Část XLV.
Proč Demi volala zrovna Chris? Byla to skutečně jediná možnost? Je v tom skutečně pocit samoty, strachu nebo dokonce něco víc? Jak na to zareaguje Kay?
Z pohledu Demi:
Trvalo to několik desítek minut. Chodila jsem stále po bytě a byla trochu nervózní. Předpokládala jsem, že budou za chvíli zpět, ale stále se nevraceli. Už mě napadalo, že si to Chris rozmyslela a nepřijede, nedivila bych se jí. Zřejmě jsem jí ublížila a ona očekávala něco víc. Mezitím jsem připravila smlouvu. Když jsem zaslechla zvuk motoru tak jsem zpozorněla. Christian měl klíče a tak nemusel zvonit a mohl znovu vejít do bytu.
,, Všechno bude v pořádku. Zvládneš to. Víš moc dobře, že jí potřebuješ." Říkala jsem si pro sebe a snažila se tím uklidnit. To se mi, ale nedařilo. Ve chvíli kdy jsem zaslechla klíče v zámku jsem zpozorněla. Do dveří první vstoupil Christian a až poté Christina. Chvíli jsem váhala a počkala až se za tou dveře a odloží si tašky. Pak jsem došla k ní a pevně jí objala. Ona mi objetí opětovala a přitom mi přejela po zádech. Bylo to příjemné a byla jsem ráda, že se vrátila.
,, Jsem ráda, že jsi tu." Řekla jsem s úsměvem.
,, Nevím proč tu mám být, ale přijela jsem." Odpověděla a poté se došla posadit ke stolu. Došla jsem za ní a následoval mne Christian. Podala jsem mu smlouvu a požádala ho, aby vyplnil veškeré údaje, pročetl si jí a podepsal.
,, Slečno Lovato, mohu vás jen poprosit, nechci, aby jsme si tu pletly jména. Mám druhé jméno Dereck, můžete mne oslovovat tímto jménem?" Zeptal se mne a já kývla na souhlas. Když mi smlouvu podal tak jsem to zkontrolovala a podepsala jí také.
,, Váš pokoj bude ten za vámi. Je to pokoj pro hosty. Plat vám začnu počítat od zítra. Dnes si sem vezměte věci a pak máte ještě volno." Odpověděla jsem a Dereck pokýval souhlasně hlavou. Upozornil mne, že má své auto a tak klíčky nepotřebuje.
,, Jedu si tedy pro věci. Pokusím se vrátit brzy." Řekl a poté opustil byt. Chvíli jsem si prohrávala s myšlenkou, že nebyl dobrý nápad zvát i Chris, ale když tam byla, byla jsem neskutečně šťastná. Necítila jsem se tak sama.
,, Proč jsi chtěla, abych přijela? Víš jak mi je? Ani jsi se neozvala, nic a teď mi zavoláš ať se vrátím?" Zeptala se a zvedla se od stolu. Přešla k oknu a stála ke mně zády.
,, Chris, nedala jsi mi ani možnost si promluvit. Odešla jsi mezitím, co jsem byla u soudu." Řekla jsem a došla k ní. Objala jsem jí ze zadu kolem pasu a hlavu položila na její rameno. Zaslechla jsem jak trošku popotahuje a z toho jsem pochopila, že pláče. Nevěděla jsem proč a tak jsem jí otočila čelem k sobě.
,, Nedala jsem ti tu možnost, aby to pro mne nebylo ještě těžší. Demi, pochop, co cítím. Zamilovala jsem se a přála bych si, abych s tebou mohla být. Ale mám pocit, že ty mi to nejsi schopná oplatit."
,, A na to jsi přišla jak? Láska se dá oplatit. Kay na rok zavřeli, kdo ví jak to bude až vyjde ven. Rok nebudeme spolu a mezitím se může vše změnit. Myslíš, že kdyby jsi mi nechyběla a nestála bych o tebe tak tě tu budu chtít?"
,,Nevím, třeba mě chceš jen jako náhradu za Kay? Ale asi by mi to nevadilo, protože bych s tebou mohla nějakou dobu být." Řekla a já na ní nechápavě koukala. Netušila jsem zda tohle myslí opravdu vážně.
,, Chris, já tu prostě nechci být sama. Tebe znám a věřím ti. Kay miluju ať se stalo cokoliv. A to musíme brát v potaz. I přesto mi na tobě záleží víc než jako na kamarádce." Řekla jsem s úsměvem a ona mne objala. Věděla jsem, že jsem jí zklamala, ale chtěla jsem tomu nechat volný průběh.
,, Já vím. Ale kde budu spát?"
,, Vedle mě. Nevadí mi to. A budu mnohem šťastnější, když tu budu mít někoho s kým si budu moct užívat. Mezitím, co Kay bude ve vězení. Snažila jsem se s tím srovnat, že jí tak dlouho neuvidím a věděla jsem, že každé setkání s Kay pro mne bude to nejtěžší.
,, A co Kay? Nebude jí vadit, že tu budu s tebou?"
,, Myslím, že ne, ale mohu se jí zeptat až tam půjdu." Odpověděla jsem a Chris mne políbila na tvář.
,, Raději ne, nechci, aby jste se hádaly." Odpověděla Chris a odvedla mne ke gauči. Na stole byly stále mísy se sladkostmi a slaným. Pustila první film, který našla a rukou mne objala kolem ramen.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro