Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Část I.


Bylo ráno jako každé jiné. Venku nesnesitelně pálilo sluníčko a nevypadalo to, že by se to mělo nějak změnit. Jen občas přeběhl nad hlavami mrak, ale to bylo zcela výjimečně. Dnes mě čekal opravdu výjimečný den. Měla jsem se konečně setkat se ženou se, kterou jsem měla nahrávat nové písně v jejím studiu. Měla jsem delší pauzu a potřebovala jsem se vrátit rychle do formy.

,, Briane, jste připravený? Měly bychom už vyrazit!" Zvolala jsem ode dveří, protože jsem netušila kde se můj řidič a bodyguard nachází. Podle zvuků o chvíli později jsem poznala, že je v kuchyni a odložil skleničku.

,, Jistě, už můžeme jet. Kam to bude?"

,, Nahrávací studio Bay." Odpověděla jsem mu a podala mu lísteček s adresou. Vzal ji do ruky a po chvíli strčil do kapsy. Zřejmě věděl kde to je. Žil tu několik let a tak znal skoro každou ulici.

,, Za jak dlouho tam budeme?" Zeptala jsem se ho a přitom se dívala z okna.

,, Když nebude nikde zácpa tak za dvacet minut. Nemějte strach, stíháme to v pohodě."

,, To bych vám radila. Nerada bych, aby si o mě mysleli, že jsem nějaká nána, co jezdí pozdě." Odpověděla jsem a Brian se jen pousmál. Viděla jsem to moc dobře, ale řešit jsem to nechtěla. Neměla jsem na to náladu a čím více jsme se blížily tím více jsem byla nervózní. Čas ubíhal rychle a já snad každou minutu koukala na hodinky, aby jsem si byla jistá, že vše stíhám.

,, Za patnáct minut jsme tam slečno. Znáte mě snad dost dlouho na to, aby jste věděla, že vás vždy dovezu včas."

,, Já vím Briane. A také vám vděčím za to, že jste mi tenkrát pomohl."

,, To byla samozřejmost. Najala jste si mě, abych vás chránil a to dělám." Odpověděl a já mu musela dát za pravdu. Chránit mě je a vždy bude jeho práce, ale kdyby chtěl, tak by mi pomoct v osobních záležitostech nemusel.

,, Nemusel jste to dělat. To do vaší práce nepatřilo."

,, Já vím." Odpověděl a já na těch několik minut zavřela oči. Z nervozity jsem nemohla moc spát a tak jsem byla dost unavená.

        

,, Jsme na místě." Ozvalo se od Briana a já pomalu otevřela oči. Před námi stála vysoká budova červené barvy a nápisem NAHRÁVACÍ STUDIO BAY. Pousmála jsem se, protože už teď jsem to tam milovala. Měla jsem ráda červenou a tohle mi udělalo radost. Brian mi otevřel dveře a já hned vystoupila z auta. Byla jsem stále nervózní a k tomu ještě překvapená. Nečekala jsem nic extra, ale tohle předčilo i má očekávání.

,, Nechcete si zajít někam na jídlo nebo na kávu? Až tu budu hotová tak bych zavolala?" Zeptala jsem se a Brian se tvářil poněkud nejistě. Od té doby, co byl svědkem jak mě někdo mlátí by spal nejradši i před mými dveřmi.

,, Jste si jistá, že mě nebudete potřebovat?"

,, Jsem. Uvnitř budu v bezpečí a vám to prospěje." Odpověděla jsem a v poklidu došla k budově. Bylo tam několik zvonků. Ohlédla jsem se a viděla jak Brian odjíždí. Prohlédla jsem si je s zazvonila na zvonek s názvem Studio. Už jsem chtěla zvonit na další když se ozvalo přijmutí.

,, Kaylee Bay, kdo je tam?" Ozvalo se a já se usmála. Měla překrásný hlas.

,, Demeteria Lovato. Jsme na dnešek domluvené na schůzce." Odpověděla jsem a čekala na odezvu, ale bylo nějakou dobu ticho.

,, Jistě, pojďte dovnitř. Studio je ve druhém patře." Odpověděla a ozvalo se cvaknutí zámku. Vešla jsem pomalu dovnitř a dveře zavřela. Vydala jsem se do patra, abych našla Kaylee. Nevěděla jsem zda s někým nahrává a nebo tam čeká na mě, ale čím více jsem se blížila,tim více se mi tu líbilo.

Došla jsem k proskleným dveřím a zazvonila na další zvonek. Tentokrát mě pustila hned dovnitř a sotva jsem vešla, už byla skoro u mne.

,, Dobrý den, jsem Kaylee Bay. Budeme tu spolu válčit. Teda hlavně nahrávat." Řekla v okamžiku a já se nevědomky usmála. Její oči byli pro mne jak magnetem. Tak krásné až kouzelné.

,, Demeteria Lovato, ale to zřejmě už víte. Myslím si, že s vámi se mi bude spolupracovat skvěle." Odpověděla jsem a stiskla lehce ruku Kay. 

,, Provedu vás tady, aby jste se tu neztratila a pak bychom podepsali smlouvu. A můžeme se domluvit na tykání? Říkají mi Kay a nebo Lily."

,, To budu ráda. A s tykáním souhlasím. Mě říkají Demi nebo Dems. Ale to je na tobě." Odpověděla jsem klidně a tím přešla rovnou k tykání. Kay mi ukázala kde, co je a kde mají případně odpočinkovou místnost. Kde mají pití a koupelnu s WC. Byla hrozně milá. A ve smlouvě, kterou mi ukázala dokonce neměla odměnu.

,, Kaylee, moc se mi nelíbí, že tu nemáš napsanou odměnu, kterou požaduješ."

,, Protože jí od tebe nechci."

,, To je blbost. Tak se pro začátek domluvíme na 700 dolarů a když budeš potřebovat víc, tak není problém přidat."

,, Beru maximálně 1000 a od tebe si vezmu tedy 500 dolarů. A zápisu to hned do smlouvy." Odpověděla Kaylee a hned se dala do zapsání odměny do smlouvy. Demi jí s potěšením podepsala a vrátila jí.

,, Dems, dělala jsem to u každého. Nechceš zajít na skleničku a popovídat? Aby jsme se třeba více poznaly?"

,, Kay, si hodná, ale to nejde. Třeba příště." Odpověděla Demi a před očima jí proběhla jedna z hrůzných scén. Musela si přiznat, že se stále bojí.

,, Jen pracovně. Budeme spolu pracovat a tak bych o tobě ráda věděla více."

,, Řekla jsem, že ne. Přijdu pozítří, aby jsme mohly začít. V devět hodin dopoledne." Odpověděla Demi a rychlým krokem odešla z budovy. Kaylee nevěděla, co si o tom myslet. Takovou reakci nečekala. Nakonec to přestala řešit a odešla do bytu kde si pustila muziku a relaxovala.

Demi odjela domů i s Brianem a celou cestu nepromluvila. Doma si nalila sklenku whiskey a kopa jí do sebe. Věděla, že to trošku přehnala, ale to co si zažila je pro ní noční můrou do dnes.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro