Konečně... konečně jsme byli doma. "Už nikdy víc." prohlásil jsem, když jsem si zouval boty. Sice to nebylo tak strašný, ale stejně to bylo utrpení.

"Souhlasím." oddechl jsem, sundal si boty a šel uklidit všechen nákup. Hned potom jsem se rozvalil na gauči.

Než jsem stihl jakkoli zareagovat, Iki už ležel na gauči a tak jsem prostě a jednoduše si z něho vzal příklad a já se rozvalil pro změnu na něm. "A to budu muset jít ještě do práce." zakňoural jsem, když jsem si ten hrozný fakt uvědomil.

"Oohh lásko... to bude dobrý." Objal jsem ho a políbil.

"Umhh..." zamručel jsem mu spokojeně do rtů. "No, ale už mě tolik nebolí ten zadek, tak aspoň nějaké pozitivum." uchechtl jsem se.

"To je dobře. Aspoň tě přes něj budu moct plácnout." uchechtl jsem se a po zadku ho pohladil. "Yuuu? Zavři oči." Uculím se.

Jen jsem s úsměvem zakroutil hlavou, ale už na to nic neřekl. "Proč? Chceš mě plácnout po zadku?" uchechtl jsem se, ale stejně oči zavřel, jak po mně chtěl.

Uchechtl jsem se a z kapsy vytáhl krabičku s řetízkem. "Na to bych nepotřeboval, abys měl zavřené oči." broukl jsem a nasadil mu řetízek. "Můžeš."

Už jsem se jen usmíval a čekal, až budu moct oči zase otevřít. Stejně jsem moc nechápal, proč jsem je měl vůbec zavírat, možná nějaký jeho žert? přemýšlel jsem, ale v tom mě něco zastudilo na krku. "Iki!" vytřeštil jsem hned oči, když jsem uviděl se na mém krku lehce pohupovat stříbrný řetízek. "Vždyť... to muselo být drahý. Nemáš kvůli mně tak utrácet." káral jsem ho, ale přitom si rukou přidržoval řetízek tak, abych na něj viděl.

Jen jsem se usmál a ucítil jak mi lehce zrůžověly tváře. "Jen chci, aby jsi měl ode mě něco hezkého a přitom nenápadného."

Povzdechl jsem si a objal ho kolem krku. "Je nádherný, děkuju." zašeptal jsem mu do ucha, na které jsem ho následně políbil.

Na oplátku jsem ho políbil na krk a stiskl ho v objetí. "Miluju tě. Koupil bych ti snad cokoliv."

"Já tě taky miluju." oplatil jsem mu, ale pak si povzdechl. "Ale ty ode mě nic nemáš." řekl jsem posmutněle.

"To nevadí. Mám tebe. A já si klidně počkám až budeš pracovat." uchechtl jsem se a políbil ho.

I já se uchechtl, polibek mu oplatil a opřel se svým čelem o to jeho. "Moc tě miluju." usmál jsem se a díval se mu do těch jeho úžasných modrých očí.

"Já tebe ještě víc." zavrněl jsem a stejně jako on, i já mu koukal do očí. Byl celý tak krásný.

"To bych se tedy hádal." uchechtl jsem se a přitulil se k jeho krku.

"Já taky." Dal jsem mu pusu do vlasů a začal ho drbat na zádech.

"Mmmhhhh..." zamručel jsem dlouze a spokojeně, když mi ve vlasech přistál polibek. "No a... co budete dělat vlastně o prázdninách vy, pane učiteli." řekl jsem provokativně a skousl si ret, když jsem se na něj znovu podíval.

Vtiskl jsem mu polibek než jsem odpověděl. "Víš, myslím, že by jsme mohli jet na dovču. Dalekoo a dalekoo." lákal jsem ho.

Povytáhl jsem obočí a čím více mi jeho slova docházela, tím více se mi na tváři rozšiřoval úsměv. "Myslíš to vážně?" vyskočil jsem nadšeně do sedu a oči mi doslova zářily. "Jako fakt?!" radoval jsem se dál a stále se na něj nadšeně a až téměř nevěřícně koukal.

Bylo prostě úžasný dělat mu radost. "Vždycky jsem jezdil na dovču k moři, tak mě napadlo, že bych tě tam taky vzal a že by se ti to mohlo líbit. Nebo bys raději jinam? Ještě se to musí zařídit, tak pokud máš nápad, sem s ním." usmál jsem se na něj a přitáhl si ho do polibku.

Znovu jsem se ocitl na jeho hrudi, když si mě přitáhl a tak jsem mu při polibku, který jsem oplatil, rukou vjel do vlasů. "Ne, chtěl bych k moři." potvrdil jsem mu. Tak já pojedu k moři, řekl jsem si v duchu. Téměř jsem nevytáhl paty z města a teď pojedu k moři. To je prostě neuvěřitelný!

"Vyberu nám hezké místo. Užijeme si to co nejvíc." zavrněl jsem a pohladil ho po celých zádech.

Přitulil jsem se k němu a spokojeně zamručel. "S tebou bych si to užil i... pff, co já vím, třeba pod mostem. Ale to moře upřednostním." uchechtl jsem se. "Jsi nejlepší." zavrněl jsem tentokrát já a políbil ho na krk.

"Jen a jen pro tebe." usmál jsem se a držel si ho u sebe. Hezky mě hřál.

Chvilku jsem u něj ještě klidně a spokojeně ležel, ale pak jsem se přeci jen odtáhl. "Půjdu si ještě něco ulovit do lednice před tím, než půjdu. Chceš něco přinést?" zeptal jsem se ještě před tím, než jsem vstal.

"Mmmm..." zamyslel jsem se. "Jeden bílý jogurt, prosííím." usmál jsem se na něj.

"Faaajn. Hned jsem zpět." Dal jsem mu ještě rychlou pusu, ale pak už konečně vstal, abych vyraboval lednici. Nakonec jsem si vzal chleba se sýrem a Ikimu ten jogurt, který jsem mu rovnou rozdělal a dal do něj lžičku. "A ovoce k tomu nechceš?" houkl jsem na něj ještě.

"Ne ne! Děkuju!" houkl jsem na něj a dal si ruce za hlavu.

Už jsem se tedy na nic neptal, do jedné ruky vzal jogurt a do druhé talíř s chlebem. "Tak, tady to je." pousmál jsem se, když jsem mu jogurt podával.

"Děkuji ti, můj malý pane." uculil jsem se a převzal si jogurt, do kterého jsem se s chutí pustil.

Už už jsem se nadechoval, abych se nějakým způsobem ohradil proti jeho poznámce, ale nakonec jsem jen hlasitě vydechl. "Není zač, ale... mohl by ses na tom gauči trochu uskromnit." uchechtl jsem se a prstem ho dloubl do tváře, když zrovna spořádával jogurt.

Díky tomu, že mě dloubl a já měl pusu plnou jogurtu... prostě mi to trochu z pusy ujelo a já měl teď jogurt až na bradě. "Yuuuu..." zakňučel jsem a posadil se tak, aby si mohl sednout i on, zatímco jsem si olízl rty.

Měl jsem co dělat, abych se nerozesmál, i když malému zachechtání jsem se zkrátka neubránil. "Promiiň." podíval jsem se na něj ale pak omluvně, posadil se vedle něj a když už měl všechen jogurt z obličeje pryč, dal jsem mu pusu na tvář.

Usmál jsem se, když mi dal pusu na tvář a já mu ji prostě musel oplatit. "To nic. Miluju tě." šeptl jsem zamilovaně.

Usmál jsem se a opřel si hlavu o jeho rameno. "To já tebe taky." opětoval jsem mu podobným tónem. Pak už jsem se ale pustil do chleba, protože za chvíli jsem se už musel jít připravit a nechtěl jsem přijít pozdě. Samozřejmě jsem už opět počítal s odvozem.

Stejně jako on se pustil do chleba, tak já se zas pustil do jogurtu, který jsem během chvilky zblajzl. Mňam!

Než jsem se nadál, už jsem měl chleba snědený, tak jsem se zvedl, vzal od Ikiho kelímek od jogurtu a šel ho do kuchyně vyhodit, zatímco svůj talířek jsem umyl, hned otřel a uklidil zpátky do poličky. "Jdu si vzít ještě nějaké věci a hned jsem zpátky." zavolal jsem na něj ještě z chodby, když jsem mířil do pokoje.

"Dobře." houkl jsem a sám si vzal klíče, peněženku, mikinu a šel se obout.

Protože jsem se vlastně nemusel převlékat, což jsem si původně nějak neuvědomil, byl jsem téměř okamžitě zpátky a už se obouval. Hned na to jsem se už automaticky natáhl k Ikimu a dlouze ho před odchodem políbil.

Do polibku jsem se s vrněním zapojil a pak se usmál. "Nezapomeň připomenout koťata. Klidně tu tvojí kamarádku odvezu sem a pak domů." broukl jsem a během chvilky jsme seděli v autě.

"Dobře, řeknu jí to." přikývl jsem a za chvilku už jsme seděli v autě a byli na cestě. Heh, i kdybych zapomněl, tak si myslím, že Eriko by určitě nezapomněla, pomyslel jsem si.

Odvezl jsem ho zas před zverimex a protože nikde nikdo nebyl, vtiskl jsem mu rychlý polibek. "Žádné blbosti." popíchl jsem ho.

Ten polibek byl docela nečekaný, ale především rychlý, takže jsem si ho nemohl pořádně užít, ale tak aspoň něco, protože teď můžu být rád i za tohle. "Ts, já jsem zodpovědný." řekl jsem na oko dotčeně, ale pak se zase usmál. "Tak ahoj. A za tři hoďky zase tady." Vystoupil jsem z auta, ještě mu zamával, když odjížděl a zalezl do krámu, kde na mě už brzy čekala práce.

"Ahoj. Neboj, přijedu včas." A to jsem myslel doslova. Nechtěl jsem za žádnou cenu, aby se Yuuovi zopakoval ten zážitek, a tak jsem hodlal přijet o deset minut dřív než mu skončí práce.