Z pohledu Demi:

Za celou cestu jsme s Dereckem neprohodili ani slovo. Na nic se mě neptal a bylo to možná i dobře. Neměla jsem náladu mu nic vysvětlovat. Zajímalo mne teď jediné. Aby mě Chris chtěla ještě vidět a já jí mohla znovu obejmout. Měla jsem i strach. Nebrala mi telefon a odmítala tak semnou mluvit. Nemohla jsem se jí divit. Byla stejně tvrdohlavá jako já.

,, Demi? Promiň, že se ptám, ale stalo se tam něco?"

,,Řeknu ti to jindy Derecku. Teď si musím promluvit s Chris. Pokud mi dá tu možnost."

,, Proč by ti jí neměla dát?"

,, Poslala jsem jí do háje, obvinila jí, že ten článek zařídila ona. Asi proto. " Odpověděla jsem nevrle a Dereck jen pokývl hlavou abych věděla, že mě slyšel. Za chvíli jsme zastavili před menším domkem. Podle adresy patřil Christině. Chvíli jsem váhala, ale věděla jsem, že teď mám jedinou možnost vše srovnat a říct jí, co skutečně cítím.

,, Mám jít taky?" Zeptal se Dereck a já se rozhlédla kolem sebe. Na ulici moc lidí nebylo a tak jsem předpokládala, že zde mi nic nehrozí.

,, Nemusíš a jeď domu. Protože ti neslíbím, že se vrátím." Odpověděla jsem a vystoupila z auta. Pravda byla, že jsem měla strach. Měla jsem strach, že mě vyhodí a nebude mě chtít ani vidět. Ale doufala jsem, že bude ráda. Že mě ráda uvidí a padneme si do náruče. Když jsem došla k domu tak jsem zahlédla Derecka, který odjížděl a já konečně zazvonila. Nečekala jsem, že otevře hned.

,, Chris, otevři prosím. Chci si promluvit." Řekla jsem s nadějí, ale místo otevření jsem zaslechla spadnout nějaké sklo.

,, Jdi pryč. Vše jsi zničila." Ozvalo se a já zpozorněla. Nechtěla jsem to vzdát.

,, Otevři, prosím. Promluvíme si a já kdyžtak odejdu." Řekla jsem a za chvíli zaslechla klapnutí zámku. To, co jsem, ale zahlédla mi vyrazilo dech.  Byla opilá a po ruce jí stékala krev. Hned jsem jí strčila dovnitř a dveře zavřela.

,, Chris, co jsi to provedla! Jdeme do koupelny, kde jí máš?" Zeptala jsem se a ona ukázala lhostejně na dveře kousek od nás. Krev byla skoro všude a já měla pocit, že tohle je moje vina. Chris hlavu jsem nahnula nad vanu i společně s rukama a pustila na ní ledovou ruku. Všimla jsem si lékárničky a tak se mi ulevilo.

,, Přestaň! Vypni to!" Zaječela Chris a já vodu vypnula. Na hlavu jsem jí dala ručník a provizorně i na ruku.

,, Co tě to napadlo! Chceš se zabít? Co kdybych nepřišla?" Zeptala jsem se a posadila jí na gauč. Všude se válely lahve a kousek od nás i žiletka.

,, Chci. Ztratila jsem vše, co jsem měla. Už nemám nic." Řekla opile a sáhla po nedopité flašce. Láhev jsem jí sebrala a dala facku.

,, Ještě se toho dotkneš a dostaneš další. Teď s tebou odmítám mluvit. Jsi opilá a nevíš, co říkáš. A o té ruce si promluvíme." Řekla jsem a když jsem jí svlékla do spodního prádla tak jsem jí donutila si lehnout na gauč. Hodila jsem přes ní deku, kterou tam měla a hodila jí přes ní.

,, Nemám důvod žít. Můj život nemá smysl." Řekla a zavřela oči. Ruku jsem jí amatérsky ošetřila a doufala jsem, že usne.

,, Jsi pitomá, co. Já se za tebou rozjezdu si promluvit a najdu tě takhle. Až se vyspíš tak si promluvíme." Řekla jsem a pohladila jí po tváři. Počkala jsem až usne a dala se do úklidu toho, co tam udělala.
                                  

,, Au,moje hlava." Ozvalo se z obýváku a já rychle přišla. Chris seděla a držela se za hlavu. Něco si mumlala a nezajímalo jí, že v domě není sama.

,, Bolí tě hlava?" Zeptala jsem se a podala jí vodu s práškem, který jsem našla v lékárničce. Vypadala dost zaskočeně a zapila ho.

,, Co tu chceš? Řekla jsem ti, že máš odejít." Řekla a já se k ní posadila.

,, Chris, promluvíme si a pokud mě tu i přesto nebudeš chtít tak odejdu."

,, Můj život ztratil smysl. Měla jsi mě nechat umřít. Nechci žít bez lásky. Nechci žít bez tebe." Řekla a já zahlédla její slzy. Vzala jsem její hlavu a otočila jí k sobě.

,, Chris, přestaň takhle mluvit. Beze mne žít nemusíš. Kvůli tomu jsem přišla."

,, Demi, ale já nechci být jen tvoje náplast na samotu. Já tě miluju. Chápeš to? Chci tě mít jen pro sebe." Šeptla přes slzy a složila hlavu do dlaní.

,, Nikdy jsi náplastí nebyla. Jen jsem se bála. Kay už vše ví. Ví, že tě miluji. Ví, že s tebou spím. Ví prostě vše. Chris, miluju tě."

,, Víš, to jistě? Nerozmyslíš si to?" Zeptala se a já i přes to, že to z ní táhlo jako z lihovaru políbila. Ona mi polibek opětovala a objala mne.

,, Slib mi, že už si nesáhneš na život. Ani nevíš jak jsem se lekla když jsem to viděla. A alkohol necháš taky být."

,, To ti slíbit nemohu. Protože pokud mě znovu opustíš tak mi nikdo nepomůže."

,, Miluji tě. Nemám důvod tě opouštět. Vrátíš se semnou zpět do studia? Ale až zítra. Dnes zůstaneme tady." Řekl jsem a Chris mne líbla na tvář. Poté odešla do koupelny a já zaslechla tekoucí vodu. Točila si vanu a já se cítila opět šťastná. Doufala jsem, že znovu neuvidím to, co dnes ráno.