují o našem životě. Je smutné, že když jsme měli prezidenta a předtím císaře, tak se naše země zmítala v neustálých válkách a nyní sice nemáme válku, ale vládu, která Daji rozkládá zevnitř.“

„Politika, vždycky za všechno může politika,“ odsekla vztekle Jennit. „Co však mám udělat, aby Aisha nebyla jejich další obětí? Aby se na ní nemstili za naše názory?“

„Dostaňte ji s Khailem na školu do zahraničí, to je jediná možnost. Nepomůže do jiného města, musí být někde, kde na ni naše vláda nemůže.“

„Do zahraničí? Myslíš, že s něčím takovým bude Aisha souhlasit?“ rozkřikla se Jennit.

„Nehodlám se jí ptát,“ ozval se hlas ode dveří a oba se překvapeně otočili.

„Khaile! Co tady děláš?“ překvapeně vyhrkla Jennit. Ředitel školy už tolik překvapen nebyl. Tess ho ujistil, že zástupce Rid se pokusí zajistit, aby se programu účastnilo čím jak nejmenší množství studentů.

„Dostal jsem anonymní zprávu o připravovaném programu na univerzitě a Aishině účasti,“ pronesl Jennitin bývalý manžel a vešel do pokoje.

Žena se zamračeně otočila na Thima: „To ty?“

„Ne, ale myslím, že vím, kdo to byl. Nemohl vědět, že tě půjdu upozornit sám,“ odvětil ředitel a ze srdce mu spadl obrovský balvan.

„Nečekal jsem, že budete mít známosti na tak vysokých místech, Bergansi,“ ušklíbl se povýšeně Khail, „ovšem nemohu popřít, že to na mě udělalo dojem. Nicméně zpět k tématu. Nebudu s Aishou diskutovat o tom co chce nebo nechce. Vybereme jí školu do které po prázdninách nastoupí. Neměl by to být problém, když jí tvůj přítel napíše doporučení.“

Bergans si už na Khailův posměšný tón zvykl a rychle rukou zarazil Jennit, která rudla vzteky a chystala se svému ex vynadat. Teď nebyla vhodná chvíle na hádky.

„Samozřejmě, s tím počítám,“ odvětil a povzdechl
si.

Jeden student ze šedesáti byl vyřešen, ale u všech to tak jednoduché nebude. Všichni nebudou moci přestoupit na jinou školu, odstěhovat se nebo něco podobného. Stále zůstane spousta studentů, kteří se budou muset účastnit výukového programu a jejichž budoucnost bude nejistá.