Vztahy se nám tu trochu zamotávají a dějí se nevídané věci. Příběh plný tajemství, ale ještě nekončí. A neskončí hodně dlouho.

Z pohledu Demi:

Už od sedmi od rána jsem lítala po bytě a dávala dohromady všechny věci, které byli potřeba k soudu. Byla jsem nervózní a trochu se i bála. Nikdo nevěděl na, co se bude soudce ptát a zda mi nehrozí nebezpečí.

,, Zlato, klid. Budeme tam já i Dereck. Nemusíš mít strach. Nic se ti nestane." Snažila se mě Chris uklidnit, ale moc jsem klidná nebyla. Chris mě ještě na chvíli odvedla do pokoje a posadila mě na postel. Zpříma se mi dívala do očí a objala mě.

,, Demi, neboj se. Budu tam s tebou a kdyby se něco dělo, tak Dereck zasáhne, ano?"

,, Ale, co když se přece jen něco stane. Bojím se, že mě třeba někdo zastřelí nebo něco." Řekla jsem se slzami na tváři. Chris mi slzy setřela a letmo mne políbila. Musela jsem se usmát. Skutečně se mě snažila držet nad vodou a přesvědčit mě, že vše dopadne dobře. Nezbývalo mi nic jiného než ji věřit a svěřit jim do rukou můj život. Věděli, co dělají a věřím, že by nedovolili, aby se mi něco stalo.

,, Demi, policisté ti vzkazují, že si máš vzít tuhle vestu. Budeme mít jejich doprovod a okolí soudu je hlídáno odstřelovači a desítkami policistů." Řekl Dereck, když vstoupil do pokoje a podal nám vestu. Vesta byla těžká, ale chtěla jsem si jí vzít už jen kvůli své ochraně. Chris mi jí pomohla nandat a po několika minutách jsme už seděli v autě a odjížděli k soudu.

,, Já to nedám, Chris. Vždyť jsem hodně ani neviděla. Jen jsem slyšela jeho hlas a cítila jeho rány."

,, Neboj se. Zvládneš to. A nevadí, že jsi ho neviděla. Záleží na to, že poznáš jeho hlas. Nehledě na to, že mohou požádat o mojí výpověď. "

,, A k čemu to bude? Radši to neřeš, nebo zavřou ještě tebe a to bych už nedala." Odpověděla jsem a pohrávala si s prsty na rukou. Chris mě za ruce chytla a přitáhla si mě k sobě. Její polibek byl dlouhý a zároveň vášnivý. Byla jsem ráda,že ji mám u sebe. Dokázala mě neuvěřitelně podpořit.  U budovy soudu jsme byli během čtvrt hodiny. Stálo tam několik novinářů, kteří čekaly až přijedu a někteří se bavily s právníkem odsouzeného.

,, Chris, půjč mi bundu. Já s nimi mluvit nechci a nechci, aby mě fotili." Řekla jsem a Dereck se jen usmál. Zajel do areálu budovy a zastavil u zadního vchodu. Nikdo tam nebyl a tak jsem si oddechla. U dveří už čekal strážník, který nás vedl k soudní síni. Bylo zvláštní tam být znovu. Není to tak tak dlouho, co jsem tam byla s Kay.

,, To zvládneš lásko. Jsme tu s tebou." Řekla Chris a já jí pevně objala.

,, Slečna Demetria Lovato, Christina Brown a bodyguard slečny Lovato?" Zeptal se nám neznámý muž a když jsme souhlasně kývly hlavou tak nás pustili dovnitř. Když jsem zahlédla muže, který mě bil trochu jsem znejistilo a zastavila se na místě. Ruka Chris mi ale dodala odvahu a došla jsem až ke stolku u, kterého jsem měla vypovídat. Muž mě doslova probodával pohledem a já z toho byla nemálo nervózní. Viděl to na mě stejně jako soudce.

Výslech trval něco přes hodinu a muž do toho několikrát vstoupil. Někdy se snažili i moji výpověď zpochybnit, ale nikdy se to nepovedlo. Když jsme vyšli na chodbu tak jsem se musela posadit. Byla jsem vyčerpaná a unavená. Nebavilo mě to tady. Může odvedli daleko odemne a já byla trochu klidnější.

,, Musíme tu zůstat na vynesení rozsudku? Radši bych jela domů a tulila se k tobě." Šeptla jsem Chris do ucha a usmála jsem se. Chris se podívala na Derecka a usmála se.

,, Jasně, že nemusíme čekat na rozsudek. Jestli chceš tak jedeme domů." Odpověděla mi Chris a já se zvedla k odchodu. Všichni jsme odešli k autu a od budovy odjely. Když jsme se vzdálily tak se mi ulevilo a přitulila jsem se ke Chris. Byla jsem šťastná, že to mám za sebou.

,, Chris, musím ti něco říct." Řekla jsem a ona ke mně stočila pohled.

,, Copak se děje?"

,, Miluji tě, Chris." Odpověděla jsem a políbila jí. Chris mi polibek opětovala a usmála se.

,, Tohle teď neříkej. Můžeš to říct až si budeš jistá. Nechci doufat v něco, co třeba nebude." Odpověděla a já chytila její hlavu mezi své dlaně. Dívala jsem se jí do očí a přemýšlela nad tím, proč tohle říká.

,, Chris, já to myslím vážně. Miluji tě." Odpověděla jsem s úsměvem a políbila jí. Chris mne objala a já se začala znovu cítit šťastně.