Dnes půjdeme na pouť. Pomyslím si právě, když se vzbudím. Právě tady přijely všelijaké kolotoče.

Když se probudí Lola, všechno jí vylíčím. Po chvilce se zase probudí Mia a zase od začátku to líčíme jí. Jak to s Lolou dopovíme, všechny se shodneme, že to je skvělý nápad.

Jdeme cestou na snídani a potkáme kluky. Rick má tak krásně rozcuchané vlasy, jako kdyby právě vstal. ,,Dobré ráno," řekneme jim. ,, Dobré ráno," odpoví kluci jednohlasně.
,, Jak jste se vyspali?" zeptám se a upřu svůj pohled na Ricka.
Upře na mě taky svůj pohled a usměje se. ,,Dobře a vy?" odpoví. ,, Taky dobře a máme pro vás překvapení." ,, A jaké?" ,, To se dovíte až odpoledne. " ,, Tak jo."

V tu chvíli dorazíme na snídani. Právě včas. Skoro všichni už tam sedí. Pomalu snídají. Sedneme si k jednomu stolu. Někdo mi poklepe na rameno a zeptá se: ,,Ahoj, já jsem Dillie. Mohla bych si k vám přisednout?" ,, Jo jistě, já jsem Sandy. To je Mia. To je Lola. To je Rick. To je Sylvian a to je Nick. " ,, Aha tak jo, doufám, že si to zapamatuju." A potom si k nám sedne.

Jak dosnídáme, rozloučíme se s Dillie a s klukama odcházíme k našim pokojům. Kluci nás doprovodí ke dveřím a potom odejdou. S holkama si vypravíme, jak to s tím odpolednem naplánujeme.

Je čas na oběd a jdeme do jídelny. Cestou narazíme na kluky a tak jdeme s nimi. ,, Tak co budeme dělat po obědě?" zeptá se Nick.
,, Nechte se překvapit, " odpoví Lola. ,, Tak jo. Už se těšíme, že jo kluci? " ,, Jasně. " A jdeme směrem k jídelně.

Stojíme v řadě a když dostaneme své jídlo, jdeme si sednout ke stolu, ale tam už někdo sedí. Je to Dillie s nějakou holkou. Tak si tedy přisedneme. ,,Ahoj Dillie," říkám, ,, představíš nás? " ,, Jo jo jistě, to je moje spolubydlící Laura. Lauro to je Sandy, Lola, Mia, Rick, Nick a Silvian. "
,, Ahoj, doufám, že si vás zapamatuju. " A usměje se na nás. Laura je fajn. Má ráda sport a s Dillie to jsou nejlepší kamarádky.

Po obědě jdeme ven. Zase se s kluky procházíme tou krásnou cestičkou, ale tentokrát odbočíme jinam. ,, Kam to jdeme?" zeptá se Sylvian.
,, To bude překvápko, " odpoví Lola. Jdeme zhruba 5 minut a dojdeme tam. Jsme tam a je tam tolik kolotočů! ,, Tak to je ono? Už se těšíme. " Jako první jdeme na Horskou dráhu. Ještě si zajdeme na Zamilovanou plavbu, kde plujete v lodi po vodě určenou trasou v tunelu, kde není světlo, ale je tam plno svíček. Je to tak romantické. Ještě si jdeme pro cukrovou vatu. V tom okamžiku uslyšíme výkřik. Rychle běžíme k místu odkud jsme to slyšeli. Už je tam plno lidí a proto nevidím co se tam stalo a tak se protlačíme dopředu a uvidíme, že někdo spadl z Hlemýždě. To je něco jako Ruské kolo. Ale pořád nevidím tvář toho, kdo spadl. Potřebuji se dostat blíže. Prodírám se mezi lidmi. Už se dostávám skoro k místu a už tam jsem. Nemůžu tomu uvěřit. Ne, to nemůže být,... ale ano je. Co tady dělá? Někoho ucítím, jak mi klepe na rameno. Je to Rick. ,, Kdo to byl?" zeptá se. ,, To byla..."

Ahoj všichni, doufám, že se vám můj příběh bude líbit.

Vaše: Jahoda2