Stihla jsem to 😁 Michaela654

Monato se nepletl a Norm měl opravdu své důvody, kvůli kterým jel pro Zetha. Jeho synovec se sice tvářil jako necitlivý pytel brambor, ale moc dobře věděl, že se jedná jen o mladíkovu obranu. Fakt, že si k sobě se Zethem, i přes Monatovu minulost, našli cestu, považoval za velký posun kupředu. Ovšem, pokud bude Zeth neustále držen v nevědomosti, jejich cesty by se mohly opět rozdělit. S ohledem na Zethovu podobu s Varmem by takové rozdělení mohlo mít na Monata velmi negativní vliv.

Proto, když seděl se Zethem v autě, dal mu dostatek nápověd k tomu, aby si sám mohl zjistit kdo je Monato a kam za pár dní odjede. Nemohl si být jist tím, že se Zeth vydá správnou cestou za zjištěním pravdy, ale věřil v to.

Od jejich návštěvy ve Voně neuběhlo příliš mnoho času, ale dost na to, aby Zeth dospěl. Norm v něm už neviděl zmateného kluka, který nevěděl, co vlastně cítí. Teď z něj vyzařoval určitý druh jistoty. Taky bylo znát, že mnohem lépe zvládá Monatovy nálady i množství tajností, které se kolem něj motají.

Norm se domníval, že tentokrát se Monato zmýlil. Zeth byl mnohem silnější, než za jakého ho jeho synovec považoval. Věřil, že mladý senior zvládne všechna nemilá překvapení, která ho v Monatově blízkosti čekají.

Když dorazili do sálu, zprvu měl trochu obavy, aby na Zethovi nebylo poznat, že spolu vedli rozhovor o úplně jiných věcech než bylo Monatovo vystoupení, ale mladík ho opět příjemně překvapil a choval se, jako kdyby si celou cestu povídali o počasí.

Udělal správnou věc, když si se Zethem promluvil, stejně jako tenkrát ve Voně.

Přestal přemýšlet a zahleděl se na pódium. Byl vážně zvědav, co si připravili tentokrát. Letos měla celý program na starosti Honesta a podle všeho vymyslela spoustu věcí, které Monato považoval za šílené. Nepochyboval, že večer bude perfektní, ostatně jako vždy. Ti dva dokázali na pódiu předvést výkon jako nikdo jiný a zvládli veškeré taneční kroky naučit i děti z Centra. Přitom ještě nějakých deset let zpátky to byly jen obyčejné děti, které studují tanec. Stačila jedna taneční soutěž a jedno karaoke a jejich talent měl šanci se plně rozvinout.

Perla, tak se jmenovala skupina dvou mladíků, kteří vystupovali především jako hudební doprovod na tanečních soutěžích. A na jedné takové je Monato s Honestou uchvátili. Tenkrát poprvé vystupovali s Královým tancem a taky s ním i vyhráli první místo. Po soutěži bylo pro účinkující karaoke, kde společně předvedli, že ani zpěv jim není cizí. Pár dní na to, přišla od Perly oficiální žádost o spolupráci.

Norm se při té vzpomínce jemně usmíval. Vznikla nová skupina, Perla- X, a okamžitě začala vyprodávat koncerty v menších kulturních střediscích. Monato s Honestou vymýšleli choreografii a mladíci Day a Lett skládali hudbu a psali texty. I když pár textů měl nakonec na svědomí i Monato. Norm věřil, že časem se z nich stane světová špička v moderní hudbě. 

Ale nestalo se tak. Jejich poslední společné vystoupení bylo v hlavním městě Rikusy a mělo úspěch. Jednalo se o soutěž talentů a Perla-X se umístila na druhém místě. Jenomže ve stejnou chvíli zemřela v Purisské hlavní nemocnici Monatova máma. Nedokázal se smířit s tím, že zatímco on se bavil na soutěži, jeho máma zemřela sama, bez svého syna. Ze skupiny odešel a chvíli na to odjel do výcvikového tábora. Honesta s Perlou -X ještě nějakou dobu vystupovala, ale pak skupinu opustila ona. Z Perly – X se stala opět jen Perla. Kluci se však za dobu, kdy spolupracovali s Monatem zdokonalili a nakonec se stali v Rikuse celkem slavnými.

Norm si tiše povzdechl. Byly to krásné časy a rád na ně vzpomínal. Monato tehdy dělal přesně to, co ho bavilo a byl v tom dobrý. Bai vedle něj si jeho povzdechu všiml a uchechtl se: „Neměl bys házet flintu do žita, Norme. Ten kluk se nepletl a tentokrát opravdu vyhraje. Řekl bych, že tě dokonce zvedne ze židle ne-li dožene k slzám.“

„To zní, jako kdybys věděl, co má na dnešek naplánované,“ odvětil tiše Norm a Zeth, který seděl z druhé strany zpozorněl.

