Jordan Tess se domníval, že tak neuvěřitelné dva týdny snad nikdy nezažil. Ne, vlastně mu to připomínalo období války na Averaze. Bylo k nevíře, že jak tehdy, tak i teď za tím stál jeden a tentýž člověk. Celé ty roky přemýšlel nad jedinou otázkou, proč?

Co vedlo Nea k tomu, aby se na Averaze stal vůdcem Takaty a pokoušel se obsadit hlavní město a zavést svůj systém? Byl vojákem, ke kterému vzhlížel každý občan. Mladý, inteligentní, spravedlivý a mocný. Předpokládalo se, že to bude právě Neo, kdo se stane dalším Nejvyšším. Lidé věřili, že země by pod jeho vedením vzkvétala. Jeho jméno se ve všech společenských kruzích vyslovovalo až s posvátnou úctou a nebyl nikdo, kdo by se proti němu stavěl. Jistě, služba v srdci Takaty ho musela poznamenat, ale to přece nebylo důvodem k tomu, aby vyvolal vzpouru a nechal se dosadit na místo jejich vůdce.

Tess si unaveně promnul oči a rozhlédl se po okolí. Seděl na verandě nádherného domu a ostražitě sledoval příjezdovou cestu. Domu, který tak důvěrně znal. Strávil zde spoustu času, když navštěvoval Mayu a Faitha, Monatovy rodiče. Teď se sem po letech vrátil, aby dával pozor na Morena, kterého tady ukryli. Neúspěšný atentát na zástupce tajných vládních složek považoval za jasný počátek války.

„Ještě pořád se na mě zlobíš?“ ozvalo se vedle něj a Tess pohlédl na muže se silnými brýlemi.

„Co myslíš?“ odsekl naštvaně. „Byli jsme přátelé a tys věděl, kdo jsem. Mohl jsi mi říct co plánuješ, Faithe.“

„Samozřejmě, že mohl. Stejně si však myslím, že jsem udělal správně. Vždy jsi byl citlivý a mírný člověk, Jordane. Nebylo by pro tebe horší navštěvovat Mayu, kdybys věděl, že se někde skrývám? Tvůj postoj k Monatovi by byl taky jiný, to víme oba,“ pronesl Faith a posadil se vedle profesora.

„Call to věděl,“ konstatoval mrzutě Tess.

„Ne celou dobu. Zjistil to, než se vydal na svou misi za získáváním informací. Taky byl naštvaný, myslím, že víc než ty. Ovšem, jak oba víme, má své vlastní důvody, proč chce zničit Nea, takže se velmi rychle vzpamatoval a začal to brát jako běžnou věc. Mě spíše udivuje, že jsi neměl podezření, když jsi šel za Morenem. Opravdu jsi riskoval a ani tě nepřekvapilo, že to brácha vzal v klidu a začal s tebou i s Callem spolupracovat.“

„Měl jsem informace od spojky, takže jsem chtěl dělat aspoň něco užitečného a ne sedět a čekat, jak to dopadne. Nepřemýšlel jsem nad tím, že Moren byl příliš v klidu. Možná jsem se spíše měl pídit po tom, kdo je spojka, že?“

„Na to, že jsem to já bys stejně nepřišel. Teď to nemá smysl řešit, máme důležitější problémy. Jen se nedokážu rozhodnout, který je děsivější. Dá se říct, že celou vládu má Neo pod palcem, spojení s Desítkou nemáme žádné a i když je Call dostihne, pochybuju, že ho Monato poslechne. Pak tady máme někoho, kdo jde Morenovi po krku a jako třešničku na dortu jsi přišel se seznamem studentů, kteří mají být zapojení do nového výukového programu. Domnívám se, že to jsou vytipování lidé u kterých Neo vidí potenciál a chce na nich dělat pokusy. No, ač to říkám velmi nerad, Neo opět dostál svého titulu nejlepšího stratéga. Ovšem my máme Morena a Monata, takže by se dalo říct, že jsou síly vyrovnané,“ uchechtl se Faith a Tess na něj vytřeštil oči.

