"Neboj, zavolám." usmál jsem se na udivenou mladou ženu, kterou jsem teď vystrčil ze dveří svého bytu. Zabouchnutí mi dalo znamení, že budu mít klid jejího pisklavého hlásku, který mi od včerejší noci tvrdil, že mě miluje.
Tvář jsem skřivil v úšklebku nad její naivitou.
Rukama jsem si sjel po obličeji. Bože jak ta byla ukacená, ale to tělo bych šukal znova.
Vzal jsem si z kuchyňské linky prášky na bolest a v nezavázaném županu se vydal k oknu, které pokrývalo jednu celou stěnu v obýváku.
Převaloval jsem prášek v ústech a na jazyku cítil jeho nepříjemnou kyselou chuť. Přesto jsem ho nehodlal zapít.
Lehce jsem se rozkročil a protáhl se. Naproti, v podobné budově, mi zamávala žena a zvedla palec. Má ruka se zvedla v opětovném pozdravu a chvíli na to mi došlo proč mi vůbec mávala. Rychle jsem odskočil od okna a župan zavázal. Ne, že bych se měl za co stydět, ale z týhle ženský bych možná i o pár centimetrů přišel.
Raději jsem se k oknu už nevracel a zavolal jsem na kocoura, kterého mi včera po poledni přinesla má kamarádka. Našla ho u dcery svého bratra, který se utopil v bazénu.
Kočky jsem měl vždycky rád, a proto jsem neprotestoval.
Děsil mě jen jeho pohled. Jakoby věděl něco víc než já.
"Tak pojď kamaráde, máme tu snídani."
Kocour přikráčel s hrdě zvednutým ocáskem a vyskočil vedle mě na barový stůl. Otevřel jsem plechovku se slanečky a nabýdl mu. Když jsem měl dost, rozhodl jsem se vyrazit do města. Mé první kroky vedly do koupelny. Kocour mě sledoval. Mezi dveřmi jsem se zastavil, chvíli jsem se díval na svůj odraz v zrcadle, než jsem si všiml, že v umyvadle něco leží. Ruka. Lidská... Ženská ruka se snubním prstenem a jizvou na předloktí. Udělal jsem nejistý krok. Kocour se posadil k mým nohám a díval se nahoru nad mou hlavu. Ozvalo se cvaknutí. S úlekem jsem odskočil. Těsně přede mne na dřevěnou podlahu dopadla gilotina.
Kocour začal řvát a syčet a běžel ke dveřím, které vedly ven z mého bytu. Neváhal jsem a rozběhl se za ním. Pokud je tu někdo kdo se mě snaží zbavit, nebudu tu ani minutu.
"Ty kreténe!!" rozlehlo se mým bytem. Kocour se na dveře nalepil ještě víc. Rychle jsem sáhl po klice a otevřel je. Ocitl jsem se na chodbě a zazmatkoval. Kterým směrem se mám vydat? Z ničeho nic se z mého bytu začínala ozývat hudba Bad moon od Creedence clearwater.
Zježili se mi chlupy snad i na prdeli. Podíval jsem se kam běžel kocour a vydal se stejným směrem. Do leva a po schodech dolů. Za mnou se ozývaly téžké kroky a osoba si pískala do melodie písničky.
Seběhl jsem dvě patra. Ohlédl jsem se, abych se ujistil, že mám stále náskok. Ale když jsem se otočil hleděl jsem přímo do hlavně stříbrné zbraně.
"Bum." řekl muž předemnou a kulka mi proletěla hlavou.

Kdo najdete mého kocoura... Postarejte se o něj...