Zethovy taneční schopnosti nakonec nebyly tak hrozné, jak se původně domníval. Monato měl pravdu. Nebylo tak těžké pohybovat se podle světel na koberci. Pravda, kdyby Monato vybral nějakou rychlejší skladbu, asi by byl Zeth v háji, ale takto si to vlastně užil. Než se vrátili ke stolu stavili se ještě k šipkám, kde je Honesta všechny s přehledem porazila. Když se vraceli, tak Monato polohlasem zamumlal: „Kdybych měl brýle, tak bych ji určitě porazil.“

Zeth se jen zasmál a raději to nekomentoval. Bylo zvláštní sledovat Monata jak se baví jako obyčejný mladý muž v jeho věku, když věděl, že za pár dní pojede pryč jako nejnebezpečnější voják celé armády.

Posadili se zpět ke stolu a Norm neváhal a všem dolil víno. Monato se na Honestu zamračil a pronesl: „Zkus dneska odejít po svých, jo? Ne, že bych ti nepřál zábavu, ale víš, že Normovo víno je silnější.“

„Hele starej se o sebe, buď tak laskav. Já toho vydržím rozhodně víc než ty,“ odpověděla Honesta se sladkým úsměvem a Monato jen protočil očima.

„Jak myslíš, ale já tě domů nepotáhnu. Myslím, že Keram už v tom má praxi, tak mu to přenechám.“
Senior vedle Hony pouze pokrčil rameny a Zeth se opět uchechtl. Pořád měl před očima scénku, kdy Monato dívku peskoval za opilost.

„Mimochodem, kolik procent mám proti Baiovi?“ zeptala se Honesta a všichni se na ni podívali jako na blázna.

„Vydrž, přemýšlím,“ zatvářil se Monato vážně. „Hm, ať se na to dívám jakkoliv, tak nula. No možná nula celá nula jedna, když ti budu hodně fandit.“

„To myslíš vážně? A ty?“

„Já? Já bych si dobrovolně proti Baiovi nestoupnul, nejsem sebevrah,“ zasmál se Monato a Zeth nadzvedl udiveně obočí. Norm říkal, že Monato je z Desítky nejlepší, tak by pro něj přece neměl být problém postavit se proti běžnému občanovi. Pak ho to napadlo. Leda by Bai byl taky členem Desítky. To by mnohé vysvětlovalo.

„A kdyby se mi podařilo mu jednu vrazit, tak by ses proti němu mohl postavit,“ přemýšlela Hony nahlas a Monato se zakuckal.

„Ani nad tím neuvažuj. Za prvé nemáš šanci se k Baiovi přiblížit tak, aby ses ho vůbec dotkla a za druhé, určitě se mu nepostavím. Krom toho, že bych neměl šanci, tak se obávám, že by se jednalo o souboj mládeži nepřístupný. Myslím, že mi s ním celkem bohatě stačí jednou týdně trénink.“

Honesta se mračila a usilovně přemýšlela. Vždycky šla do arény jak ona, tak Monato. Byl to takový jejich zvyk a nechtělo se jí ho měnit.

„Proč nad tím tak přemýšlíš? Přece nemusíš obejít všechny stánky, ne?“ zeptal se jí Keram, když si všiml vrásky, která se jí vytvořila na čele.
Dívka neodpovídala, ale Monato nechtěl mladíka nechat bez odpovědi, tak odpověděl místo ní: „Každým rokem tam chodíme. Je to taková naše tradice a i hosté na to často čekají. Bohužel letos jsem musel nechat arénu na starosti Baiovi. Není to magor, aby proti komukoliv šel plnou silou, ale i s desetinou je natolik dobrý, že proti němu nemáme šanci. Proto nad tím tak přemýšlí. Nechce porušit tradici.“

„Proč jsi mu to musel přenechat? Nebyl nikdo, kdo by to vzal?“ zeptal se Zeth. Zajímalo ho to, protože podle Norma tam vždy byly děti z Centra.
Monato se zachmuřil a chvíli se zdálo, že neodpoví. Nakonec přece jen promluvil: „Obsluhovat kterýkoliv stánek znamená, že se nemůžeš zapojit do zábavy. Tenhle večer má být rozlučkou pro děti, které odchází. Přijde mi nefér, aby ho strávily tím, že budou celou noc k dispozici ostatním hostům. Proto jsme se už loni domluvili, že letos se budou moct bavit. Původně jsem tam měl být já, ale nakonec to padlo na Baie.“

Neřekl to přímo, ale Zeth pochopil. Kdyby tam byl, nemohl by s nimi trávit večer. Domlouvali se na tom loni a to se  ještě neznali.

„To, že proti němu nemáte šanci ještě přece neznamená, že tam nemůžete jít, ne? Ti ostatní tím pádem taky nemají šanci a prohrávají, ne?“ vložil se do toho Keram, který by si opravdu přál vidět, jak Honesta bude bojovat.

„Samozřejmě. Honesta může jít, ale já ne. Bai mě už roky trénuje, takže by se jistě nijak neomezoval, což by znamenalo, že bych se ani já nemohl držet zpátky a fakt se nehodlám odrovnat,“ odpověděl s úsměvem Monato.

„Fajn, jdu tam,“ řekla rozhodně Honesta a postavila se. „A vy se půjdete povinně dívat.“

„Kolik toho vypila?“ zeptal se Monato, když sledoval jak jde k aréně.