„Mluvíš o celé situaci jako o počasí! Ano, máme Morena i Monata a oba jsou nadmíru inteligentní, ale to nestačí. Viděl jsi to na Averaze, i s nejlepšími plány se nedařilo Takatu potlačit. A Neo zde měl spoustu let na plánování a vylepšování svých strategií, nemůžeme ho podceňovat, Faithe. Ještě stále nemáme ani zdaleka vyhráno a pokud se mu podařilo vymyslet způsob, jak belečanům vložit sféry, tak to bude katastrofa.“

„Nemyslíš, že to bereš příliš tragicky? Možná to nebude jednoduché, ale věřím, že to všechno dopadne dobře,“ odvětil klidně Faith a zapálil si cigaretu. Sledoval, jak kouř stoupal a ve spirálách se točil k nebi.

„Proč mám pocit, že víš něco víc než říkáš?“

„To není pocit, Jordane. Poslali mě sem právě proto, aby byla jistota, že bude Neo zničen, proto vím, že to i přese všechno dobře dopadne. Mám v rukávu kartu, kterou vytáhnu až na samém konci a zajistím tak Monatovi vítězství.“

„Pokud Monato vůbec bude chtít bojovat. Má se postavit svému bratrovi, muži ke kterému celý svůj život vzhlížel. Klidně se může stát, že vycouvá,“ pronesl Tess a zvědavě sledoval, jak bude Faith reagovat. Ten se jen usmíval.

„Myslíš, že jsem na tohle nepomyslel? Ale je pořád stejný, ať je v jakémkoliv roce a na kterékoli planetě. Vždycky chce spravedlnost a je celkem jedno, jaké prostředky k dosažení použije. Monato nedovolí, aby Neo zničil tenhle svět. Moc dobře si pamatuje, co zažil na Averaze a některé pocity nelze vymazat. Neselže, protože má po letech důvod žít a tentokrát ví, že to není žádný podvod,“ vysvětlil klidně Faith. Byl si jist, že jakmile Monato dočte jeho deník, bude mít více než jeden důvod k tomu, aby porazil svého bratra. Bylo by úžasné, kdyby to tak nemuselo být. Tak rád by sledoval jak spolu jeho děti vychází, ale tohle mu nebylo přáno. Naopak byl postaven před krutou realitu, kdy jeho synové budou bojovat na život a na smrt a on, v rámci spravedlnosti, bude muset proti jednomu z nich pozvednout svou zbraň. Ze všech stran poslouchal, jak ho vůbec netrápí Monatův osud, ale nikdo neviděl, jak se doopravdy cítil.

Byla jeho chyba, že nedokázal Nea odradit od armády, přestože věděl, jak nebezpečné to zrovna pro něj je. Byl to on, kdo se ke svým dětem otočil zády a takhle to dopadlo. Mohl se tvářit jako ten nejklidnější člověk na světě, ale uvnitř něj vířily všechny ty pocity. Strach, vina, zoufalství, bolest i vztek. Těžko říct, na koho byl více naštvaný, zda na sebe nebo na averaganskou armádu. Ve výsledku to bylo jedno, protože mu jeho vztek nemohl pomoct.

„Vypadáš unaveně, měl by sis jít odpočinout,“ řekl po chvíli Tessovi. „Pohlídám to tady.“

„Jsi si jistý? Nechci ti to všechno házet na hlavu,“ odvětil Tess a hlasitě si zívnul, čemuž se Faith od srdce zasmál.

„Běž už! Uvidíme se ráno.“

Tess přikývl a odešel do domu. Faith si natáhl nohy na jeho židli a koukal po okolí. Nehodlal k domu kohokoliv pustit. Neo netušil, jak velkou chybu udělal, když se rozhodl zaútočit na Morena. Předtím si svou rodinu dostatečně nechránil, podruhé stejnou chybu neudělá.