Jak se popere Kay se skutečností, že musí čas trávit podle pravidel? Bude tento pobyt probíhat tak hladce jako se zdá nebo se stane něco, co to zkomplikuje?

Z pohledu Kaylee:

První hodiny se zdály docela v pohodě. Byl celkem klid a nikdo mne už neotravoval. Na pokoji jsem měla i televizi a tak jsem si jí pustila, abych věděla, co se děje ve světě. Při vybalování jsem si všimla, že v tašce je mikina, která není moje. Patřila Demi. Ani jsem nevěděla, že jsem si sbalila. Vzala jsem jí do ruky a přitiskla k obličeji. Voněla jejím parfémem. Věděla jsem, že jí bude asi hledat, byla její nejoblíbenější.

,, Ty mě zabiješ až to zjistíš. Ne jen, že mám plyšáka, ale ještě k tomu tvojí mikinu." Řekla jsem si spíše pro sebe a usmála se nad tím. Napadlo mne hodně věcí, jak bude trávit svůj volný čas. Dokonce jsem se obávala i toho, že si najde někoho jiného? Řekla by mi to kdyby se to stalo? Bude mi nevěrná? Ptala jsem se sama sebe a snažila se přijít na odpovědi. Ale žádná nebyla dost uspokojivá. Snad bych jí to ani nevyčítala. Nemohla bych, protože sama bych nechtěla být rok sama, ale nechtěla jsem jí něco takového radit. Čas ubíhal neskutečně rychle a já zaslechla zámek od dveří.

,, Je večeře, pojďte se najíst." Řekl mi policista a poté zamnou dveře zavřel. Odvedl mne do poměrně velké jídelny. Bylo tam už spousty lidí. Když jsem viděla, čím jedí trošku jsem se obávala. Neměla jsem ráda umělohmotné příbory natož nádobí. K jídlu bylo něco, co připomínalo řízek a bramborová kaše. K tomu kompot a k pití byl čaj.

,, Jak to tu chodí s jídlem?" Zeptala jsem se a policista mě odvedl do fronty. Byl tam stále semnou. Nevěděla jsem proč a trochu mě to znervózňovalo. Když jsme se dostaly k výdeji jídla tak něco řekl kuchařům a ti odešli do zadu. Vzal mě stranou a vyčkávaly jsme. Ale netušila jsem na co. Po chvíli mi policista podal tác s jídlem. Měla jsem tam polévku, Čínu a  také kompot s jahodami. Naprosto odlišné jídlo než měli všichni ostatní.

,, Proč mám něco jiného než ostatní?" Zeptala jsem se a policista mi ukázala, že se mám vydat na místo, které jsem měla připravené.

,, Věřte mi, že by jste to jíst nechtěla. Dnes jsme nestihly objednat to samé, ale pak to budete mít, akorát kvalitnější." Odpověděl a já se snažila pochopit o co tu jde. Skutečně měli z Kay takový strach jak se mi zdálo?

,, Ale nechci, aby to vypadalo, že mám výhody. Nechci se stát terčem šikany a závisti."

,, Jezte a na víc se neptejte. Mám to dané jako rozkaz a ty já plnit musím. Dobrou chuť." Řekl muž a odstoupil kousek ode mne. Během několika minut se jídelna zaplnila a ke mně se vydala blondýnka menší postavy. Policista už jí chtěl poslat pryč, ale jeden pohled stačil, aby to neudělal.

,, Ahoj, jsi tu nová, že?" Zeptala se já jen souhlasně kývla hlavou.

,, Jsem Jessica. Cela číslo 102. Jak se jmenuješ ty?"

,, Jsem Kaylee, cela číslo 101." Odpověděla jsem a pohlédla na policistu. Ten zřejmě neměl radost z těchto seznamovacích akcí, ale chtěla jsem poznat někoho na koho bych se tu mohla trochu spolehnout.

,, Za, co tu jsi?" Zeptala se mě a já se na chvíli zarazila. Měla jsem se hned svěřit s tím, že jsem prodávala drogy a zároveň tím ohrozila něčí život? Beznadějně jsem se podívala na muže. Doufala jsem, že mi naznačí, co mám dělat, ale jediné, co udělal? Zakroutila nesouhlasně hlavou. Bylo na mě, abych se rozhodla jak se k tomu vyjádřím.

,, Asi o tom nechci moc mluvit. Udělala jsem hloupost a dostala jsem za to rok." Odpověděla jsem nakonec a doufala, že se holčina nebude už vyptávat.

,, Aha, chápu. Nebudu tě nutit. Mě zavřeli za to, že mě chytli při prodeji drog ve velkém množství. Nechala jsem to vozit mimo státy." Odpověděla aniž bych se na to zeptala a já na ní překvapeně koukala.

,, Kolik jsi za to dostala?"

,, Dostala jsem pět let a čtyři roky mám za sebou. Takže taky mi zbývá rok." Odpověděla a já se musela pousmát. Vypadalo to, že jsem poznala někoho s kým si mohu rozumět.

,, Tak to vyjdeme spolu. A za ty čtyři roky se tu stalo něco hrozného?" Zeptala jsem se. Musela jsem někoho vyzpovídat, abych věděla, co mám čekat.

,, Vždycky se něco stane a někoho odvedou na samotku. Ale nenech se do ničeho zatáhnout. Pak se z toho budeš těžko dostávat." Řekla ochotně a dojedla své jídlo. Já udělala to samé a kompot jsem vzala do ruky. K tomu i lžičku s vydala se z jídelny ven. Ukázala jsem obsah strážníkovi a vydala se zpět do své cely.