Probudilo mě klepaní na mé polorozpadlé dveře. Vstal jsem spíše proto, že jsem se bál, že o ně přijdu než proto, že bych chtěl jít otevřít. Za chůze jsem si prohrábl své světlé vlasy a zívl.
"Allan Barton." usmála se pošťačka a podávala mi dnešní výtisk novin. "Eh," vzal jsem si od ní ten kus složeného papíru a pokusil se jí úsměv vrátit. V mém podání to spíše vypadalo jako bych se jí chystal pozvracet. "Děkuji vám, ale mohla jste je nechat za dveřmi." Byl jsem rozespalý a to bývám občas dost protivný. Chtěl jsem se tomu vyhnout. "Jeden pán chtěl abych vám je předala. Prý je tam něco co by vás mohlo zajímat." řekla jen a otočila se k odchodu. Tak děkuju... Co může být tak důležité?  Hřbetem ruky jsem si otřel nos a noviny složil do podpaží, dal si vařit vodu na mou obvyklou ranní kávu a posadil se do křesla, ze kterého se po mém přistání, zvedl oblak prachu a vydalo zvuk nesouhlasu.  Krutý čin který bude potrestán: Smrt čtyř mužů během čtyř dní. S povzdechem jsem noviny rozložil a začal číst. 

V pondělí mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní bylo nalezeno tělo prvního muže. Muž byl zaklíněn mezi autem a jeho domem. Následkem toho zemřel. Vlastníkem vozidla je, podle svědků, mužův soused a dlouholetý přítel. Ten ovšem popírá, že by tu noc, kdy jeho soused zemřel, byl doma.  Na místě tragédie byla nalezena lidská noha neznámé oběti, která úzce souvisí i dalšími úmrtími. Další tragédie se udála v úterý 6.5. kdy malý dům místního spisovatele Daniela Gowlera, spíše známého jako alkoholika, vyletěl do povětří. Kousek od místa činu byla opět nalezena lidská končetina. Smrt, ve středu 7.5. by se skoro dala považovat za nehodu. Kdyby se u mrtvého opět nenašel kus lidského těla. Tentokrát to byla paže. Muž byl utopen ve svém bazénu. Našla ho jeho sestra, která si vzala do péče jeho malou dceru. Dále bude soudním řízením rozhodnuto, zda si dítě bude moct ponechat. Poslední vražda se stala přímo v centru města New York. Známý burzovní makléř Dean Lane, byl zastřelen. Všechno nasvědčuje tomu, že se pokoušel vrahu utéct. V jeho bytě policie našla druhou paži a gilotinu, která měla původně muže připravit o život. Zemřelé tedy spojuje jediné. Victorie Hardwick, které patří nalezené končetiny....

Dál už jsem nečetl. Složil jsem noviny úhledně před sebe na stůl a cítil jak mne polívá studený pot. Pondělí, úterý, středa a čtvrtek. Dnes je pátek. Co když půjde ten vrah i po mně? Victorii jsem pořádně neznal, ale vím co se stalo. A pokud ti zemřelí s tím mají také něco společného je jasné, že mne čeká stejný osud. Horečně jsem začal přemýšlet. Zajdu na policii a sdělím jim své obavy. Také jim řeknu co se stalo minulý měsíc . Sám pro sebe jsem odhodlaně kývl a vstal z křesla. Za oknem se mihlo něco tmavého. Mě ale ani náhodou nenapadlo se tam jít podívat. Strach ve mně narůstal. Okno se pod náporem větru otevřelo a skleněné tabulky zařinčely, jak narazily na stěnu. Můj pohled zůstal viset na parapetu kam se vyškrábal černobílý kocour. Mým tělem projela úleva. "Tys mě ale vyděsil kočičáku." usmál jsem se na něj, měl jsem skoro až radost, že ho vidím. Přimhouřil spokojeně svá očka a začal vrnět. Přistoupil jsem k němu a podrbal ho za ušima. "Nebudeme to zdržovat, musím na policii, jestli chceš tak tu zůstaň, vrátím se tak za dvě hodiny. Do města je to daleko." Po těchto slovech jsem se šel obléknout a dal k odchodu. Kocour mě následoval. "Asi chceš ven co?" Zeptal jsem se ho a otevřel staré rozvrzané dveře. Vyběhl ven a já strnul na místě. Nedokázal jsem udělat jediný pohyb. Žaludek se mi otočil a já se pozvracel.  Před mým prahem ležela hlava Victore Hardwick. Můj krk objal provaz, který se tu objevil z ničeho nic. Vtáhl mne zpět do domu a sebral mi pevnou půdu pod nohama. Začal jsem se dusit, chytat se za krk a vydávat všelijaké zvuky, které by mohly přilákat pozornost. Sám jsem ale moc dobře věděl, že žádná pomoc nepřijde. Ucítil řezavou bolest na páteři. Jakoby mi po ní někdo sjel nožem. A chvíli na to mi po zádech začala stékat krev. Stejná bolest se brzy objevila i na mých nohou. Zmítal jsem se v bolestech a snažil se otočit své tělo tak, abych viděl na toho, kdo mne přišel zabít. Nestihl jsem to. Nedostávalo se mi kyslíku a já už jen začal lapat po dechu. 

Myslím, že ses mne snažil zachránit.... Viď kocourku?