Část LXX.
Z pohledu Demi:
Ráno jsem vstala téměř stejně jako Dereck. Ona jsme vypadali jako by jsme nespaly. Dereck se rozešel do kuchyně a já se posadila ke stolu. Byla jsem zvyklá, že Dereck dělal kávu a já otevřela zatím notebook. Na telefonu mi svítila zpráva od Chris. Lákalo mě šintó přečíst, ale bála jsem se, že na mě bude za včerejšek naštvaná. Nakonec jsem zprávu otevřela. Žádala mě o setkání, aby jsme si mohly v klidu promluvit a nějak vše vyřešit. Byla jsem z toho rozhozená, protože mě čekaly tři klienti a tak jsem nevěděla jak budu mít čas. Nakonec jsem telefon vzala a vytočila její číslo.
,, Demi? Voláš kvůli té zprávě, že ano?" Ozvalo se v telefonu a já se musela pousmát. Slyšela jsem její hlas ráda.
,, Chris, pokud něco chceš tak přijď teď. Od dvou mám klienty a nebudu mít čas. Budu ve studiu." Odpověděla jsem a ona souhlasila. Slíbila, že přijde za dvacet minut.
,, Co se děje Dems?" Zeptal se Dereck a podal mi kávu. Zřejmě bylo dost vidět, že jsem moc nespala. Nemohla jsem. Pořád jsem musela myslet na to, co se dělo po koncertě. Skutečně jsem to nechtěla? Skutečně mi to bylo nepříjemné?
,,Neděje se nic. Přijde Chris. Půjdeme nahoru ať máme klid a vysílačku si beru sebou." Řekla jsem a vzala do ruky noťas. Dereck jen chápavě pokýval hlavou a já s kávou i notebookem odešla. Zamířila jsem rovnou do studia a usadila se v odpočinkové místnosti. Přišlo mi opět několik emailů a tak jsem se dala do jejich vyřizování. Ani jsem nepostřehla, že už přišla, dokud si hlasitě neodkašlala.
,, Kdyby tě chtěl vážně někdo zabít, tak jsi už mrtvá." Řekla s úsměvem a ja věděla, že tohle bude dlouhá návštěva. Nevěděla jsem proč, ale její přítomnost mi byla víc než příjemná. Došla ke mě a posadila se vedle mě.
,, Dáš si kafe?" Zeptala jsem se a Chris kývla hlavou na souhlas. Znovu měla ten oblek s kravatou. Věděla, že mě to nenechá chladnou. Nenechávalo mě to klidnou ani u Kay a ona se snažila o to samé. S tím rozdílem, že Kay mě miluje a nepodvádí mě. Já jí taky miluji a přesto sem jí nevěrná. Když jsem se chystala zalít kávu, tak se mi její ruce obmotali kolem pasu a její rty si našly cestu k mému krku.
,, Chris, přestaň víš, že tohle nejde." Šeptla jsem, ale bylo vidět, že je to zcela zbytečné. Otočila si mě čelem k sobě a spojila naše rty v jedny. Věděla jsem, že tohle není správné, ale tělo si žádalo své a já to nedokázala ovládat.
,, Chris, co to mělo být?" Zeptala jsem se když jsem seděla už oblečená vedle ní a snažila se to celé pochopit.
,, Chceš snad říct, že toho lituješ a nechtěla jsi to?"
,, Ne to ne, ale není to správné Chris. Tohle by se dít nemělo." Odpověděla jsem a vložila hlavu do dlaní.
,, Ale tvoje tělo říkalo něco jiného. Nikdo se o tom nemusí dozvědět." Šeptla a líbla mne na tvář. Chvíli jsem musela přemýšlet zda to myslí vážně nebo ne. Ale vypadalo to, že si srandu nedělá.
,, Demi, Chris, máme tady problém. Právě přišli noviny a líbit se vám to nebude." Řekl Dereck a podal nám noviny. To, co jsem našla na úvodní stránce mě šokovalo.
,, Na tom koncertu jsi zamknula ne? Jak nás mohly vyfotit?" Zeptala jsem se a koukala na fotku, kde jsem Chris objímala. Bylo vidět, že už je to po koncertu. Nebylo tam nic závažného, ale věděla jsem, že tohle budu Kay vysvětlovat hodně těžko.
,, Derecku, nech nás tu o samotě ano? Tohle si vyřešíme samy." Řekla jsem a Dereck opustil studio. Já se bezradně dívala na noviny a snažila se pochopit jak se to mohlo stát
,, Chris oč ti jde? Jde to skutečně o mě nebo jen o slávu a peníze?" Zeptala jsem se a podívala se na ní. Vypadalo to, že touhle otázkou jsem jí trochu ranila a snažila se pochopit na, co se to vlastně ptám.
,, Dems, co si o mě myslíš? Je mi jedno, že někoho máš, ale jde mi o tebe. Tvoje peníze a sláva pro mě nic neznamenají. Vážně si myslíš, že tohle je moje práce?"
,, Nevím, co si mám myslet. Zítra se mám vidět s Kay a jestli tohle uvidí tak mě pošle do háje." Řekla jsem a zajela si prsty do vlasů. Nechápala jsem jak je možné, že nás někdo vyfotil. Na jednu stranu jsem byla ráda, že je to jediná fotka, kterou novináři měli.
,, Chris odejdi prosím. Chci být sama." Řekla jsem a ona se překvapeně podívala. Nevěřila, že bych jí vyhodila.
,, Dems, vše se vysvětlí. Chci tu být s tebou. Prosím." Řekla a klekla si předemne. Po tváři jí stékala slza, ale mě to bylo v tu chvíli úplně jedno.
,, Odejdi. Chci snad něco složitého?" Zeptala jsem se a ona zakroutila hlavou. Než se zvedla tak si mne přitáhla do polibku a poté chtěla odejít.
,, Dej Dereckovi tvojí adresu. Až se budu cítit líp přijedu. Další koncert je v sobotu večer. Pokud chceš přijď." Řekla jsem a pak jen sledovala její záda. Měla jsem pocit, že tohle byla její práce. Ale více mě trápila jiná věc. Kay.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro