Znechucený, přesně tak se cítil. Byl znechucen sám sebou a svým chováním. Ráno zašel na brigádu do obchodního domu, pak navštívil Ai se kterou strávil odpoledne a večer místo, aby zamířil domů, šel do některého z barů v Puris. Zjistil, že když se opije, spí bez jakýchkoliv nočních můr a kupodivu ho nebudila ani jeho fobie. Jenomže to nebylo správné, to věděl a dnes se o tom znovu přesvědčil.

Vzbudilo ho světlo a dlouho se přemlouval, aby otevřel oči. Byl si jist, že to bude bolet, stejně jako předchozí dny. Možná by znovu usnul, kdyby nezaslechl něco, co rozhodně u něj doma nemělo co dělat. Chrápání. Otevřel oči a okamžitě toho litoval, protože měl pocit, že se mu do hlavy zabodlo tisíce jehel. Několikrát zamrkal, aby zaostřil a zjistil, že strop, na který se dívá rozhodně doma nemá. Pokusil se posadit, ale tělo ho bolelo snad ještě více než hlava. Nechápal, kde vlastně je, jak se tam dostal ani co se vlastně v noci dělo. Poslední, co si pamatoval byl barman, který mu říkal, že už mu nenalije.

Opět se ozvalo chrápání a k jeho zděšení bylo nepříjemně blízko. Se sebezapřením otočil hlavu a nevěřícně zíral na neznámého kluka, zřejmě mladšího než byl on. To byl tak namol, že musel u někoho přespat? Pohled mu sklouzl od střapaté hlavy níž a okamžitě se odvrátil. Ten kluk byl nahý!

Znovu se pokusil posadit, což se mu i přes bolest podařilo, ovšem nijak se mu neulevilo, když zjistil, že ani on na sobě nemá oblečení.

„Ne, ne, ne…není přece možné, aby se něco takového stalo, že ne? Nejsem na tom tak zle, abych s někým vlezl do postele a nevěděl to. Tohle má určitě nějaké rozumné vysvětlení,“ uklidňoval se v duchu, ale při pohledu na jeho vlastní oblečení poházené všude kolem se mu zhoupl žaludek. „Určitě to je jinak. Musí to být jinak. Jak bych mohl skončit s cizím klukem v posteli , vždyť ani nevím jestli jsem gay…“

Frustrovaně si prohrábl vlasy a potichu začal sbírat své věci a oblékat si je. Když zjistil, že má všechno, tiše se vytratil z bytu, aniž by se na mladíka byť jen podíval.

Když vyšel ven, uvědomil si, že okolí vůbec nepoznává. Telefon měl vybitý, takže nemohl ani zjistit svou polohu. Zoufale se rozhlédl a nakonec se vydal směrem, kterým šlo nejvíce lidí. Doufal, že nalezne alespoň autobusovou zastávku, aby zjistil, kde se vůbec nachází. Hlava ho bolela více než předtím, o zbytku těla nemluvě. Znovu se mu vybavilo jeho probuzení a otřásl se. Všechno nasvědčovalo tomu, že udělal něco tak neodpustitelného, jako že s cizím chlapem skončil v posteli!

Spatřil zastávku a úlevně k ní došel. Jeho úleva netrvala příliš, protože zjistil, že je na druhém konci města. Nezbývalo mu než počkat až pojede nějaký autobus jeho směrem a dostat se tak domů. Považoval za ohromné štěstí, že byla sobota a on nemusel do práce. Neuměl si představit, jak by vysvětloval svůj pozdní příchod i vzhled. Všude kolem sebe cítil alkoholový odér a zápach cigaret, který se mísil s potem. Smrděl sám sobě.

Posadil se na lavičku, složil hlavu do dlaní a pomalu si začal vybavovat, co v noci dělal. Možná by bylo lepší, kdyby si nevzpomněl.

„Tak mu ještě nalej, Frankie,“ pronesl mladík, který se posadil na barovou židličku vedle něj.

„Zbláznil ses? Pak mi tady usne a co já s ním?“ rozčiloval se barman.

„Kdyby něco, tak ho vezmu k sobě. Dělá nám tady kšeft, tak ho nevyhazuj. Zdá se, že zapíjí žal.“

„Jak myslíš, ty jsi tady šéf,“ rozmrzele pronesl barman a před Zethem přistál další drink.

Mladík vedle něj k němu napřáhl ruku: „Kyle, majitel baru. A ty?“

Zeth si s ním potřásl rukou: „Zeth, opilý zákazník.“

„To vidím. Zdá se, že tě něco hodně žere, včera jsem tě viděl vedle u Rose. Taky jsi tam pil téměř do němoty,“ pronesl Kyle a Zeth se uchechtl.

„Koukám, že máš přehled.“

„Rád sleduju své okolí, během práce studuji psychologii a sledování lidí kolem je dobrá praxe,“ pokrčil rameny majitel baru. „Tak o co jde? Odkopla tě holka? Nebo jsi propadl ve škole? Nebo něco horšího?“

Zeth dopil drink a barman mu s nechutí připravil další.

„Jde o mého přítele, teda asi. Vlastně jsme zatím asi jenom kámoš nebo já nevím,“ zamručel Zeth a Kyle překvapené nadzvedl obočí.

„Nechceš to trochu rozvést? Moc jsem z toho nepochopil v čem přesně tkví tvůj problém.“

Zeth na něj zamžoural a pak se znovu napil. Možná se mu uleví, když bude mluvit s naprosto cizím člověkem, kterého nejspíše už nikdy neuvidí.

„Je to můj junior. Dá se říct, že se s nikým nepřátelí, nepouští si lidi k tělu, přesto se z nás během roku stali kamarádi. Řekl bych, že celkem dobří kamarádi. A já jsem se do něho zamiloval a podle všeho on do mě taky.“

Zeth se odmlčel, čehož využil Kyle: „Tak zatím tam žádný problém nevidím, takže v čem je to velké ale?“

„Je to voják a odjel na misi. Před odjezdem jsme spolu mluvili, ale dokud se nevrátí nechce nic mezi námi řešit. Jenomže já nejprve nemohl spát, protože jsem o něj měl obavy a teď se k tomu přidaly i pochybnosti. Jsem gay nebo je to jen Monato, kdo mě přitahuje? Opravdu náš vztah vyřešíme až se vrátí? A co ksakru řeknu rodičům, kteří homosexuály nenávidí?!“

Kyle si ho chvíli prohlížel, pak pokýval hlavou a promluvil: „Je to člověk, který si zahrává s city ostatních? Který na potkání lže?“

„Ne! To rozhodně ne! On, i když to neukazuje, je moc hodný člověk, který pomáhá tam, kde je potřeba. A ve vážných věcech nikdy nelže.“

„Teď jsi si sám odpověděl na jednu z tvých otázek. Co se týče rodičů, zatím jim to nemusíš přece říkat. Můžeš počkat, jak se váš vztah vyvine a zda stojí za to se s rodiči kvůli něj hádat. Tohle bys měl možná probrat i s ním. Co se týče toho, zda jsi gay, na to je asi jediný způsob. Zkusit, jestli tě v posteli přitahují muži nebo ženy. Je možné, že tě třeba láká obojí nebo naopak jen ten konkrétní muž, kterého miluješ.“

Opravdu to udělal! Zeth se rychle postavil a začal chodit sem a tam. Už se mu vybavil i zbytek večera a zvedal se mu žaludek ze sebe samého. A fakt, že ho opravdu přitahují muži mu rozhodně na klidu nepřidával. Kdy se ksakru snížil k něčemu takovému, jako je sex na jednu noc? Vždyť vlastně podvedl Monata! To, že spolu ještě nechodili neznamenalo, že si může dělat co chce! Byl to především on, kdo Monatovi řekl co cítí a teď udělal tohle.

Byl rád, když přijel autobus. Cítil se mizerně a jediné, co si přál, bylo zamknout se doma a už nikdy nevylézt.