Doufám, že jste se na tento díl těšily. Jste vážně skvělí :-) Teď se zde budou nacházet kapitoly, které budou z pohledu Briana. Přeji příjemnou zábavu.

Z pohledu Briana:

Když jsem dorazil ke studiu, tak bylo něco kolem čtvrté odpoledne. Na telefonu jsem měl několik SMS zpráv od Kay, která mne žádala, abych ihned přijel. Kay už čekala před studiem a s ní i policista.

,, Kay, co se stalo?!" Přiběhl jsem k nim a hned jí objal. Policista jen sklopil hlavu a vyčkával až jí trochu uklidním.

,, Demi zmizela. Někdo jí unesl a mě obrátili byt vzhůru nohama." Odpověděla Kay a já se rychle vyvlékl z jejího objetí.

,, Jak jako unesl?! Ty jsi nebyla s ní?"

,, Byla jsem jen nahoře a nahrávala s klientem. Pak mi přišla SMS. Až když jsem odešla do bytu, jsem pochopila, že to není vtip." Řekla a dala mi telefon.

Text SMS:

Máš něco, co ti nepatří. Máš 48 hodin, aby jsi to vrátila. Za každých 24 hodin prodlení bude tvoje přítelkyně  vypadat o dost hůř. Ozveme se.

,, Pane Collinsi, můžeme vám položit několik otázek?" Zeptal se policista a já kývl hlavou. Kay se o mně opírala a plakala. Stále jsem nechápal o, co jde.

,, Kay, do čeho jsi jí to zatáhla? Jistě, ptejte se."

,, Kdy jste slečnu Lovato viděl naposledy?" Zeptal se policista a já musel zapátrat v paměti.

,, Bylo to na tom jejím koncertě v klubu Bay. A mluvil jsem s ní dnes po telefonu." Odpověděl jsem a poté zodpověděl ještě několik otázek. Když technici měli vše hotové tak nás pustili do bytu. Zůstal tam s námi jen jeden policista, který musel zařídit odposlouchávání telefonů.

,, Kay, co a komu jsi vzala?" Zeptal jsem se a Kay držela v ruce fotografii Demi. Stále plakala a vypadalo to, že mě moc nevnímá.

,, Našla sem v tom klubu tašku. Nejdříve jsem byla rozhodnutá, že jí odevzdám, ale pak jsem jí odvezla sem. Byli tam asi dvě kila koksu a 30000 dolarů. Koks jsem prodala a všechny peníze dala za auto." Odpověděla jsem a dala se do úklidu. Brian vypadal, že to s ním švihne o zem a tak se posadil.

,, A, co s tím má společného Demi?"

,, Právě, že nic. Ani o tom nevěděla."  Odpověděla mi a já doufal, že tohle je jen sen a teď se z toho probudím.

,, Briane, nesmí se jí nic stát. V životě bych si tohle neodpustila. Tohle se stát nemělo, neumíš si představit jak moc jí miluji." Řekla a já jí musela rychle chytit. Pevně mě objala a rozplakala se. Chápal jsem, že pláče, také bych se takhle choval. Měl jsem strach o Demi, která byla teď bůh ví kde.ale zároveň jsem měl strach i o Kaylee.

,, To doufej, že se jí nic nestane. Vím, že ji miluješ a ona tebe také, ale teď je důležitější vymyslet jak jí dostat domů." Odpověděl jsem a pohlédl na policistu, který se rozešel naším směrem pomohl mi s Kay na gauč a posadil se vedle mne.

,, Policie zajistí, aby bylo vše připravené. Až vám zavolají a udají čas a místo tak budeme mít napůl vyhráno." Odpověděl policista a my se na něj překvapeně podívaly.

,, Chcete riskovat, že je zastřelí obě?! Vy jste se asi zbláznili! Tohle nedovolím." Odpověděl jsem a podíval se na Kaylee, která usnula. Byl jsem rád, že spí, protože na tohle bude potřebovat dost síly.

,, Kaylee bude mít neprůstřelnou vestu a bude mít mikrofon. Když bude hrozit, že by je mohli zabít tak zasáhnou odstřelovači."

,, Neexistuje jiná možnost?"

,, Pane Collinsi, kdyby existovala tak už jí praktikujeme. Tohle je jediná možnost jak dostat Demi zpět." Odpověděl policista a já se starostlivě podíval na Kay.

,, Modlete se, aby to vyšlo." Odpověděl jsem mile a přehodil přes Kaylee své sako. Jen se zavrtěla a něco zašeptala. Moc jsem jí nerozuměl, ale hlavní bylo, že spí a nepláče. Pořád jsem se obával, že tohle celé neskončí zrovna nejlépe.