Tímto vám všem moc děkuji. Jste fakt super. To se vážně blížíme k číslu 400? Takto rychle? Neuvěřitelné. Díky moc!
agronka SaraWarho7 Veronikaobrov
Vaše komentáře, zprávy mi vždy ukáží, že tohle má smysl.. Další díky všem, co to čtou. Jen díky tomu vím, že nejsem tak špatný autor :-)

Když jsme přišly k pokladně tak jsem stále byla v šoku z toho, co se právě teď děje. Neuvědomovala jsem si, že na mne už po několikáté mluví Kay, která netušila, co sleduji.

,, Jo, hned to zaplatím." Řekla jsem a chtěla už vytáhnout peníze na vstupné.

,, Nic neplatíme. Jsme něco jako VIP členové. A pojď ať si to tu stačíme pořádně užít." Řekla Kay a než jsem stačila nějak protestovat tak jsem se ocitla za bránou. Bylo to něco neskutečného. Nikdy jsem tu nebyla a Kay to musela vědět. Hned mne vedla k první atrakci. Zrovna k té, kterou jsem tolik nesnášela.

,, Kay, tam jdeš sama. Já tam nejdu."

,, Ty se bojíš strašidelného hradu? Demi, notak."

,,Žádný notak. Špatných zážitků mám za sebou víc než dost. A tohle a k tomu ještě horskou dráhu nesnáším." Řekla jsem na protest, ale s tím se zřejmě Kay nehodlala smířit. Chytla mne do náruče a odhodlaně mě nesla do vozíku. Věděla jsem, že nemám na výběr a tuhle hrůzu budu muset podstoupit. Když se vozík rozjel, myslela jsem, že dostanu infarkt. Mnohem hůře na tom byla Kay. Celou dobu jsem se k ní tiskla a ruku musela mít zcela odkrvenou.

,, Doufám, že nemáš v plánu něco horšího." Řekla jsem když jsme vylezli z vozíku a Kay se rychle vydala někam dopředu.

,, Počkej tady. Hned se vrátím." Řekla Kay a já se došla posadit na schody, které vedly ke střelnici. Nevěděla jsem kam šla, ale vypadalo to, že ví, co dělá. Doufala jsem, že tohle je to nejhorší, co mohu dnes zažít. Vzala jsem telefon a napsala zprávu Brianovi. Bylo důležité, aby věděl kde jsem, pro případ nouze. Už jsem začínala přemýšlet nad tím, že mne tam nechala a odešla někam pryč. Trvalo to skoro 15 minut než se vrátila.

,, Kde sakra jsi? Už jsem si myslela, že jsi odešla sama a mě tu nechala."

,, Ty jsi se tak moc bála, že bych tě tu nechala?" Zeptala se a políbila mne. Normálně bych jí za tohle nenáviděla, ale kupodivu mi to nevadilo. Polibek jsem jí opětovala.

,, Už jsem se obávala, že ano. Tak co mě bude čekat dál?" Řekla jsem s úsměvem a pohladila Kay po tváři.

,, To se dozvíš za chvíli. Jdeme někam stranou." Odpověděla a rozešla se někam mimo. Musela jsem jít s ní, protože mojí ruku svírala ve své.
Za chvíli jsme odbočili z cesty a vyšli na lesní cestu. Došli jsem k nejužšímu stromu a já se nervózně rozhlédla.

,, Co tu budeme jako dělat? Předpokládám, že sex na veřejnosti ne." Řekla jsem a vzápětí si dala ruku před pusu.

,, Vážně jsi to řekla?" Zeptala se Kay a začala se smát. Já se začala smát také. Ale smála jsem se jen do doby než mi ukázala, co se bude dít.

,, Myslela jsem, že by se mohlo hodit něco na rozptýlení. Co ty na to?" Zeptala se a vytáhla to, co bych čekala ze všeho nejméně.

,, Ty jsi šla sehnat trávu? Kay, děláš si ze mě srandu? Uvědomuješ si, že tím porušuješ zákon?"

,, Demi klid, ničím zákon neporušujeme. Je to jen jeden. Na rozptýlení." Odpověděla a já se musela zhluboka nadechnout.

,, Kay, já nemohu. Jsem ráda, že jsem se z toho dostala. Nechci do toho spadnout znovu. Vážně ne." Odpověděla jsem a sledovala Kay jak to zapaluje.

,, Pohlídám, aby se to nestalo. A tím, že si dáš jednou se nic nestane. Je to jen na uvolnění atmosféry. Nic víc." Odpověděla a vydechla kouř. Přistoupila ke mě a natáhla ke mně ruku. Chvíli jsem jen stála a koukala, ale nakonec jsem si to vzala.

,, Jednou a naposled. Jen dneska. Pokud to u tebe ještě někdy uvidím nebo to z tebe ucítím, tak jsme skončily." Odpověděla jsem a vtáhla kousek do sebe. Kupodivu jsem se ani nerozkašlala a celkem mi to chutnalo.

,, Vždyť říkám, že je to jen dneska. Chtěla jsi vidět, jak moc jsem slušná." Odpověděla a vystřídala mne. Poté mne políbila na rty. Polibek jsem jí opětovala a rukou jí vjela do vlasů.  Takhle jsme se vystřídaly ještě několikrát a já pociťovala úlevu. Začala jsem mít chuť udělat něco bláznivého a něco, co jsem ještě neudělala. Nálada se mi pozvedla o dost výše a já se měla chuť stále smát a začala jsem využívat míst, kde jsem mohla Kay políbit. Během dne jsme si daly ještě několik piv a poté vyrazili zpět k ní.

,, Děkuju. Byl to pro mne ten nejkrásnější den, co jsem za poslední rok zažila. Ale příště bez tamtoho. Ano?"

,, Pro tebe cokoliv. Miluji tě. A na zítra mám ještě překvápko, ale o dost příjemnější."

,, Žádný alkohol a podobně?"

,, Ne, přichystala jsem něco, co bude patřit jen tobě. Bude to tvůj večer." Odpověděla a já se začala těšit. Těšila jsem se tak jako když mne čekal koncert.