Když Emma došla do svého pokoje, byla mírně překvapená. Její srdce tlouklo velmi hlasitě a měla pocit, jako kdyby jí mohlo vyskočit z hrudi.
Nevěřila tomu, že by se mohla znovu zamilovat. Ale bylo tomu tak. Zamilovala se do Zvířete. Krása se přeci skrývá uvnitř, ne?

Svalila se na postel a zasněně koukala na nebesa u postele. Když se chtěla převalit, zjistila, že je vedle ní položená krabice. Byla velmi zvědavá, a tak jí otevřela. V krabici ležely červené šaty. V tu chvíli si na všechno vzpomněla. Na piráta, kterého potkala v lese. Na Bílou čarodějnici, jenž vyslala kletbu.
,,Hook?"
Všechno jí došlo. Vždyť Hook je Zvíře!

Emma rychle sešla schody a došla do jeho pokoje. Prokletý Hook ležel v posteli. Jeho oči se okamžitě stočily k Emmě. Ta se usmála.

,,Děje se něco Krásko?" otázal se.

,,Ne. Všechno je naprosto v pořádku," odpověděla Emma. ,,Jen jsem ti něco chtěla říct."

Emma si sedla vedle Hooka a spustila:
,,Chci, aby si věděl, že tě miluju."

Prokletý Hook jen pozvedl obočí.

,,Miluju tě, Hooku!"

,,Já vím," odpověděl.

Když Emma přišla své rty na ty jeho.
Jeho kletba byla rázem zrušena. A tím pádem i kletba Bílé čarodějnice. Teď jí museli jenom porazit, jako to kdysi udělali Emminy rodiče se Zlou královnou. Zlo tu bude totiž vždycky. Ale dobro nad ním pokaždé zvítězí.

Konec

Ahojky! Tímto bych chtěla tento kratičký příběh ukončit. Toto byla jen má představa, jak by se to asi odehrálo, kdyby Zlá královna neseslala kletbu. Takže doufám, že se Vám aspoň trochu líbil. Moc děkuji, že jste tento příběh četli.
S láskou Vaše AnetPilaov