Sněhurka ji naznačila, aby k nim přišla. Emma pomalu našlapovala, protože měla vysoké podpatky. Charles se na ní usmíval jako smyslu zbavený. Přitom mu v modrých očích poletovaly jiskřičky. Emma nasadila úsměv, když k nim došla.

,,Emmo, smím ti představit prince Charlese?" optal se Emmin otec.

,,My už se známe," vyhrkla bezmyšlenkovitě Emma.

Krasoň nadzvedl obočí, Sněhurka též.

,,Měl jsem to potěšení se s princeznou Emmou už seznámit," vysvětlil Charles, jako by to byl opravdu vznešený princ.

Na jeho tváři pohrával nepatrný úsměv a oči měl plné naděje.
Emmy rodiče se široce usmáli.

,,Tak to jo," podrbal si Krasoň bradu.

,,Králi, smím požádat o tanec Vaší sličnou dceru?"

,,Jistě princi," odvětil Krasoň,
,,bude jí ctí."

Emma jen překvapeně zamrkala, když jí Charles políbil ruku. Že by byl opravdu princ? Že by se Emma mýlila?

Nikdy! Emma měla na lži čuch a tenhle mladík jí lhal.
Ale co ten hvězdný svit v jeho očích, pokaždé když se na Emmu podíval?

Emma tvrdě semknula rty. Charles jí dovedl na parket plných tanečníků. Uklonil se jako pravý gentleman a pak uchopil Emmy ruce, jako kdyby byly z křišťálu.

,,Sluší ti to," řekl Charles, když začali spolu tančit.

Emma ani neměla čas poděkovat.

,,Řekni mi pravdu."

Charles nasadil laškovní úsměv, když rukami sjížděl dolů po Emminých zádech, až těsně nad zadek.

,,Dej ty ruce výš! Nedělej ze sebe neviňátko, Charlesi! Nebo ti tak nemám říkat?!"

Přestože Charles nechtěl, dal svou ruku o něco výš, aby Emma byla spokojena.

,,Proč bych ti lhal, krásko?" zavrněl sladce.

,,To nevím. A neříkej mi tak!"

,,Proč bych ti tak nemohl říkat?" otázal se Charles.

,,Protože...," Emma hledala správná slova, ,,chováš se, jak zvíře," ucedila skrz zuby.

,,Zvíře?"

Emma uhnula pohledem, aby skryla rozpaky. Hudba stále hrála, když najednou zavál studený vítr. Jako kdyby někdo prudce otevřel dveře, ale ty zůstaly nedotčené.
Emma pohlédla do Charlesových očí. Taky to ucítil, věděla. Ledový vítr se zvedl znovu, ale o dost silněji.
Emma rychle vyhledala matčin starostlivý pohled. Zrovna se bavila s Krasoněm a králem s královnou ze Severního království. Emma k nim vzápětí přišla.

,,Mami? Tati?"

Charlese měla Emma hned v patách. V tu chvíli se opravdu dveře rozletěly. V nich stála žena středního věku s chladným výrazem. Šla z ní až ledová hrůza. Na zcuchaných blonďatých vlasech měla ledovou korunu a dlouhé stříbrné šaty se jí táhly, až na zem. Z hrdla se jí vydal strašlivý smích, až Emmě přejel mráz po zádech.

Emma se hrdě napřímila, aby nikdo nepoznal, že má z té ženy strach. Když na Emmu žena upřela černé oči jako sama půlnoc, pronesla:

,,Jaká to nádherná oslava."
Žena roztáhla chřípí.

,,Co tu chceš, Jadis?" vyštěkl král ze Severního království.

,,Přišla jsem se pomstít," řekla Jadis s klidným hlasem.

Princezna Misty zašeptala:
,,Bílá čarodějnice."

Zástupy lidí se rozestoupily, aby Jadis mohla projít.

,,Jemu," natáhla žena své zkostnatělé ruce k Charlesovi, který stál za Emmou.

Charles se zachvěl, když ho Jadis probodávala očima.

,,Charlesi, proč?" otočila se na něj Emma.

Nic neřekl, jen upíral své modré oči kamsi do dáli.

,,Charles?!" promluvila Bílá čarodějnice. ,,Drahá Emmo, asi ti lhal. Jmenuje se kapitán Hook. Je to pirát a vrah," mávla svojí kouzelnou holí, která dokázala všechno zmrazit.

Emma se přesvědčovala, ať Hookovi věří, ale marně. Hook se zamračil a tiše zavrčel. Místo levé ruky měl teď hák, který ukrýval pod návalem černé magie.
Emma mlčela. Cítila se, jako kdyby jí někdo zabodl nůž přímo do srdce. Nepochybně se cítila zrazena. Jak jen mohl?
Jeho modré oči se teď zdály bez barvy.

,,Vydáme ti ho," vyhrkl král ze Severního království.

Hook stal na jednom místě a snažil se vymyslet únikový plán, ale žádný ho nenapadal.

,,Ne!" vykřikla Emma.
Nechtěla, aby zemřel, ať už udělal cokoliv.

,,Souhlasím s tvým návrhem Roberte," řekla Jadis.

Sněhurka poznala Emminu obavu, a tak se ozvala:
,,Musí být i jiná možnost."

,,Žádná není. Buď ho vydáte dobrovolně, nebo použiju magii," řekla Jadis a poklepala na svou hůl.

Emma na prázdno polkla.

,,Nevyhrožuj v mém domě, čarodějnice," zvýšil hlas Krasoň.

Čarodějnice se uchechtla.
,,Nevyhrožuju. Jen říkám, králi."

V Hookovi se cosi pohnulo. Udělal několik kroků vpřed a zastavil se před Jadis.
,,Zabij mě. Hned," zdůraznil.

,,Ne! Ne!" vykřikla Emma znovu.

,,Princeznička se rozčiluje," poznamenala Jadis.
,,Nezabiju tě Hooku, i kdybys sis to zasloužil."
Hook na Jadis pohlédl plný naděje. Když ho nezabije, tak co? Jeho osud bude ještě horší. Než Emma stačila cokoliv udělat, vyslala čarodějnice své kouzlo.

,,Ne!" zařvala Emma, když Hooka pohltila jakási kletba.
Srdce jí pukalo, když slyšela, jak Hook křičí.

Čarodějnice promluvila k Hookovi: ,,Vždycky jsi byl zvíře a vždycky budeš.
Jak jsi se přesvědčil u mé sestry, krása se ukrývá uvnitř. Tvou kletbu může zlomit jen polibek z pravé lásky. Máš na to třicet osm měsíců, jinak takhle zůstaneš navždy."
Pak se Hook propadnul do temnoty.

Jakmile Hook zmizel v závanů bílého kouře, čarodějnice upoutala oči na Emmu.
,,Má malá princezno," zašeptala Jadis, ,,neboj se, nic si pamatovat nebudeš."
Čarodějnice vcukuletu zmizela. A opravdu si nikdo z přítomných na nic nepamatoval.

Emma se usmála, protože jí nic netrápilo. Nepamatovala si na Hooka. Nevzpomínala si na jeho modré oči a šibalský úsměv. Vmísila se do davu tanečníků a užívala si své narozeniny.

Ahojky! Co říkáte na novou kapitolu? A co říkáte na Jadis?
Vaše AnetPilaov