Rozmýšlela jsem se jestly to mám říct nebo ne. Nejdřív jsem nechtěla zbytečně panikařit jak sebe tak kluky, tak jsem dělala, že se nic nestalo.

Snídani jsem si vzala do pokoje a celý dva dny se snažila vyhýbat klukům. Dnes jsem měla sen a ten byl o tom co se stane, když to klukům řeknu a neskončilo to dobře. To mě probralo a já měla v hlavě jasno nesmím jim to říct. Znovu jsem usnul a.

Vzbudila jsem se a chtěla jsem si vzít snídani do pokoje, ale pak mě napadlo co mi řekl můj táta a to co se mi už jednou přihodilo. Byl to taky sen v něčem jako ze stejné situace, furt jsem přemýšlela a nakonec jsem se rozhodla blbě. To se mi teď nesmí znovu stát. Musím to klukům říct.

Přišla jsem do jídelny kde se kluci už scházeli a mezi nimi tam už byli Ayato, Laito, Ruki, Kanato a samozřejmě Reiji. Prosadila jsem se vedle Ayata a Rukiho. Reiji a Kanato už dávno seděli na svých místech. Záměnou se ozval známý hlas „a fňuknička se nám už nevyhýbá.” Pak se naklonil k mému krku a chtěl se napít, ale já ho odstrčila, a když se znova přiblížil v stala jsem ze židle a běžela pryč.

Ještě jsem slyšela jak Ayato vynadával Laitovi prý mě někdo může unést. Teď mi to konečně došlo ty dva muži jsou ti o kterých mluvil Ayato. Chtěla jsem se vrátit, ale někdo mě čapl za ruku a táhl pryč od hlavních dveří. Chtěla jsem začít křičet ale ta neznámá osoba mi druhou ruku dala před pusu. Táhla mě za křoví, tam mě obrátila k sobě a ruku z mé pusy dala pryč. Byl to Ayato chtěla jsem mu něco říct, ale on mi dal prst přes pusu na náznak abych byla zticha.

„Mlč a sleduje.” řekl mi a pak dodal  „jestly ty bratry poznáš řekni mi ano nebo ne.” Já jen mlčky přikývla a sledovala co se bude dít. A opravdu přišli dva chlapci přesně takový jako ty co jsem viděla v noci. Teď moje pochybi byli vyřešené. „Ayato ty dva jsou ti, který jsem viděla v noci.” řekla jsem mu. On se na mě díval s údivem a když odešli začal mi vysvětlovat kdo jsou zač.

Ayato vtrh do místnosti a přerušil ticho. „Zakladatelé jdou po Yui. Viděla je v noci a podle mě ji sledují” řekl se strachem v očích. Všichni se obrátili na sebe a pak na Ayata se stejně vyděšeným pohledem.

Pak se domlouvali a nakonec se dohodli, že se budou střídat u mé stráže. Sice jsem nechtěla, aby mě hlídali jak pětiletou, ale nedalo se nic dělat.

Ahojky, snad se vám to líbí. Právě dneska zveřejním novou knihu „Stín”tak ať se líbí.

Vaše Werca13.
Sorry za chyby.👼