3
Poté, co Sněhurka odešla, Emma zavolala služky, aby ji pomohly do šatů. Na narozeninový bál ji mamka nechala ušít krásné červené šaty. Emma pohlédla do zrcadla. S pusou dokořán sledovala svůj odraz. Vypadala naprosto nádherně. Šaty jí obepínaly hruď a krásně splývaly na zem. Vlasy měla sepnuté dozadu. Jen pár pramínků naschvál koukalo.
,,Jsi krásná princezna," přistoupila k ní matka. Za Sněhurkou stál Emmy syn Henry.
,,Děkuju ti," odpověděla Emma automaticky.
,,Moc ti to sluší, mami," řekl Henry.
Emma pokývala hlavou a přitáhla si syna k sobě na klín.
,,Z tebe taky vyroste veliký rytíř. To se neboj, Henry," pohladila ho po tmavých vlasech.
,,Budu statečný jako otec," pronesl Henry.
,,O tom nepochybuju, zlato," odpověděla Emma a zadívala se na obraz, kde byl vyobrazen Baelfire.
,,Hosté se už scházejí," poznamenala Sněhurka po chvíli.
Emma odvrátila pohled od obrazu a zahleděla se na svou matku. Když byla Emma malá, tak jí pořád vyprávěla, jak s otcem porazila Zlou Královnu. Královna měla v úmyslu seslat zlou kletbu, ale Emmy rodiče ji včas zastavili. Porazili ji jednou provždy. Už to bylo vlastně dvacet pět let, co ji porazili.
Sněhurka si upravila šedé vlasy, které měla sepnuté jako Emma. ,,Už je čas."
Emma přikývla. ,,Tak pojď Henry."
Henry se zvedl, přičemž své matce nabídl rámě.
,,Děkuju ti mladý rytíři," usmála se Emma na svého syna.
Procházeli nejrůznějšími chodbami, než dorazili k Trůnnímu sálu, kde se oslavovalo, pilo a tančilo. Ještě než vstoupili do přenádherné místnosti, někdo otevřel velké dubové dveře a oznámil příchod královny Sněhurky, princezny Emmy a prince Harryho. Všechny pohledy v sále se upřely na Emmu- na dnešní oslavenkyni. Všichni přestali tančit. Místo toho nadzvedli číši plnou šumivého vína a řekli: ,,Všechno nejlepší princezno Emmo."
Emma pookřála a od každého přijímala gratulace.
,,Všechno nejlepší, zlato," ozval se Emmy otec. Jeho šedivé vlasy zdobila zlatá koruna. Za mlada musel být hezký, pomyslela si Emma. Jeho modré oči se na ní dívaly tak láskyplně. I když mu bylo už přes padesát, sršel pořád energií.
,,Děkuju ti, tati."
Krasoň ji políbil na tvář.
,,Už jsem ti řekl, že mám tu nejkrásnější dceru pod sluncem?"
,,Řekl. Nejmíň tisíckrát, tati.
Kde je Neal?" optala se Emma.
,,Ten někde nahání holky," pronesl Krasoň.
Emmy otec měl kamennou tvář, ale Emma se nahlas uchechtla. Představa, že její bratr někde nahání holky, byla vtipná.
,,Neříkej mi, že si zamlada nenaháněl holky, tati?"
,,Ne! Miluju jenom tvojí matku."
Emma se usmála. ,,Neříkej."
,,Jdu ho najít," řekla po chvíli.
,,Měj se hezky."
Emma se prodírala davem, než našla světlovlasého klučinu, jak se baví s hezkou dívkou ve stejném věku jako on.
,,Takže Severní království. Není tam zima, princezno Misty?" otázal se Emmy bratr slečny, která stála vedle něj.
,,Občas. Ale máme větší problémy s Bílou čarodějnicí," odpověděla slečna.
,,S Bílou?" otázal se Neal.
,,Ano. Říká si královna Severu. Přitom žádná není," zhrozila se brunetka.
,,Zdravím," usmála se Emma na mladou dvojici.
,,Zdarec ségra," odpověděl Neal.
,,Princezno Misty, tohle je moje sestra princezna Emma."
,,Ráda Vás poznávám, princezno Emmo," uklonila se Misty.
,,Já Vás také."
Emma odvrátila pohled od Misty a zadívala se na bratra.
,,Co jsi dnes dělal?"
,,Vždyť mě znáš. Celý den jsem se proháněl na koni."
,,Nebudu Vás rušit," omluvila se Misty a vzápětí zmizela v davu tanečníků.
,,Co říkala o té Bílé čarodějnici?"
,,Nic moc ségra. Její rodiče jsou zde, aby požádali o pomoc naše rodiče," odpověděl Neal.
,,Aha a líbí se ti?"
Neal zčervenal jako rajče.
,,Není špatná."
Emma se nahlas zasmála.
,,Tak to jo."
Nikdy neviděla bratra v takovém rozpoložení. Očividně se do ní zamiloval.
,,Ještě jsem ti ani nepopřál, ségra. Všechno nejlepší."
,,Děkuju ti, bratře. Už se těšíš na své osmnácté narozeniny?" zeptala se Emma.
,,Moc. Nezmínila se náhodou matka o mém sňatku?"
,,Nic neříkala. Vybírá ti manželku?" optala se hned Emma.
,,Ne. Jen mi řekla, ať si nějakou najdu."
,,Neboj. Nějaká si tě určitě najde. Budete žít šťastně, až do smrti. Jsi předci syn krále Krasoně. Ženy se budou k tobě jen lepit," ujistila ho Emma.
Najednou Emma zachytila mamčin upřený pohled. Emma jí pohled opětovala.
,,Už musím, Neale."
Neal přikývl.
,,Sbohem, ségro."
Už pochopila, proč se na ní matka tak dívala. Vedle ní stal Krasoň a ten s někým vášnivě mluvil. Nebyl to kdo jiný, než Charles....
Ahojky! Jak se Vám líbí kapitola? A co říkáte na Neala? Kapitola je věnována Maruska985. Vaše AnetPilaov.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro