Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

29. Najdu tě, Caroline

Tak kulatá 30. kapitola je zde, ale nemějte strach, akce ještě neskončila :-)

Dívka se nemýlila. Ve dveřích stáli dva muži, s jedním z nich se již setkala dopoledne. Nepromluvili na ni, jen jí pokynuli, aby vstala. Caroline poslechla. Situace byla stejná jako v předchozích dnech. Dostala pouta a v doprovodu mužů zamířila po schodech nahoru - k východu. Jeden z mužů před ní otevřel dveře a vytáhl ji na dvůr, kde se už shromáždilo několik zaměstnanců VADEMISu, nebylo to ale kvůli ní.
Přestože se už úplně setmělo, celé prostranství osvětlovalo několik lamp. Caroline poznala Jimmyho - přehlížel ji a o čemsi se bavil s jiným Afroameričanem, který stál vedle něj. Tentokrát to byl Kjudy, kdo chyběl, ale dívka se tím nehodlala zabývat. Jediné, co chtěla, bylo dostat se domů.
Muži ji dovedli k autu - velké černé dodávce se zatemněnými skly - a otevřeli prostorný kufr. Jeden z nich jí strčil do úst roubík z kusu látky a poté ji složili na podlahu vozu. Dívka sebou škubla, aby se za nimi ohlédla, ale bylo pozdě - interiér automobilu se topil ve tmě. Uvědomila si, že se na ni nepřišel podívat její věznitel, pochopila však, že jeho angažmá v jejím případě skončilo v okamžiku, kdy držel peníze v rukou. Byla vydána na milost a nemilost mužům, kteří ji měli na místo, kde si ji její rodiče vyzvednou, dopravit.
Uslyšela bouchnutí dveří a auto se pomalu dalo do pohybu. Vyjelo z brány a zabočilo na polní cestu. Minulo jezero a také několik polorozpadlých, opuštěných zahrádkářských kolonií, jejichž majitelé se ze strachu z Grantova gangu urychleně odstěhovali ještě v dobách, kdy se organizace nesměle stavěla na nohy. Po asi čtyřicet minut trvající jízdě řidič konečně šlápl na brzdu, protáhl se a otevřel dveře. Caroline ani nepoznala, kdy se otevřel také kufr - tma venku i uvnitř byla téměř identická. Oba muži ji postavili na nohy a vzali ji každý pod jednu paži, aby nezakopla. Caroline byla zdřevěnělá strachy. Bála se, že ji tam znásilní a zabijí. V této pustině by ji nikdo nenašel.

Naštěstí se oba zaměstnanci VADEMISu striktně drželi pokynů svého nadřízeného. Vedli ji po kamenité cestě, kterou slabě osvětloval pouze měsíc v úplňku, směrem k temné siluetě dřevěného domku stojícího na okraji lesa. Hrubě ji postrčili dovnitř a jeden z nich poslal Grantovi zprávu o dvou slovech: Úkol splněn.
Poté se dveře s prásknutím zavřely a stále svázaná, zmatená dívka zmizela ve tmě.

MDDM
Dívčín otec netrpělivě očekával SMS s potvrzením, že byly peníze odevzdány a jeho dcera bude volná. Ticho z VADEMISu jej ubíjelo a rozčilovalo. Měl strach i vztek. V duchu si už plánoval, jak to Grantovi spočítá, až bude mít Caroline živou a - snad - zdravou doma.
Z napjatého očekávání jej vyrušilo pípnutí mobilu, po kterém okamžitě chňapnul. Rychle očima přelétl krátkou zprávu a vyskočil.
,,Harpere, Jackie! Seberte se a jeďte na sever k Timothskému lesu u jezera, čeká tam moje dcera. Grant ji propustil. Přivezte ji sem, ale buďte opatrní, může to být past. Mapu máte v autě, mělo by to být asi sedmdesát kilometrů odsud. Žádné zdržování cestou, jasné? Padejte!'' Oba zmínění muži přikývli a vyrazili ze dveří. Vyzbrojeni krátkými pistolemi ráže 9mm a velkými svítilnami nastartovali dodávku, v níž se už jednou vydali neúspěšně dívku hledat, a vyrazili z Manhattanu. Harper na sedadle spolujezdce zarazil do pažby své zbraně plný zásobník a natáhl kohoutek. Nevěděli, co je čeká. Jackie šlápl na plyn a auto se dalo do pohybu.
Caroline se zatím ve svém novém vězení pokoušela dostat z pout, ale zakopla přitom o nějakou nerovnost v rozkopané podlaze a při pádu si poranila koleno. Látku se jí podařilo vyplivnout už před pěti minutami a teď se zoufale snažila zbavit se ocelových želízek svazující její zápěstí, ale marně. Pocítila nával paniky a zoufalství. Je sama, zraněná a potmě. Instinkt jí velel utíkat co nejdále, ale bylo jí jasné, že ve svém současném fyzickém stavu by se stejně nedostala dál než na dva kilometry. Zoufale toužila po domově. Náhle k ní zvenku dolehlo tlumené skřípění pneumatik. Dívka ztuhla. Je tady záchrana? Jakmile zaslechla bouchnutí dveří, začala ze všech sil volat o pomoc. Teď se nesmí vzdát! Zanedlouho se dveře domku otevřely a Caroline se do očí bolestivě zakouslo světlo ze silné lampy. Jak se pokoušela zaostřit, postřehla ve dveřích siluety dvou mužů s pistolemi v rukou. Přestože bylo na první pohled zřejmé, že jde o podřízené jejího otce, strukturu MDDM neznala, a tak se očekávání svobody smísilo s úzkostí a strachem.
,,Neubližujte mi, prosím... " zašeptala z posledních sil a poté se propadla do temnoty. Necítila, jak ji Harper bere do náručí a pokládá na zadní sedadla, neslyšela ani zapištění gum, jak se auto rychle vracelo do Manhattanu. Noční můra pro ni skončila. Byla volná.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro