Tak a jsem tu znovu. Tentokrát se zlatou desítkou! A proč zlatou? Protože kulatiny se musí slavit! Otevřte šampaňské, kulatá kapitola začíná!

O týden později:

Uběhl týden a já se stále vyhýbala Kaylee. Psala mi i volala, ale já pouze vždy napsala, že mi není stále dobře. Pravda byla, že se mi do studia vůbec nechtělo a trápilo mě, že řeší stále jen pracovní věci. I Brian pochopil, že se Kaylee vyhýbám. Nelíbilo se mu to, ale nic jiného mi nezbývalo. Buď se jí vyhýbat a trpět sama, nebo se přetvařovat před ní. První varianta, byla ta nejlepší. Začala jsem si uvědomovat, že Brian měl v něčem pravdu. Začala jsem pít více než dříve. A mě to vůbec nevadilo.

,,Budeš dnes doma, nebo někam vyrazíme?" Zeptal se Brian a se smutkem v očích se na mne podíval.

,,Ano, vyrážíme do Crashe."

,,Do toho klubu, co je kousek odtud? Je to tam prý pěkné."

,,Ano, přesně tam vyrazíme. A užijeme si večer." Odpověděla jsem a usmála se. Těšila jsem se tak, jako nikdy před tím. Raději bych tam byla s Kaylee, ale začala jsem se pomalu smiřovat s tím, že mezi námi nic nebude. Vyrazily jsme kolem deváté. Šly jsme pěšky, protože auto, by jsme musely poté nechat tam. Celkem jsem pospíchala a Brian byl rád, že mi stačil. U klubu jsem vytáhla několik drobných, abych zaplatila vstup, ale ty mi byli vráceny a byla jsem vpuštěna zdarma.

,, Děkuji chlapy. Ale já bych zaplatila."

,, To je v pořádku. Bavte se dobře." Odpověděli mi a i s Brianem jsem vešla do klubu. Už tam bylo docela dost lidí a já si to zamířila rovnou k baru. Několik lidí mě požádali o fotku a podpis, což jsem udělala moc ráda.

,, Briane, běž se bavit. Nemusíš tu semnou být."

,, No, támhle jsem zahlédl známého. Tak pokud ti to nebude vadit?"

,, Nebude. Najdeš mě tady." Odpověděla jsem a Brian rychle odešel. Ještě chvíli jsem ji viděla a pak se mi ztratil v davu. Usmála jsem se a objednala jsem si whiskey s ledem. Pořád jsem cítila rty Kaylee na svých. Na to jak jemné je měla a jak si to užívala. Viděla jsem její překrásné oči jak si mě zvědavě prohlížejí. Jediný problém byl v tom, že ona o mne nemá zájem. Nemiluje mě tak jako já jí. První sklenku jsem do sebe kopla jako nic a už mi tam stála další. Poděkovala jsem barmanovi a ten se jen chápavě pousmál.

,, Co se vám stalo, že pijete?" Zeptal se a já si chvíli pohrávala se skleničkou.

,, Myslela jsem si, že cítí to samé, co já, ale když jsem jí vyjádřila své city, tak mě odmítla." Odpověděla jsem a skleničku opět vypila. Požádala jsem o další a on mi jí ochotně připravil a podal.

,, To je mi líto. Předpokládám, že ji stále milujete a doufáte, že se něco změní?" Zeptal se a já kývla hlavou. Měl pravdu a to mě děsilo více než cokoliv jiného. Skutečně jsem věřila něčemu, co se mohlo stát jen v mém snu. Čas ubíhal a já už vypila několikátou skleničku. Pociťovala jsem, že mi to leze do hlavy a zřejmě pro mne bude problém stát vůbec na nohou.

,, Dejte mi další a dvojitou!" Zvýšila jsem hlas kvůli hudbě a během chvilky mi v ruce přistála další sklenička. Sotva jsem z ní upila tak se na mém rameni objevila něčí ruka.

,, Dlouho jsme se neviděli. Copak tu děláš? Tak sama?" Ozvalo se a já zpozorněla. Tenhle hlas jsem zapomenout nemohla. Ne hlas někoho, kdo představoval mojí noční můru.

,, Tak dělej, že mě nevidíš a vše bude v pořádku." Odpověděla jsem a upila že skleničky, kterou jsem držela v ruce.

,, Ale no tak. Každý ví, že mě miluješ. Tak neblbni a vrať se."

,, Nevím, jak jsi mě tu našla. Nevím, proč jsi mě vyhledala. Ale za to, co jsi udělala tě nesnáším. Miluji někoho jiného. Takže se seber a vypadni!" Zvýšila jsem hlas a poté vypila celý obsah skleničky. Chtěla jsem se postavit na nohy, ale kdybych se nezachytila baru, zřejmě bych seděla na zemi. Posadila jsem se zpět na židli a mávla na barmana. Ten mi podal další skleničku. Dnešek jsem si opravdu pamatovat nechtěla. Vzala jsem telefon a rozhodla se poslat Brianovi zprávu. To jsem, ale netušila, co píšu a komu.

Od: Demi
Pro: Kaylee
Crasohi..domů choi..prosím!

Zprávu jsem odeslala a čekala na vysvobození. Jessica,moje bývalá se mě snažila dotýkat, ale vždy se mi podařilo jí od sebe odstrčit.

,, Nech mě na pokoji! Miluji jinou! Vypadni!" Řekla jsem a ona mě chytila pevně za ruku. Bolelo to, ale neměla jsem sílu se nějak bránit. Doufala jsem, že Brian přijde brzy. Místo Briana jsem, ale zaslechla zcela jiný hlas.

,, Tohle je moje holka. Takže ji okamžitě pusť!" Řekla dotyčná nahlas a já v tu chvíli věděla, komu ten hlas patří. Byla to Kaylee. Poslední, co jsem zaslechla byla rána a poté jsem jen ucítila její ruce jak mě berou do náruče.