„Vím. Zástupce měl jisté obavy z Monatova chování, takže jsem si hrál na hlídacího psa, což se nelíbilo ani mě ani Monovi. Proto jsem taky musel souhlasit, že letos povedu arénu místo Monata. Jinak by mi nedal sebemenší šanci ho sledovat. I když se dobrovolně přiznám, že více než polovinu času jsem byl doma s Lyn nebo v kanclu. Na rozdíl od zástupce, já Monatovi věřím a vím, čeho je schopen. Ovšem je pravda, že to, co ta holka naplánovala a co nacvičovali, to je fakt síla. Dokonce i já jsem si proti tobě vsadil a tvůj bratr taky,“ vysvětlil stejně tiše Bai.

„Moren je tady?“ ozval se přidušeně Norm. Nevěděl, zda by měl být rád nebo ne. Téměř pět let svého bratra neviděl, raději ani nesledoval televizi, aby se na něj nemusel dívat. Nedokázal však popřít, že je to jeho bratr a občas mu chybí. Ze všech sourozenců si byl s Morenem nejblíže, jenomže v dospělosti se jejich názory začaly rozcházet a Monatův výcvik byl poslední kapkou v jejich napjatých vztazích.

„Nejen on. Přišli i kluci. Tohle bude ještě zajímavé, Monato má překvapení speciálně pro Morena. A nebude to příjemný,“ odpověděl Bai a Norm se zachmuřil.

„Nedopadne to rvačkou, že ne? Na tohle už opravdu nemam nervy,“ zakabonil se Norm. Zeth vedle něj napjatě poslouchal a každičké slovo si pečlivě ukládal do paměti. Pochopil, že mu Norm dával vodítka k Monatově tajemství a předpokládal, že i tenhle rozhovor se mu bude hodit. Ovšem nehodlal se v tom začít vrtat dříve, než skončí školní rok a Monato odjede. Nechtěl si jakkoliv těch pár dní kazit.

„Za prvé, kdyby se měli ti dva prát, tak Monato z toho vyjde jako vítěz a za druhé, tohle překvapení spíše zástupci připomene jeho vlastní selhání. Je to jejich soukromá válka a já rozhodně fandím Monatovi. Myslím, že zástupce se potřebuje vrátit do reality a Monato je klíčem k tomuhle návratu.“

Norm neodpovídal. Bai měl z velké části pravdu. Od chvíle, kdy Moren povýšil, zapomněl, jak žít.

Světla v sále zhasla a svítilo už jen třístupňové pódium. Nahoře, na nejvyšším stupni se objevila Soi. Stejně jako Monato, i ona měla košili pomalovanou barvami.

„Dobrý večer! Vítám vás na sedmém rozlučkovém večeru s dětmi z Centra! Vidím zde spoustu známých i nových tváří a to mě nesmírně těší. Nebudu ten úvod dlouho protahovat, protože všichni jistě netrpělivě čekáte na dnešní vystoupení. Letos se na vystoupení podílí i speciální hosté. Ty první uvidíte už za malý okamžik a další budou vystupovat po přestávce. Samozřejmě, jako v předešlých letech, i tentokrát se po vystoupení otevře zahrada, kde najdete jako vždy arénu, karaoke, taneční koberec, střelnici, tombolu, spoustu jídla a pití a mnoho dalších aktivit. Nyní mi nezbývá nic jiného, než uvést první hosty! Přivítejte děti z Centra se skupinou Perla – X, která po letech vystoupí v kompletní sestavě!“

Soi opustila pódium a sálem se ozval bouřlivý potlesk, když na její místo nastoupili tři mladí muži a jedna dívka. Tleskali všichni až na Norma. Ten jen tiše zíral a nebyl schopen tohle překvapení vstřebat. Nedokázal vůbec pochopit, co se to vlastně děje.

Jak je možné, že to, na co tolikrát myslel, se stalo realitou? Proč mu to nikdo neřekl? A kdy se vlastně stihli znovu sejít?

Několikrát se pořádně nadechl a vydechl, aby se uklidnil a tiše konstatoval: „Opravdu vyhrál.“

Zeth byl také překvapen, ovšem na rozdíl od Norma, neznal minulost téhle skupiny, takže neměl problém překvapení vstřebat. Tedy alespoň do chvíle, než začali zpívat. Už od začátku měl rád Monatův hlas, který ho uklidňoval, ovšem zpěv tomu dával úplně jiný rozměr. Nenacházel vhodná slova, kterými by dokázal popsat o jak úžasný zvuk se jednalo, ale měl pocit, že se snad znovu zamiloval, tentokrát na první pohled. Nebo spíš na první tón hlasu.

Slova té písně byla naprosto trefná vzhledem k tomu, že se jednalo o vystoupení opuštěných dětí. Zpívali o jejich právech na život, štěstí a lásku. O tom, že i opuštěné děti mají své sny a talent, který chtějí ukázat. Ta slova, spolu s dětskými hlasy, působila dojemně a Zeth si byl jist, že to byl účel téhle písně.

Když se rozhlédl po sále, téměř každá žena měla slzy na krajíčku a i na mužích bylo znát dojetí. Na druhém konci sálu byla skupina mužů, kteří zpěváky podporovali rozsvícenými světly na telefonech. Zeth se pousmál a zadíval se zpět na pódium. Monato, jako kdyby vycítil jeho pohled, stočil zrak jejich směrem a usmál se.

Ani moc, ani málo, právě tolik, aby se ten úsměv dostal k cíli. Přímo k Zethovi.