Omlouvám se za týdenní skluz s vydáním kapitoly, byli jsme na dovolené se špatným signálem, tudíž vydávám až dnes :( ale příští kapča bude o příštím víkendu jako obvykle.

Jackie hnal dodávku po polní cestě směrem k MDDM. Auto poskakovalo po kamení a když zatočilo ke svému cíli, brzdy nebezpečně zaskřípěly a vůz se naklonil na stranu. Caroline spala v nákladním prostoru, kam ji muži přesunuli po opuštění lesní cesty. Byla vyčerpaná a vyděšená, jako by stále nedokázala uvěřit tomu, že je volná. Jak dlouho byla v rukou Darrena Granta, dny, týdny? Nevěděla. Neprobudila se, ani když ji muži nesli k bráně, kde se podrobili testu identity na očním skeneru a zadáním přístupového hesla. Harper poslal zprávu Hughovi Redwingovi, že jsou na místě, a o několik minut později už Caroline pokládal na pohovku v kanceláři svého šéfa. Oba muži od něj přijali tučnou finanční odměnu a poté se v tichosti vytratili.

Hughovi vhrkly slzy do očí, když se díval na spící Caroline. Dívka byla pohublá, zraněná na noze, obličej jí hyzdilo několik drobných škrábanců a modřin a ani její psychický stav nebylo možné podcenit, ale byla v bezpečí a relativně zdravá. Muž si opatrně sedl na kraj pohovky. Nemohl se na svou dceru vynadívat. Vypustil z hlavy i nemalou finanční ztrátu, byl dost inteligentní na to, aby věděl, že peníze nevyhodil nadarmo. Jeho dcerka byla s ním a on se už postará, aby její únosci za svůj čin draze zaplatili. 

Když se Caroline po několika hodinách tvrdého, posilňujícího spánku v otcově kanceláři probudila a opřela se o lokty, zakoušela pocity, jaké už dlouho ne. První, co jí proběhlo hlavou, byl strach, protože v MDDM nikdy nebyla a nedokázala si onu moderní místnost, obloženou dřevem, nikam zařadit. Bála se, že jde o krutý žert jejích věznitelů, ale svalnatý čtyřicetiletý blonďák, který tiše seděl u dveří a četl si noviny, vypadal možná podezřele, ale nebudil dojem, že by se jí chystal v nejbližší době nějak ublížit.
,,Vítejte, slečno Redwingová. Jistě máte hlad." pronesl tiše a ukázal na podnos s rohlíkem a hrnkem kávy, který stál na stole.
,,Váš otec má zrovna důležité jednání, ale přijde za vámi do dvaceti minut." pokračoval muž a dívce spadlo srdce do kalhot. Otec! O setkání s ním příliš nestála. I když ve chvílích svého uvěznění mnohokrát snila o přítomnosti milujících rodičů, teď ji opět ovládly obavy. Bude jí vyčítat její chování a několikadenní odchod z domova, který vyústil v zajetí? Potrestá ji? Zoufale se snažila utřídit si pocity. Prvotní nenávist a pohrdání k otci po lstí vyhraném rozvodovém řízení byla už sice pryč, ale přesto ji svíral strach a nejistota.  Ani nepostřehla tiché otevření dveří, Až lehké, rozpačité zakašlání muže, který v nich stál, ji donutilo zvednout hlavu a postavit se.

Hugh Redwing ve tváři zestárl alespoň o deset let, vlasy měl místy prošedivělé, čelo zbrázděné vráskami starosti, kruhy pod očima svědčily o spoustě probdělých nocí. Caroline jej v první vteřině ani nepoznala, ale když pohlédla do jeho očí, v nichž se zrcadlil všechen stres, strach i úleva zároveň, veškeré obavy byly pryč.

,Tati?" vydechla tiše a udělala krok k němu. Muž na okamžik ztuhl. Nervózně polkl a jen očima sledoval, jak se k němu Caroline opatrně blíží se slzami v očích. Na okamžik zaváhala, než Hugha objala a dala svým emocím volný průchod.
,,Tati." opakovala, příliš rozrušená na to, aby vnímala, kde je a kým je její otec. Hugh na chvíli zaváhal, než jí objetí opětoval. Caroline mu vzlykala na hrudi a on ji jen tiše hladil po vlasech.
,,Už je dobře, dítě, nemusíš se bát. Odvezu tě domů." zamumlal. Dívka zvedla oči.
,,Odvez mě k mámě, prosím."

Hugh svůj slib splnil. Asi o dvě hodiny později už jeho Land Rover zastavil u domu Lindy Redwingové. Dívka ani nečekala, až se vypne motor, nedočkavě vyskočila z auta a rozběhla se k brance. Její vytrvalé mačkání domovního zvonku však požadovanou akci nesplnilo, její matka zjevně nebyla doma. Z černých mraků visících nad městem se začaly snášet první těžké kapky a Hugh nervózně zaklel.
,,Carol, pojď do auta, pojedeme zpátky. V mé organizaci jsi v naprostém bezpečí, přidělím ti ochranku. Nikdo se tě ani nedotkne, to ti přísahám. Zítra večer budu mít volno, můžeme spolu někam zajít nebo tě odvezu sem, to záleží na tobě. Teď už ale pojď!''
Caroline poslechla jen neochotně, cítila se zklamaná a podvedená. Nechtěla do MDDM, mezi ty cizí muže, mezi mafiány, kteří nebyli o nic lepší než muži Darrena Granta.

To ale ještě netušila, jaké bude mít její svoboda následky...