12. část

Když se konečně provedl přenos embrií, začalo být Harrymu po pár dnech vážně špatně. Každé ráno běhal na záchod, kde vyprázdnil obsah svého žaludku.

Severus si o něj dělal starosti. Harry byl od přírody hubený. Teď téměř nejedl, a když něco pozřel, běžel to téměř okamžitě vyzvracet. Bál se, že skončí na mudlovských kapačkách.

V této době už jim sice povolili pohlavní styk, ale Harry na to neměl ani pomyšlení a Severuse choutky také přešli. Doufali, že se to časem upraví.

I když bylo jasné, že těhotenství probíhá, byli pozvaní za 3 týdny od přenosu, na kontrolní vyšetření.

***

" Takže Harry tady si lekni na bok tak. Neboj se nebude to bolet, jen ti nanesu trochu tohohle chladivého gelu na břicho a bok pak vezmu tuhle hlavici a budu ti s ní jezdit po břiše. Na monitoru pak uvidíš své dítě. Bude moc malé, aby bylo ještě považované za člověka a nebude proto rozpoznatelné pro laika. Ale zvýrazním ti to," řekl Bludnička zatímco rejdil Harrymu na břiše sondou.

" A tady je děloha... hm už to vidím... ale... ehm... to ... není... možné!" řekl profesor. Sundal si brýle protřel si oči a znovu se zadíval na monitor,

" Děje se něco profesore?" zeptal se Severus nervózně.

" Ehm jak bych ti to řekl. Harry, obávám se, že nastala ta nejnepravděpodobnější situace... čekáš dvojčata."

" Cože!" vyhrkl Harry a Severus najednou.

"Je to tak, jasně to vidím. Taky je jedno a tady kousek dál druhé," ukazoval jim profesor na monitoru.

"Ale vždyť jste říkal, že se tohle nikdy nestalo," hlesl Harry. Tušil, že to nebude jen tak.

" Řekl jsem zatím. Vy jste první komu se to z našich 100 mužů stalo."

" A opravdu by nešlo, abych donosil obě?" zeptal se Harry

" Ne bohužel v Douglesově prostotu by nebylo tolik místa. Děloha by mohla prasknout a pokud by to náhodou nestalo, děti by nemohli růst normálně. Narodili by se předčasně a každé by tak mělo 1,5 kila a to je dost málo. Přece nechcete ohrozit jejich životy."

" Ne to nechci... a co ta náhradní matka?"

" To by eventuelně šlo. Ale budete si ji muset sehnat samy. Nám se ještě žádná nepřihlásila."

"My si jí snad seženeme," řekl Harry posmutněle a na rozloučenou si potřásl rukou s profesorem.

***

Harry cestou do Bradavic neřekl ani slovo. Přemýšlel. Už věděl kdo by připadal v úvahu jako náhradní matka, ale netušil zda by souhlasila. Severus také nic neříkal, nevěděl ani co by měl říci.

Když došli k sobě dali si oběd. Harry dál mlčky seděl u stolu a pak najednou řekl: " Tak už to řekni, ať to mám za sebou."

" Řekni co?" nechápal Severus.

" Že jsi to říkal, že to nebude jen tak."

" Pro tvou informaci, jsem toto nechtěl říci. Ale když jsi to nakousl... Je jasné, že jsme do toho šli s jistými riziky. Nehodlám ti teď kázat, jak je to nebezpečné. Myslím, že máš dost svých starostí. Nebudu tě zatěžovat. Raději mi řekni koho bys chtěl sehnat jako náhradní matku," změnil Severus téma.

" No napadla mě Hermiona,"

" Tak nějak jsem to tušil. Myslíš, že bude souhlasit?"

" To nevím. Musíme se jí zeptat. Co kdybych jí zítra pozval na oběd?"

" Výtečný nápad a co Weasleyho?"

" Ne myslím, že on by sem jít nechtěl. Sotva vydržel naši svatbu. Myslím, že se s tím pořádně nesmířil. Jakmile se o tobě někdy zmíním, změní téma. A teď když bychom chtěli požádat jeho snoubenku o to, aby čekala naše dítě. No nevím, co by na to řekl," vysvětlil Harry smutně.

"Dobrá tak pozvi jen Grangerovou. A s Weasleym si nedělej starosti. Časem to snad  pochopí," políbil manžela na tvář.

" To doufám," hlesl Harry a dloubl do brambory s takovou silou až mu uletěla z talíře.

13. část

Druhý den Harry napsal Hermioně vzkaz.

Prosím mohla bys zítra přijet do Bradavic, zvu tě na oběd. Chtěl bych s tebou mluvit. Ahoj Harry

Hermiona mu odpověď poslala po Hedvice obratem.

Ano jistě, ráda přijedu, pozdravuj manžela :)

Harry se nemohl dočkat zítřka, dlouho Hermionu neviděl. Měla spoustu učení na vysoké. Zbýval jí už jen poslední půlrok školy. Poté se stane léčitelkou. Hned po škole má v plánu se za Rona provdat. Ten už tři roky pracoval jako asistent svého otce na ministerstvu.

Harry byl celý nervózní, když ji s očekáváním vyhlížel. Netušil jak zareaguje až zjistí, že Harry těhotný a navíc, když po ní bude žádat tu největší laskavost, kterou mu může poskytnout. Teď na to však nechtěl myslet teď se chtěl s Hermionou přivítat.

***

Hermiona utíkala přes bradavické pozemky, když doběhla ke vchodu, vrhla se Harrymu do náruče.

" Ahoj Harry, jsem tak ráda, že tě vidím. Po takové době..." spustila Hermiona, když šli spolu do sklepení. Od Harryho tajné svatby ho totiž neviděla. Sice si dopisovali, ale nějak neměli čas se sejít.

Když došli do severusova a Harryho bytu. Severus už na ně čekal u prostřeného stolu.

" Dobrý den, slečno," pozdravil ji Snape a odsunul židli aby si mohla sednout. To samé udělal i Harrymu. Pak se posadil a pokynul skřítkům, aby nesli na stůl. Hermioně se to sice moc nelíbilo, ale teď rozhodně nechtěla vytahovat tu věc se SPOŽÚSem.

Skřítci jim připravili vynikajícího bažanta na víně a k tomu brambory. Jako dezert se podávaly horké maliny. Harry do sebe jídlo házel s takovou rychlostí, že než si Hermiona vzala vůbec příbor Harry už měl v sobě půlku oběda.

Věděl, že by neměl takhle hltat, zvlášť když to Severuse přímo vytáčelo, ale jídlo bylo opravdu skvělé a on chtěl využít příležitosti, kdy mu není konečně zle a pořádně se najíst. Díky tomu však vypadal před Hermionou jako neandrtálec.

Dívka se tomu musela jen smát, když to zachytil Severusův pohled řekl: " Musíte Harryho omluvit, slečno. Tohle skvělé jídlo mu zřejmě zatemnilo mozek a zapomněl na vybrané způsoby, kterým jsem ho učil. Nejspíš ho mé lekce nijak zvlášť neovlivnily," zamračil se na Harryho, který si právě do pusy cpal neuvěřitelně velký kus masa. Poté Harry zčervenal a snažil se maso co nejdříve rozkousat a spolknout.

" To je dobrý, pane profesore. Jsem na Harryho způsob stolování zvyklá. Vždy když jsme přijeli do Bradavic, jedl takhle pokaždé," řekl chápavě a usmála se na Harryho.

Když dojedli, sedli si do pohodlných křesel. Hermiona už to nedokázala vydržet, při jídle stále přemýšlela, o čem s ní chtěl Harry mluvit. Muselo to být velmi důležité.

" Asi si říkáš co jsem s tebou chtěl řešit, co?" řekl konečně Harry to, na co Hermiona čekala.

" No vlastně ano. Jsem zvědavá. Co se děje?"

" Víš asi se ti to bude zdát neuvěřitelné, ale... nečetla jsi náhodou před časem jeden článek v Jinotaji?" snažil se na jít Harry obloukem. Vysloužil si proto od Severuse zamračení. Ale Harry dělal že si toho nevšímá.

" Jaký článek?"

" Ehmm... no o tom, jak muž porodil dítě..."

" Jo tohle, ano četla bylo to velmi zajímavé a co s tím máš společného ty?" nechápala.

" No... na základě tohohle článku, jsme se, se Severusem vydali do IKELu a tam jsem se později nechal uměle oplodnit. Jsem v prvním měsíci těhotenství."

" Ach bože Harry! Co tě to napadlo, víš jak je to nebezpečné? Co když se ti něco stane?" vytřeštila Hermiona oči. Severus už začínal tušit, že to celé nedopadne tak, jak si Harry maloval.

" Už se stalo. Čekám dvojčata. Jsem první muž, který je čeká. Je to velké riziko jak pro mě, tak pro děti..." hlesl Harry.

" A co chceš dělat? Přece si nemůžeš nechat obě, ne?"

" Ne nemůžu... vlastně proto jsem tě zavolal. Jsi jediná kdo mě napadl, že nám může pomoct. Chtěl jsem tě požádat, jestli bys...

" Jestli bych co?"

Harry nemohl dál mluvit. V krku se mu usadil knedlík a nevydal ze sebe ani hlásku. Tušil, že to asi neproběhne podle jeho představ.

Severus tedy zasáhl: " Harry chtěl říct, že bychom vás chtěli požádat o to, abyste nám dělala náhradní matku pro jedno dítě."

" Co? Já? Se vší úctou profesore, vy dva jste se asi vážně zbláznili! Už to že jste se rozhodli mít dítě. Já vás nechápu, proč jste si ho neadoptovali?" zareagovala Hermiona přesně opačně než by si ti dva přáli.

" Chtěl jsem vlastní dítě z nás obou. Hermiono, prosím zkus o tom alespoň přemýšlet. Nechci přijít ani o jedno. Ale nemůžu donosit obě. Buď by se něco stalo mě, nebo by se narodili dřív a pak by nemuseli přežít," řekl Harry zoufale. Najednou to Hermiona pochopila. Zadívala se na něho jiným pohledem. Se soucitem.

" Harry nic neslibuju. Musím se poradit s Ronem. A nevím do on na to řekne. Ach jo Harry, co mi to děláš? Musel jsi se zbláznit, opravdu."

" Já vím, že bych ti tím hodně zkomplikoval život. Hlavně studium. Promiň mi to, ale nevěděl jsem za kým jiným bych měl jít. Jsi má nejlepší kamarádka."

" A ty můj nejlepší kamarád. Uvidíme Harry, uvidíme. Ozvu se ti příští týden. Musím už jít, mám dneska ještě dvě přednášky. Ahoj," řekla Hermiona a s těžkým srdcem odešla z jejich bytu.

Harry se smutně podíval na svého manžela: " Myslíš, že jí to Ron povolí?"

" Nevím Harry. Budeme v to doufat."

" Dobrá," řekl Harry plačtivě a schoulil se do Severusovi náruče.