Mé jméno je Charles Hardiwck. Za chvíli se o mně bude psát ve všech novinách. Proto píšu své přiznání. Když ho najdete, pravdu potvrdím, ale jinak ze mě nedostanete ani slovo. Chystám se zabít pět mužů. Pokud tohle čtete už jsou pravděpodobně pod drnem. Nic jiného si ani nezaslouží. A proč tahle komedie?

Mám ženu, tedy měl jsem ženu. Krásná Victorie. Tělo bohyně, hlas který příjemně hladil a milá kulatá tvář s úsměvem, který neříkal nic jiného než Miluji tě Charlie. Ta prolhaná děvka!! Keith Jones, Daniel Gowler, Jack Hunter, Dean Lane a Allan Barton. Nebudu vám tu vykládat jak jsem na ty muže přišel, jediné co potřebujete vědět je má motivace k tomuto činu, kterého bych se nedopustil, kdyby nebylo jich. S Victorií jsme čekali dítě. Bohužel zemřelo dřív než se stihlo podívat na denní světlo. Mou ženu to sebralo. Začala trpět depresemi a svůj žal utápěla v alkoholu. Kdybych věděl to co teď, seknu s prací a každý den bych jí měl na očích. Dělal jsem podřadnou práci nočního hlídače, takže Victorie začala po nocích chodit do barů a stávalo se, že se někdy vrátila až druhý den. První byl tedy Keith Jones. Toho sbalila v klubu nedaleko od našeho bydliště. Jelikož byl Keith první zvolil jsem pro něj takovou smrt, která mi jako první vytanula na mysli. Měli jsme s Victorii kocoura, byl neobyčejně chytrý. Řekl jsem si, že když už mám být vrah, udělám to aspoň zajímavou cestou. Pro sebe. Kocoura si nikdo spojovat se smrtí těch mužů nebude. Protože kdo by mohl obvinit kočku? Kocoura jsem tedy daroval útulku a požádal je ať se ho snaží vnutit Keithovi. Což se povedlo. Keith ho měl měsíc než jsem dokonale naplánoval všechny vraždy. Možná i proto se se mnou Demon, tak se kocour jmenoval, pár dní nechtěl bavit. Ale spolupracoval.

Ovšem, věřit kočce je pošetilé, ale nebýt jeho nedopadne vše tak dokonale. Došel jsem před Keithuv dům a zaklepal jsem na okno. Ani se nepohnul, ale Demon zaregistroval mou přítomnost. Pár dní jsem už v téhle ulici obcházel a shledal jsem, že soused mé oběti často večer odchází s nějakou ženou a vrací se až pozdě ráno. Auto nechává před brankou a ten den jsem měl štěstí. Nejen, že auto bylo stále na místě, soused pryč, ale dokonce byly v zapalování klíčky. Někdo mojí pomstě přál. Nastartoval jsem červeného fiata a rozsvítil světla, která dopadala na okno kde už seděl můj kocour a díval se mě. Po chvíli jsem si všiml obrysu Keithe jak vstává z postele. Pět minut na to stál před domem a zapaloval si cigaretu. Doufal jsem, že si všimne nohy o kterou jsem Victorii připravil. Ano zabil jsem jí. Zabil jsem svou ženu. Má hlava nedokázala rozumně uvažovat. Má mysl byla zastřena neutuchajícím hněvem. Neviděl jsem na něj. Déšť, který přetrvával od odpoledne neubíral na síle. Autem jsem lehce popojel a v tu chvíli si všiml nohy. Chtěl jsem zapnout stěrače, ale místo toho jsem rozsvítil dálková světla. Zvedl hlavu a mě už nezbývalo nic jiného než dupnout na plyn. Bylo po něm a něco ve mně jakoby se uvolnilo a já s úlevou vydechl. Sebral jsem kocoura a vydal se domů. Cestou mě ale něco napadlo.

Sedl jsem do auta, které jsem zaparkoval nedaleko a jel před dům Daniela Gowlera. Toho sbalila Victorie v knihovně, hned po tom co se spolu vydali do hospody. Ten den byla v knihovně nějaká sláva. Asi křest jeho další knihy. Ona je milovala a já nenáviděl. Psal jen o vraždách a alkoholu. Teď jsem jak jedna z jeho postav. Kdyby žil určitě by o mně napsal. Kocoura jsem vysadil před jeho dům a odjel za roh, kde jsem vystoupil a čekal až zaregistruje jeho volání. Netrvalo dlouho a věčně nalitý Daniel svíral Demona ve svých rukou. Ucítil jsem silnou potřebu odpálit celý jeho barák. Rukama, kterýma sahal na mou ženu teď sahá i na mého kocoura. Neváhal jsem. vyndal jsem z kufru, kde ležely kusy těla mé ženy, její nohu a položil před dům. Po té jsem zrealizoval svůj plán. Tedy skoro. Gowler celou noc a další den nevylezl z baráku. Až večer, kdy jsem se procházel okolo si Demon uvědomil, že není doma a chtěl ven. Nastala moje chvíle. Modlil jsem se ať ten sráč nerozrazí dveře hned. Přišel bych tak o to poslední na čem mi záleželo. Stihl utéct, ale Gowler ne.

Se spokojeným úsměvem a kocourem na sedačce vedle mě, jsem se vydal za Jackem Hunterem. Tentokrát jsem Demona použil jen jako znamení. Když Jack a jeho dcera zmizeli v domě, popadl jsem Victoriinu paži a hodil jí jeho bazénu. Schoval jsem se za kůlničkou a čekal na Jackův příchod. Kocour si brzy všiml, že jsem nechal v autě ovřené okénko šel mě hledat. To už byl Jack venku a jeho čokl se rozeběhl k plotu. Všechno šlo podle plánu, když se muž začal natahovat pro paži vyběhl jsem ze svého úkrytu a přidžel mu hlavu pod vodou. Po je skonu jsem našel Demona a postrčil ho do domu k malé dívce, která si s ním ihned začala hrát. Jackova sestra znala Deana Lana a já věděl, že kocoura odveze k němu.

Ihned po tom co její auto opustilo pozemek jsem se rozhodl k Deanovi zajít. Nebyl doma a mně se snadno podařilo nastražit na něj stmrtící past.
Opět jsem se schoval, tentokrát u něj v bytě. Po jeho noční hrátkách jsem netrpělivě vyčkával jeho příchod do koupelny.
Bohužel mi tento plán nevyšel tak jak by měl. Kocour zavadil o háček, který držel gilotinu a Dean se dal na útěk. Moje nadávka byla směřována na toho kdo můj plán posral. Na Demona. Pustil jsem v bytě muziku a v klidu se vydal po schodech dolů, kde jsem na Deana narazil.
Rána ze zbraně musela být slyšet a proto jsem se co nejrychleji pakoval s kocourem v náručí pryč.

Ano, teď byl na řadě Allan Barton. Jack a Dean mou ženu sbalili ve stejném baru, ale Allan jí znásilnil.
Rozhodl jsem se mu věnovat její hlavu.
To jak skončil už víte. Ale co teď já?
Po všech těch vraždách se mi ulevilo. Zbytek těla mé ženy jsem hodil do řeky a vrátil se domů.
Teď tu sedím a píšu tenhle vzkaz.
Dokážete mě najít dřív než se něco stane?
Díky Demone,že jsi při mně vždycky stál...

Charles Hardwick byl nalezen 12.5. Tohoto roku podřezaný v ložnici. Vedle jeho mrtvého těla ležel kocour a odmítal ho opustit. Zemřel žalem pár dní po svém pánovi v místním útulku...