Z pohledu Demi:

Když jsem cítila, že jsem připravená tak jsem vyšla ze dveří a pousmála se. Stál tam Dereck. Vypadal docela zaskočeně když viděl, že jsem plakala.

,, Jsi v pohodě?" Zeptal se a my se vydali směrem k pódiu.

,, Ano jsem. Jen jsem měla slabou chvilku. Kde je Chris?" Zeptala jsem se a rozhlédla se kolem sebe. Nikde jsem jí neviděla a z toho jsem dobrý pocit neměla.

,, Je u vchodu na pódium. Budeš jí mít nejblíže. Já budu u schodů a kdyby něco tak ti řekne naše znamení." Odpověděl a já souhlasně přikývla hlavou. Počkal až jsem vyšla několik schůdků ke zvukařům a poté odešel. Stála přesně tam kde říkal. Evidentně se ještě musela ještě upravit, protože vypadala jinak. Měla upravené vlasy a věnovala mi jen krátký pohled, který byl zcela bez emocí.

,, Připravená tam jít?" Zeptala se Chris a usmála se. Jeden z mála úsměvů, který mi věnovala když jsem přišla. Natáhla jsem k ní ruku a tak se jí snažila chytit za ruku, ale couvla a zakroutila nesouhlasně hlavou.

,, Jsem připravená. Drž mi palce ať v televizi neudělám ostudu." Řekla jsem se smíchem a vydala se na pódium. Všichni začali skandovat mé jméno a nadšeně ječet. Bylo až zvláštní jak rádi mě vždy viděli. Věděla jsem, že je to celé vysílané na televizi a snad jsem tiše doufala, že na to kouká Kay. Začala jsem písní Body Say a věnovala ji každému kdo mě měl rád. Do písně jsem dala veškeré city, které jsem měla. Užívala jsem si to naplno a snažila jsem se přijmout ten fakt, že tu semnou Kay být nemůže. Byla tu Chris a tak jsem se musela smířit s tím, že je jediná komu teď mohu věřit. Když jsem dozpívala píseň tak jsem dostala nápad, jak být částečně s Kay.

,, Další píseň bych chtěla někomu věnovat. Je pro někoho kdo tu semnou nemůže být a na mých koncertech nebude dlouho. A také je pro někoho kdo je mi nejblíže k mému srdci. Píseň se jmenuje Let it go!" Řekla jsem nahlas a mávla na kapelu, aby začala hrát. Musela jsem slzy držet za víčky. Nechtěla jsem, aby někdo viděl jak moc jsem slabá a jak jsem na tom psychicky špatně. Bylo to pro mě těžké, ale věděla jsem, že to nějak zvládnu. Zpívala jsem a pořád sledovala lidí před sebou. Měla jsem strach, že se něco stane. Od chvíle kdy jsem dostala ten dopis se všechno obrátilo vzhůru nohama.

Po dvou hodinách na pódiu jsem se sebrala a odešla zpět do pokoje, kde jsem mohla být sama. Sedla jsem si na malý gauč v rohu a zavřela oči. Byla jsem z toho unavená a mé oči potřebovaly chvilku odpočinek od světel. Snad jsem na chvíli usnula, protože jsem nezaregistrovala otevření dveří.

,, Dems? Promiň mi to všechno, ale nemohu si pomoci." Ozvalo se u mého ucha a následně jsem pocítila rty Chris na svých. Neměla jsem sílu se bránit a ani jsem nechtěla.

,, Chris, já..." Nestačila jsem doříct, protože mi položila prst na rty a znovu mne políbila. Tentokrát vášnivěji. Tentokrát jsem se zapojila a začala jí sundávat sako. Na chvíli se oddálila a zamknula dveře. Poté se vrátila a začala mne líbat na krk.

,, Věděla jsem, že neodoláš. Moc tě chci Demi. Strašně moc." Šeptala mi do ucha a já v tu chvíli ztratila veškeré zábrany. Netrvalo to dlouho a kravata i její košile ležely na zemi a mě šaty někde u dveří. Přišla jsem si jako nějaký zrádce. Rozum říkal ať přestanu, ale mé tělo mluvilo jinak.

,, Chris, neměla bych to dělat." Řekla jsem mezi polibky a snažila se ovládat své tělo.

,, Kašli na to. A užívej si to." Šeptla a položila mne na gauč. To co se dělo následujících několik minut bylo pro mne jako v mlze.

,, Dost! Chris, přestaň. Já nemohu!" Zvýšila jsem hlas a rychle se postavila na nohy. Obě jsme se pokusily uklidnit svůj dech a sbírat své oblečení.

,, Promiň. Já nevím, co mě to napadlo. Půjdu pryč."

,, Ne v pohodě. Já jsem to měla zarazit mnohem dříve. Tady máš peníze." Řekla jsem a podala jí 600 dolarů, které měla slíbené.

,, Děkuji. A omlouvám se. City dělají své." Odpověděla a zmizela ze dveří pryč. Chvíli jsem se dívala na dveře a poté se vydala za Dereckem.