Promnula jsem si oči a zadívala se na tmavě modré až do černé barvy zbarvené, úzké šaty s červenou růží. Vzala jsem si je do ruky a běžela je zkusit. Seděli mi a i já v nich vypadala báječně. Ani nevím jestli se mám nebo nemám těšit.
***************************

Znovu se převlékla do civilního oblečení a běžela po schodech do přízemí a pak táhla směr jídelna. Byla tam poslední. Nevině si sedla vedle Ayata a vydechla zadržovaný vzduch. Všichni se na sebe dívali a vyměňovali si pohledy. Pak se s lítostí podívali na Yui a dál se věnovali svému jídlu. Yui nechápala co se děje, ale věděla, že něco je špatně.

************************************

„Tak jo, řekne mi někdo konečně co se to tu děje?" zeptala jsem se všech. „Pak ti to řeknu" řekl Ayato a já se začala bát. „Ne Ayato, musí to vědět teď hned" řekl Rei. „Dobře víš, že po tobě jdou stvořitelé." začal a já jen kývala hlavou. „No tak z nějakého důvodu, po poslední prohlídce jejich plánu je narazily na něco velmi zvláštního" odmlčel se a posunul si brýle blíž ke kořeni nosu. „No..." snažila jsem se mu naznačit ať mluví dál a rychlejc, protože mne to děsí. „Yui jde o to, že ví kde jsi a ten útok chtějí uskutečnit už zítra." ujmul se slova Ayato se strachem v očí. Moje obavy se prohloubily a já ve vnitř sebe začala vyšilovat.

Právě jsem myslela, že už umřu. Všechny ty sny, jako kdyby se chtěli se mnou spojit. Věděla jsem, že únik je blbost, ale tak co mám dělat? Vypadalo to, že ani kluci nevěděli co mají dělat a doufali, že něco vymyslím. Jenže já nevěděla co. Času moc nezbývalo.

Ano stále žiji. Dochází mi nápady, tak mi do zpráv napište jak by měla vypadat další kapitola. Každý nápad může být dobrý a hlavně ten nejlepší použiji do knihy.
Tak toho využijte a pište

Prosím sledujte knihu Info, kde se dozvíte vše důležité. Děkuji

Werca13