Sundal mi šátek a položil ho na noční stolek. Pořád se na něj díval, nejspíš přemýšlel, co by mi s ním udělal. Možná že by mě s ním chtěl přidusit.

Spíš bych ale čekal, že budu ve sklepě a né tady. Že by mě chtěl znásilnit? Ne. Trochu jsem se tomu uchechtl. Tohle bylo nepravděpodobné. Tedy snad.

"Můžeš mi laskavě říct,čemu se směješ?" Založil jsem si ruce na prsou. On jen zavrtěl hlavou."Jsi nějak nepoddajný, vypadá to, že si tě budu muset zkrotit."

Řekl jsem, ušklíbl se a vytáhl si svůj kapesní nožík. Už jsem s ním ukončil dost životů, kdo ví, možná ukončím i jeho.

Úsměv ho v tu ránu přešel a začal se klepat." Už tě úsměv přešel?"
Začal jsem se psychopaticky smát a přitom si pohazoval s tím nožem.

Smál se jako nějaký psychopat. Nejspíš jím i byl. Kolik kluků unesl stejně jako mě? Možná i víc, než si myslím."Pusť mě domů."Po mých slovech se začal smát víc, takže domů nepůjdu.

"Proč tu mám být?" Řekl jsem když mě začal rozvazovat."Protože..."Řekl a ukázal mi ve své puse pár dlouhých špičáků."...mi dáš krev."