,,Co se proboha stalo?" vykřikl Grant a vrhl se k autu. Když však spatřil svého syna ležet bez hnutí a krvácejícího na drahé potahy zadních sedadel automobilu, pochopil, že na žádné vysvětlování není čas. Okamžitě svolal zdravotníky a nechal mladíka přenést do nemocnice, která se nacházela v nejvyšším patře jedné z budov. Když dva silní muži vnášeli Kjudyho, stále v bezvědomí, do dveří, Grant neměl daleko k úplnému zhroucení. Jestli během krátké doby přijde o dvě děti ...
Z černých úvah a hororových scénářů jej vytrhl pevný, účastný stisk ramene.
,,Je mi to líto, pane." promluvil Jimmy tiše a zadíval se do země, jako by to snad byla jeho vina. Zabiják to tak svým způsobem chápal. Kdyby na té chodbě nedovolil Kjudymu odejít ... Grant však ani neměl sílu zuřit.
,,Co se stalo?" zeptal se znovu, vyčerpaným a ochraptělým hlasem. Jimmy chvíli přemýšlel, než sáhl do kapsy a vytáhl z ní vzkaz.
,,Kjudy narazil s autem do zdi. A nebyla to žádná nehoda." řekl těžce a složený lístek papíru podal svému nadřízenému.
Poté poodstoupil a tiše čekal na jeho reakci. Grant rozevřel vzkaz a přeletěl jej očima:

Milý otče,

Je mi moc líto, že jsem zklamal. Že jsem zklamal nejen tvé očekávání, ale také sám sebe. Nedokázal jsem se udržet a nyní za to zaplatím. Chci ti říct, že mě to mrzí. Mrzí mě, že jsem ti nebyl takovým synem, jakého sis přál, že jsem nebyl schopný podat plný pracovní výkon.
Doufám, že mi to, co teď udělám, jednou odpustíš.

Mám tě rád,
Kjudy.

Mafiánovi se roztřásly ruce. Dopis mu z nich vyklouzl a dopadl k jeho nohám. Plně pochopil, co se stalo. Kjudy se pokusil zabít, a to jen kvůli němu, kvůli jeho tvrdosti. Ramena mu poklesla a z jeho hrdla se vydral táhlý, hlasitý vzlyk plný beznaděje, připomínající nářek raněného zvířete.
Jestli Kjudy zemře, bude to jen tvá vina. šeptalo mu bezohledně svědomí. Až teď si Grant uvědomil, že Kjudy měl pravdu. Nesplnil jsem tvé očekávání. Grant si povzdechl. Vždy měl na syna přehnané nároky. Už v deseti letech, kdy jej od podvodem vyhraného rozvodu u soudu vzal do VADEMISu, dostával místo hraček pravé pistole, byť se slepými náboji. Ve třinácti letech poprvé střílel do terče, když mu bylo šestnáct, učil se zabíjet na králících, a v osmnácti letech jej otec na ,,zkoušku dospělosti" donutil zastřelit jednoho ze svých vlastních mužů, který nebyl spokojen se svými platovými podmínkami. Celý jeho raně dospělý život pak probíhal za mezí zákona, kradl auta, zabíjel lidi. Nikdo neznal jeho identitu, naučil se pohybovat se jako stín. Byl pro Grantovu společnost nepostradatelný. Co se stane, jestliže mu jeho pokus vyjde?
Grant vztekle nahlas zaklel. Kopl do popelnice stojící na rohu. Neustále si zalamoval prsty, až to křupalo. Chtěl cítit bolest. Fyzickou. Chtěl být se svým synem, ale to nešlo. Musel mu jen držet palce a modlit se, aby byl silný.
Minuty se zvolna měnily v hodiny a muže netrpělivě čekající před nemocnicí začaly napadat ty nejhorší scénáře, když se otevřely dveře a vyšel z nich postarší, unavený muž v bílém plášti a stetoskopem kolem krku.
,,Darren Grant?" zeptal se. Mafiánský boss okamžitě se staženým hrdlem přitakal. Napětí visící ve vzduchu by se dalo krájet. Muž se nadechl a řekl jedinou větu:
,,Váš syn žije."