„Zatím jen dvě skleničky,“ pokrčil rameny Norm. „Asi si chce vyzkoušet, jak je dobrá.“

„Že já se vůbec ptal,“ protočil očima Monato a postavil se. „Tak se pojďme podívat jak si poradí s mistrem bojových umění.“

Všichni se k němu přidali a vydali se k aréně, kolem které stála spousta bavících se lidí. Bai byl před arénou a čekal až dojdou až k němu, zatímco Hony už byla na vyvýšené ploše a uvazovala si rukavice.

„Tohle bude kurevsky drahé, Monato,“ pronesl Bai, když k němu dorazili.

„O čem to mluvíš?“ zeptal se ho zmateně mladík.

„Neřekl jsi mi, že ty tvoje děcka jsou tak dobré. Jsem dokopaný jak kůň a to ještě není konec. Myslím, že se ráno nezvednu z postele,“ zabrblal Bai a Monato se zasmál.

„Pár dětí tě nemůže unavit.“

„Pár dětí? Zapomněl jsi mi říct, že jsi těch pár dětí měl na starosti ty. Mám dojem, že jsem právě absolvoval hodinový trénink s tebou,“ zavrčel vztekle a vystoupal za Honestou.

Monato si stoupl blíže k Zethovi a tiše pronesl: „Zas to zbytečně dramatizuje. Tohle je pro něho hodně slabá rozcvička.“

„Tvářil se docela naštvaně,“ odvětil stejně tiše Zeth a snažil se skrýt rozpaky z Monatovy blízkosti.

„Takhle se tváří téměř pořád, když není s Lyn a dětmi. Nepatří mezi usměvavé osoby.“

„Tak jako ty?“

Monato se na Zetha otočil a všiml si jeho rudých tváří. Mohl jen hádat, zda je to způsobeno vínem nebo jeho přítomností. Když se na něj Zeth podíval, usmál se a odpověděl: „Jo, tak jako já. I Bai se usmívá pouze na lidi, které má rád.“

Odvrátil zrak a nechal Zetha, ať si to přebere po svém. Věděl, že mladý senior jeho slova pochopí a přesně to byl účel. Slyšel jejich rozhovor s Normem a bylo mu jasné, že už nemá smysl cokoliv skrývat. Zeth všechno věděl a přesto se nechystal utéct. Opět mu připomněl Varma. Ten se taky nevzdal ať už o něm zjistil jakoukoliv informaci. Jenomže na rozdíl od Zetha, Varm pouze plnil svou povinnost. Zeth se nevzdával, protože nechtěl.

Znovu se na seniora podíval. Zeth sledoval souboj mezi Honestou a Baiem, ale na rtech mu hrál šťastný úsměv. Tohle Monatovi stačilo. Vidět, že člověk na kterém mu záleželo, je šťastný.

Kolem něj se začaly ozývat udivené výkřiky, tak pohlédl na ring a překvapeně vyjekl. Bai měl rozseknutý ret a ležel na zemi. Honesta se vítězoslavně ušklíbala: „Mon říkal, že i kdybyste používal jen desetinu své síly, tak proti vám nemáme šanci. Už nejsem malé dítě, nemusíte se bát jednu mi vrazit, proto jsem sem přišla.“

Monato tiše zaúpěl a skryl si obličej do dlaní. Vzápětí ucítil, jak do něj Zeth drcnul. Dal ruce dolů a otočil se na něj.  

„Hm?“

„Myslím, že Bai po tobě něco chce,“ kývl k aréně Zeth. Monato tam stočil zrak a zjistil, že na něj Bai zírá s jasnou otázkou v očích. Naprosto přesně věděl, na co se ptá. Povzdechl si a přikývl. Znal Honestu i Baie a nezbývalo nic jiného, než ustoupit.

Bai se postavil znovu do správné pozice a úsměvem vyzval Honestu, aby začala. Dívka se ho pokusila udeřit, ale mistr bojových umění se jí úspěšně vyhýbal. Ona sama dokázala jeho údery vykrýt, ale bylo znát, že je pro ni Bai přece jen silný soupeř. Pak nastal okamžik, který Monato očekával. Bai Honestě dovolil přiblížit se a vzápětí dívka ležela na zemi. Jeho pohyby byly tak rychlé, že je téměř nikdo nepostřehl.

„Jste dobrá, slečno Sudo,“ podával jí ruku, aby jí pomohl zpět na nohy. „Kdybych měl o něco méně zkušeností, byl bych v háji.“

Přestože Hony prohrála, široce se usmívala. Evidentně byla spokojená. Bai se podíval na Monata a zavolal: „Ty jdeš taky? Ať už to mám komplet.“

Monato začal okamžitě vrtět hlavou, ale nezdálo se, že by to Baie zajímalo.

„No co je? Čekám.“

Honesta přišla k Monatovi a podala mu rukavice: „Hned jak jsem přišla, se mě ptal jestli už jdeš. Prý to budeš mít místo posledního tréninku, který jsi vynechal.“

Monato se rozhlédl kolem sebe v naději, že se najde někdo, kdo nebude souhlasit, ale všichni se něj dívali s očekáváním v očích. Dokonce i Zeth. Povzdechl si, převzal od Honesty rukavice a sundal si bundu, kterou podal Zethovi.

„Jste fakt hrozní,“ zahučel Monato a rozešel se k aréně.