,,Ach Castle." Přitulila jsem se k němu a začala ronit velké slzy, kterými jsem mu mokřila košili.

,,To se nějak vysvětlí, bude to určitě náhoda nebo nějaký omyl...určitě se všechno nějak vysvětlí," odmlčel se a dodal: ,,...teda doufám."

,,J-já ne-nevím co se d-děje...ten případ je prostě divný, mají něco Alexis a můj táta společného s těmi třemi vraždami? A pokud ano tak co?" Rozbrečela jsem se ještě víš.

,,Teď na to přestaň myslet a jdi si lehnout, už je hodně hodin. Tak pojď." Usmál se na mě a potom mě políbil. Byla jsem sice strašně smutná, ale byla jsem donucena i kdybych nechtěla se usmát. Potom mě ale jemně vzal do náručí a já si připadala lehká jako pírko, vypadal, že jsem ta nejlehčí věc na světě co držel. Pomalu mě odnášel do postele kde mě položil.

,,Děkuji a dobrou noc." Poděkovala jsem za to, že mě odnesl. Nebyla jsem si ani jistá, jestli bych vůbec s těmi dřevěnými nohami z té zprávy o mém otci došla do postele.

,,Miluji tě," zašeptal ,,dobrou." Usmál se na mě zavřel dveře a odešel.

V rychlosti jsem se umyla a udělala večerní hygienu. Potom jsem si zalezla do postele a jak jsem se přikryla, zavřela oči, hned jsem usnula.

--

Další den jsem se probudila a bylo mi mnohem líp.

,,Ahoj,  kolik je hodin?" Pozdravila jsem Castle a zeptala jsem se, když vešel do pokoje.

,,Dobré ráno, a je už půl deváté, nechal jsem tě spát." Usmál se. ,,Byla jsi tak roztomilá, když jsi spala, nechtěl jsem tě budit a navíc jsi byla včera hodně vyčerpaná a unavená."

,,Co že? To už je tolik?"

,,Ano a volali kluci...Alexis se vážně ztratila a o tvém tátovi a jeho zmizení se zatím nic moc neví, máme přijít na okrsek."

,,Tak to je na čase jít, jdu se převléct." Udělala jsem na Castle psí oči, jako že ho prosím aby odešel. On jen kývne a odpoví: ,,Jistě, udělal jsem ti snídani tak potom přijď do kuchyně." Zavřel dveře a odešel.

Rychle jsem se převlékla, udělala raní hygienu a přišla se najíst do kuchyně k Castlovi. Spolu jsme se najedli a vyrazili na okrsek. Cestou jsem se ho trochu vyptávala jestli ho nenapadá něco společného s únosem Alexis, ale žádnou slávu jsem se nedozvěděla. Na okrsku nás už čekali kluci.

,,Ahoj, pardon kdybych se chovala nějak divně, jsem z toho co se včera stalo dost rozrušená."

,,To je v pořádku Beckettová," řekl Esposito a Ryan ho doplnil: ,,my to chápeme." Usmáli se na mě a já začala rozdělovat úkoly: ,,Espo ty zkus vyhledat polohu mého otce podle mobilu a Ryane zkus to samé jen s Alexis s tím ti pomůže Castle."

Všichni pracovali na zadané práci. Přitom jsem se dozvěděla, že s případem nejsme moc daleko, měli prý pár podezřelých na ty tři vraždy, ale všichni byly jen slepá ulička.

Po chvíli na nás Ryan s Castlem zavolali, že něco mají, nám se ale najít signál z tátova mobilu nepodařilo. Přišli jsme se podívat na Ryanův počítač který právě vystopoval Alexis mobil.

,,Asi jsme jí našli, je to pár bloků odtud, jen doufám, že..." Nedokončil větu Ryan a Castle oponoval: ,,Nesmíme ztrácet čas ani naději, jedeme tam." Jak to Castle vyslovil začal mu zvonit v kapse mobil. Zvedl to. Byla to Marta, jeho matka asi se už vrátila z toho výletu s Alexis, kde se ztratila.

,,Castle? Ano matko?" Začal Castle a dal hovor na reproduktor, aby to všichni slyšeli.

,,Jsem doma, chtěla jsem se zeptat jestli nejsem podezřelá a jestli mě budete vyslýchat." Marta měla vždy smysl pro humor, ale tentokrát to nebylo nic moc, protože bylo poznat, že je rozrušená.

,,Nevím, dám ti na chvíli Kate, vypadá to že se tě chce na něco zeptat." Podal mi mobil a já začala mluvit.

,,Zdravím, tady Kate, vím, že jste rozrušená...to já taky" řekla jsem spíš pro sebe a potom pokrčovala. ,,Nevíte proč by vaši vnučku mohli unést, kdy a při jaké příležitosti jste si vlastně všimla, že není s vámi?"

,,Byli jsme v parku a já jsem jí něco vyprávěla a když jsem se otočila jestli jde za mnou nebyla tam..." Nějak takhle vyprávěla Marta do telefonu její mínění, ale moc jsme se toho nedozvěděli, proč by jí někdo unášel to neví. Řekla jsem jí, že kdyby jí něco napadlo, ať dá vědět a on že ano. Potom jsme zavěsili.

Ryan vytisknul dvě mapy s tratí na místo kde by se měla nacházet podle mobilu Alexis a mi vyrazili. Jeli jsme ve dvou autech, já s Castlem v jednom a Ryan s Espositem v tom druhém.

Asi po deseti minutách cesty jsme na místo dorazili. Zastavili jsme před starým, velkým a zřejmě dloho neobydleným domem. Dobré místo na držení rukojmí, doufám, že tam bude s Alexis i můj otec. Dům vypadal jako menší palác a v malé horní věžičce se svítilo.

Každý vzal do ruky svou zbraň a nabyl jí. ,,Přebírám to." Oznámila jsem přátelům a v čele skupiny se blížila ke vstupním dveřím. Castle jako vždy poslední, ale pro jistotu jsem mu půjčila mou druhou zbraň. Jen tak pro info nosím tři, jednu malou a tu mou hlavní za opaskem a potom tu, kterou jsem půjčila Castlovi v botě.

,,Teď." Oznámila jsem a hned na to vykopla dveře. ,,New Yorkská policie! Zůstaňte stát tam kde jste s rukama nad hlavou!" Rozléhalo se celým domem. Všude byli pavučiny, prach a špína, tady vážně dlouho nikdo nebydlel.

Šla jsem točitými schodmy nahoru až do té malé věžičky, odkud se neslo světlo.

Rozkopla jsem dveře a zůstala stát ve dveřích s otevřenou pusou.

Tak tady je další díl! Omlouvám se že dlouho nic nevyšlo, nebyl čas. Mám zabavený pc, tak je to těžké. Doufám, že se díl líbil a nevadilo, že byl delší. Do komentářů mi můžete napsat co si myslíte že Kate viděla. Užívejte víkendu! 

Kate ;-*