20. Co jsem to udělal?
Další kapitola hotova 😃
VADEMIS
Jimmy se naštvaně vrátil zpět. Hrubým smykem vybral prudkou zatáčku na dvůr. Cloumal jím vztek a strach, věděl, že se může vše pokazit. Jestli ten bílý chlapec poví Hughovi, kdo unesl jeho dceru, může zde mít jeho zabijáky z MDDM dříve, než se naděje.
Vystoupil z auta, ledabyle kývl na pozdrav několika mužům potloukajícím se po dvoře a poté si povzdechl, protože mu bylo jasné, co teď musí udělat. Nepříjemná povinnost, před kterou utekl na výzvědy, jej právě dohnala.
Vydal se na mužské toalety k místnosti pro personál, kterou sám před několika hodinami důkladně zamkl, a osvobodil prskajícího a na nejvyšší míru rozčileného Kjudyho, který se do něj okamžitě hystericky pustil pěstmi. Jimmy ale na jeho chabý útok zareagoval okamžitě a popadl jej za zápěstí. Potom vzpouzejícího se mladíka dotáhl před dveře Grantovy kanceláře a zaklepal. Jakmile jej šéf vpustil dovnitř, několika stručnými slovy mu objasnil situaci a také jej informoval o problému, který nastal, když byl pryč. Grant mu posunkem ukázal dveře a poté ve snaze uvolnit napětí, které se v něm hromadilo jako v tlakovém hrnci, vztekle udeřil dlaní do stolu, až hrnek s jeho oblíbenou kávou nadskočil a tekutina se rozlila. Šéf mafie chvíli nevěřícně pozoroval voňavou loužičku rozlézající se po stole, a poté vybuchl:
,,Co to mělo znamenat, synu? Copak ses zbláznil? Jestli jsi ji zneužil, tak jsi nám všem pěkně zavařil, protože Redwing nám nezaplatí! Celá akce přijde vniveč! Chápeš to? Tak chápeš?"
Kjudy měl původně v úmyslu se hájit a říct, že jej ta děvka vyprovokovala, ale ostrá slova jeho otce mu vzala veškeré argumenty. Přešlápl, nadechl se a poté sklonil hlavu:
,,Ano, otče."
Grant si ztěžka povzdechl a vstal, jako soudce, který vynese rozsudek:
,,Kjudy." řekl pomalu:
,,Za hrubé porušení mých příkazů ti odebírám status zabijáka mé organizace. Staneš se pouhým uklízečem. Věz, že být to kdokoliv jiný, letí ze své pozice na hodinu. Ale ty jako můj syn dostaneš ještě příležitost. Za trest ze své předchozí mise neuvidíš ani dolar. A teď ven!"
Kjudy vyslechl Granta bez hnutí, ačkoliv to v něm vřelo. Cítil se zneužitý, ponížený ba nejvyšší možnou míru. Celá jeho oběť, absence na pohřbu sestry, honění se s Jimmym po močálech se minula účinkem. Potom se ušklíbl, udělal krok vpřed - a plivl Grantovi do tváře. Než stihl překvapený otec zareagovat, otočil se na podpatku a rychle vyběhl ze dveří, kterými za sebou práskl s hlasitou ozvěnou.
Málem přitom ale vrazil do Jimmyho, který klidně seděl za stolem na chodbě a špičkou svého nože si čistil špínu za nehty.
,, Proč to děláš? Stejně ta špína nejde vůbec vidět." neodpustil si Kjudy ani přes momentální citové rozpoložení sarkastické rýpnutí.
,,Nech si ty rasistické fóry, debile, nebo tě sejmu." zasyčel Jimmy tiše, ale výhružně. Kjudy se zastavil a naklonil hlavu na stranu. Ztěžka dýchal a tyto drobné provokace mu vždy pomohly se alespoň trochu zklidnit. Starší muž se mu zadíval do obličeje, do hnědých očí, které se začínaly zvolna plnit slzami.
,Co se děje, Kjudy?" zeptal se zabiják mírněji. Litoval, že na něj tak zostra vyjel, ale jestli něco opravdu z hloubi duše nenáviděl, byly to rádoby vtipné poznámky na jeho odlišnou barvu pleti. Kvůli tomu byl schopný i vraždit, ba mnohem víc. Posunul se, aby si mladík mohl sednout, mluvením ze sebe dostat, co jej trápí a trochu se uklidnit. Dělal dojem papinového hrnce, v němž se tlak hromadí už příliš dlouho, a právě to se Jimmymu ani trochu nelíbilo.
Ale Kjudy jen zavrtěl hlavou a falešně se usmál:
,,Nic, jsem v pohodě, dej mi pokoj." odsekl hrubě a rozběhl se chodbou pryč. Jimmy se za ním chvíli díval, ale potom se rozhodl mávnout nad tím rukou. Nůž si schoval do kapsy, zvedl se a šel si po svém.
Ale mladíkovo podivně vzteklé chování nemohl dostat z hlavy.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro