A je tu za chvíle na, kterou Kay čekala. Ale dozví se i to, co by jí mohlo ublížit. Nebo bude žít v nevědomosti?

Z pohledu Kay:

,, Ano, prosím?" Ozvalo se v telefonu a mě to donutilo k úsměvu. Její nejistý hlas, ale i přesto krásný.

,, Ahoj Dems, to jsem já Kay." Odpověděla jsem a zaslechla zalapání po dechu. Nevěděla jsem zda má radost a nebo je překvapená a dělala zrovna něco jiného.

,, Ahoj, zlato. Tak, co jak to zvládáš?" Ozvalo se po chvíli a já se zcela uklidnila. Byla jsem ráda, že jí slyším a mohu s ní být aspoň takhle.

,, Bez tebe špatně. Chybíš mi. V sobotu za mnou můžeš přijít. Jsi už na seznamu."

,, Vážně? To je super. Už se těším. A mohu ti přinést něco? Věci, knížky nebo jídlo?" Zeptala se a já si musela otřít slzu, která mi stékala po tváři.

,, Osobní věci mi dovez. A nějaké knížky také ať mám, co dělat. Ale hlavně sebe." Odpověděla jsem s úsměvem a rozhlížela se kolem sebe.

,, Moc mi chybíš. Sebe dovezu na sto procent. Jaké to tam je? Co lidi, jídlo?"

,, Demi, starají se tu o mě jak o celebritu. Jídlo mi objednávají odjinud a mám volnější režim. Jo a zlato, můžeš mi dovézt nějaké peníze? Ve skříni je krabice je tam našetřené asi 20 000 dolarů tak dva tisíce mi dovez."

,, Samozřejmě. To není problém. Je dobře, že nenutí jíst vězeňské jídlo. Myslím na tebe zlatí. V noci jsem moc nespala." Odpověděla a já sklopila hlavu. Štvalo mě, že kvůli tomu nespí a musí být sama. Vlastně sama nebyla, ale věděla jsem, že je to jen na chvilku.

,, Zlato, jsi sama nebo tam máš Chris?" Zeptala jsem se a v regionu zavládlo dlouhé ticho.

,, Kay, potřebuji tu někoho mít. Promiň, ale lhát ti nebudu. Sehnala mi i nového bodyguarda, abych se cítila více v bezpečí. Ale teď jsem sama." Odpověděla a já se svezla k zemi. Slzy jsem nechala volně stékat po tváři. Představovala jsem si jak se smějí, jak se objímají a mě to ničilo. Ničilo to mé srdce.

,, Těším se na tebe. Miluji tě, pamatuj si to." Řekla jsem a snažila jsem se, aby nebylo slyšet, že pláču.

,,Kay, vím, že tě to mrzí, ale zkus pochopit i ty mě. Také se na tebe těším. Dávej na sebe pozor." Řekla a mě bylo jasné, že to miluji tě neuslyším.

,, Návštěva je od devíti do desíti. Buď tu včas. A také na sebe dávej pozor." Odpověděla jsem a telefon položila. Nemohla jsem v hovoru dál pokračovat. Mé slzy byli nezastavitelné a můj strach o dost větší. Ucítila jsem něco objetí, ani jsem nezkoumala kdo to je, ale potřebovala jsem to. Potřebovala jsem obejmout.

,, Mám se ptát nebo radši ne?" Ozval se pro mě známý hlas a já se do objetí vložila mnohem víc.

,, Přijede v sobotu, což je fajn, ale není sama. Má tam Christinu a nového bodyguarda." Řekla jsem s pláčem a Jess mě postavila na nohy a odvedla mě do cely. Tam se semnou posadila na postel a znovu mě objala. Můj svět se hroutil a já to věděla moc dobře.

,, Přestaň plakat Kay, kdo je to ta Christina? Znáš jí nebo ne?" Zeptala se Jess a já zakroutila hlavou.

,, Ani ne. Viděla jsem jí dvakrát. Jednou když mi přišla říct, že Demi je v pořádku a dostane jí od únosce s podruhé když jí přivedla. Je to nějaká policistka, co často pracuje v utajení." Odpověděla jsem a přitom se stále opírala o Jess. Strážný několikrát do cely nakouknul, ale nakonec odešel a nic neřešil.

,, A ty si myslíš, že spolu něco mají?"

,, Nemyslím si to. Vím to. Ty jsi neslyšela, co říkala. A navíc když jsme se loučily než mě odvezli do vazby tak mi řekla, že se zamilovaly do sebe." Odpověděla jsem, utřela si oči a vysmrkala se. Jess mě hladila po hlavě a snažila se mě uklidnit.

,, Kay, poslouchej mě. Byli jste obě ve stresu. Třeba to tak nemyslela a ty si to jen špatně vykládáš. Musíš věřit, že tě miluje a nepodvádí tě."

,, Jess, když já si myslím, že to dělá. Úplně vidím jak jí objímá." Odpověděla jsem a víc se k Jess přitulila. Raději nic neříkala a vyčkávala až se uklidním. Chápala jsem to, protože teď jsem si nenechala nic vymluvit. Byla jsem přesvědčena o své pravdě a nic víc mě nezajímalo.

,, Kay, nesmíš tu ukázat svou slabost. Musíš vypadat silná. Protože pak budeš snadnou kořistí pro všechny. Věř tomu, co říkám. Jsem tu čtyři roky a už vím jak to tu chodí." Odpověděla Jess a já kývla hlavou, že jsem jí rozuměla.

,, Jess, jsem moc ráda, že jsem tě poznala. Jsi skvělá." Odpověděla jsem už s úsměvem a schoulila se do jejího náručí.