Z pohledu Demi:

Návštěva u Kay mi rozhodně nedostala odvahu a nevěděla jsem, co řeknu Chris. To, co se tam odehrálo bylo těžké pro mě a Chris by pak mohla sbalit věci a odejít. Přesně tohle jsem nechtěla. Musela jsem prstýnek schovat a doufat, že ho Chris nenajde.

,, Tak, co? Rozhodla jsi se jak to bude dál? A co ti k tomu řekla Kay?" Zeptal se Dereck a já sklopila oči.

,, Kdyby to bylo tak jednoduché Derecku. Řekla mi, že mě o ruku chtěla požádat, ale tam si uvědomila, jak brzo by to bylo. Takže ho mám z lásky. I přesto to, ale beru jak zásnubní prstýnek. Derecku já jí asi odpustila, ale mám větší problém." Řekla jsem zklesle a otřela si uslzené oči. Přišla jsem si jak dítě, které přišlo o hračku. Bylo mi smutno a měla jsem strach, že se nějak dozví o mě a Chris.

,, Je problémem Chris?" Zeptal se mile. Nic mi nevyčítal. Snažil se jednat v klidu a snad mě i chápal.

,, Problém jsou hlavně moje city, které mám k oběma. Kay miluji více než cokoliv jiného, ale je tam kde je. Něco mi provedla a ohrozila mě na životě. Pak je tu Chris. Zachránila mě a řekla mi vždy pravdu. Tvrdí, že mě miluje a další věci."

,, Demi, nechci ti nic říkat, ale přemýšlej nad tím, co se dnes stalo. Sama jsi si musela uvědomit koho miluješ. Je to Kay, že ano? A Chris tam máš, aby jsi se necítila sama. Mám pravdu?" Řekl Dereck a věnoval se jízdě. Když zastavil u domu tak jsem musela uznat, že má pravdu.

,, A, co mám teď dělat? Mám tam přijít, vše jí říct a tím jí vyhodit? Derecku já teď bez ní žít nedokážu. Potřebuji jí." Odpověděla jsem a bezradně se opřela do sedačky.

,, Neříkám ať jí vyhodíš, ale měla by jsi si uvědomit nějaké věci. Až ven vyjde Kay a dozvěděla by se, co se tady dělá. Co myslíš, že by udělala? Chápu, teď jí potřebuješ. Jen si ujasni priority." Odpověděl a já souhlasně kývla hlavou. Měl pravdu. Měla bych si uvědomit, co je pro mne důležité a, co dělám jen z důvodu samoty. A Chris byla něco jako mé vyplnění samoty.
Vylezla jsem z auta a rozhlédla se kolem sebe. Bylo to opět tak zvláštní. Vracela jsem se zase do místa, kde jsem žila s Kay. Teď jsem tam žila já a Chris. S člověkem, který nebyl moji láskou. S člověkem, který mi sice zachránil život a zamiloval se do mě. Já se do ní zamilovala také a v tom jsem viděla největší problém z těch všech. Zalezli jsme do domu a já jakmile odemknula měla kolem krku obmotané ruce Chris a následně jsem byla obdarovaná dlouhým polibkem. Nenápadné jsem sundala prstýnek a schovala ho do dlaně.

,, Chyběla jsi mi zlatí. Strašně moc. Jak to probíhalo?" Zeptala se Chris a já se bezradně podívala na Derecka. Ten se jen usmál a odešel do kuchyně.

,, Celkem to bylo v pohodě. Trochu jsme si popovídaly, dala jsem jí věci a peníze a pak jsem zase odešla. Příští sobotu mám přijít znovu. Když mne viděla celá se rozzářila." Odpověděla jsem a odešla se posadit na gauč. Chris přiběhla za mnou a přitulila se ke mě.

,, To jsem ráda a mluvily jste o mě? Nebo se ani nezeptala."

,, Zeptala se. Ale řekla jsem jí ať to neřeší, že nesmí dát dohromady svět tam a tady." Odpověděla jsem a Chris se pousmála. Vypadalo to, že není nadšená a dala to na sobě znát.

,, Chris, nemůžeš po mé chtít, abych jí to řekla! Je ve vězení. To ji mám říct: Kay, promiň, ale šukám s jinou? Tohle po mé přece chtít nemůžeš. Tohle by pro ní byla poslední tečka." Řekla jsem a postavila se na nohy. Nervózně jsem přešla k oknu a vložila hlavu do dlaně. Chris vypadala dost překvapeně a došla ke mě.

,, Já ti neříkám ať jí to řekneš, ale jednou se to dozví. Je jedno od koho, ale myslím, že by bylo lepší, aby to věděla od tebe než od cizího." Odpověděla a k jí chytla za ruku. Dívala jsem se jí zpříma do očí, abych pochopila, co vlastně po mě chce.

,, Budeš se muset smířit s tím, že se to nedozví. Nikdy se to nedozví. Nechci jí ublížit rozumíš?"

,, Demi, myslím, že tohle dál fungovat nebude. Kdyby jsi mě skutečně milovala tak jí to řekneš a nebudeš s tím dělat takové tajnosti. Miluješ Kay a já to poznám." Řekla a já sklopila hlavu. Mezi kuchyní a obývákem stál Dereck a já se na něj bezradně podívala. Kývl hlavou a snažil se mě úsměvem podržet.

,, Ano miluji jí a jsem si jistá, že dnes jsem jí dokázala odpustit. Chris, promiň, ale skutečně jsem si myslela, že tě miluji a budeme moct být šťastné, ale dneska jsem při hledání dokladu našla něco, co mi pomohlo si vše uvědomit."

,, Výborný. Co jsi našla."

,, Zásnubní prstýnek. A Kay mi záměr potvrdila." Odpověděla jsem, prstýnek jí ukázala a  sledovala slzy Chris. Lámalo mi to srdce, ale mnohem víc, by mi ublížilo kdyby jsem přišla o Kay.

,, Mám odejít? Nebo tu s tebou mám zůstat? Jako kamarádka, milenka a kdo ví, co dál."  Řekla a já na ní vykulila oči. Nevěděla jsem zda si že mě dělá srandu a nebo to myslí vážně.

,,Chris, přestaň plácat kraviny. Mám tě ráda a moc, ale ne tak jak si zasloužíš. Takže doufám, že to s tou milenkou, jsi nemyslela vážně."

,, Promiň, že jsem ti zkomplikovala život. Jen jsem doufala, že mě budeš milovat. Jdu se sbalit. Nic z toho jsem vážně nemyslela." Řekla a já jen tiše mohla sledovat jak vyndavá tašku a skládá si do ní osobní věci. Dereck se na mě usmál a dal mi tím najevo, že dělám správnou věc.