Monkstanley vešel do kanceláře se svým typicky sebejistým úsměvem. ,,Paní ministryně," řekl a pokývl hlavou. Hermiona ukázala na židli, Monkstanley se usadil. Hermiona pět vteřin čekala, sbírala odvahu.
,,Rozhodla jsem se, že se Siriuse ujmu já sama," oznámila bez okolků.
,,Omlouvám se, ale nejspíš jsem vám nerozuměl. Už jednou jste se jeho případu vzdala, mám k tomu písemné potvrzení," řekl Monkstanley, otevřel papírové složky a z nich vytáhl Hermionin dopis (vypadal přitom jako kouzelník, který tahá králíka z klobouku, nebo spíš pokerový hráč, který vykládá na stůl královskou postupku).
,,To jsem si ovšem myslela, že se toho úkolu zhostíte se ctí," odvětila Hermiona. Monkstanley jí věnoval sladké ušklíbnutí, Hermiona si začínala myslet, že ten chlap je psychopat. Což mohla být pravda, na vysokých místech bývají často zaměstnáni psychopati.
,,Neporušil jsem ani jeden  z našich zákonů." Tento argument měl Hermionu umlčet, věděl, že proti tomu nemůže říct půl slova. Hermiona se musela naučit hrát stejně tvrdě.
,,Já vím," uznala. ,,Právě proto se o Siriuse budu starat sama, dokud se mi nepodaří změnit zákony." Monkstanley nechtěl dát najevo své překvapení, tak raději zakašlal a zadíval se z okna, aby se trochu uklidnil.
,,Domníváte se, že se vám to podaří?" zeptal se. Bylo vidět, že ho to vyvedlo z míry, už se neusmíval, ani nešklebil.
,,Jistě," odvětila Hermiona sebejistě. ,,Věřím, že můj návrh projde a bude schválen. A pak takoví jako jste vy, budou muset jednat lidsky." Monkstanley vstal a zamířil ke dveřím. Ani se neotočil, když řekl: ,,Nechte si toho Blacka. Prozatím." Měla to být výhružka, to Hermiona věděla moc dobře, ale aspoň získala čas.

~~~~~

,,Hermiono?"
,,Hm?" Vzhlédla k Siriusovi a zadívala se mu do očí. Sirius ale svůj pohled sklopil, skoro to vypadalo, že se stydí.
,,Jak je na tom můj kmotřenec?" zeptal se. Hermiona se hřejivě usmála a chytila Siriuse za ruku, aby ho tím povzbudila. Tohle bylo dobré! Skutečně dobré! Začínal se zajímat o okolní svět.
,,Má se velice dobře. Je hrozně moc šťastný," ujistila ho hned na začátek. ,,Mají se rádi s Ginny Weasleyovou, už roky spolu žijí v Londýně. Skoro každý víkend se scházíme - já, Harry, Ginny a Ron."
,,Žijí s Ginny Weasleyovou? Weasleyovou? Takže žijí na psí knížku?"
Hermiona se rozesmála, hlasitě a od srdce. ,,Ano, ale už dlouho nebudou. Harry požádal Ginny o ruku. Na jaře se budou brát."
,,Už jsem se lekl," pravil Sirius. Hermiona se na něj zkoumavě podívala a podezíravě přimhouřila oči.
,,Ty? Vlk samotář by odsuzoval, že někdo žije v nesezdaném svazku?"
,,Pes samotář," opravil ji Sirius. ,,A ano, jsem poměrně staromódní, pokud jde o lásku. To přece nesouvisí s tím, že sám jsem sám." Hermiona uznala, že má pravdu. ,,A ty nejsi zasnoubená? Všiml jsem si, že prstýnek nenosíš, takže provdaná ještě nejsi..."
,,Zasnoubená?" zopakovala Hermiona pobaveně. ,,No to skutečně nejsem. Jak bych mohla být?"
,,Ron se tě zatím nezeptal?" zeptal se opatrně Sirius. Hermiona se zamračila.
,,Dokonce i ty jsi očekával, že s ním skončím? To je děs! Mysleli si to všichni. Díkybohu jsme spolu chodili asi... měsíc a půl. Ale to už je dávno, bylo mi devatenáct. Zjistili jsme, že bychom se zabili."
,,Já si vždycky říkal, že máš na lepšího," odsouhlasil její rozhodnutí.
,,Ron není zas tak hroznej. Jen k sobě... nepasujeme," řekla shovívavě Hermiona.
,,A takže jsi s někým koho neznám? Nebo ho znám? Nebo ji?"
Hermiona na něj mrkla jedním okem. ,,Zaprvé, líbí se mi tvůj tolerantní přístup. Dívku nehledám a chlapce zatím nemám."
,,V pětadvaceti jsi nezadaná?" podivil se Sirius.
,,No dovol! Tobě je třicet čtyři a jsi taky sám," opáčila Hermiona.
,,To je něco jiného. Já byl třináct let v Azkabanu, pak jsem se musel skrývat... A pak jsem umřel," odpověděl Sirius. ,,Tím jsem tě nechtěl nijak urazit. Jen si myslím, že je škoda, když takhle hezká holka nikoho nemá." Hermiona se pousmála, samozřejmě se na něj nezlobila, měl pravdu - vztahy skutečně zanedbávala.
,,Hezká holka?"
,,Odpusť, pořád tě vnímám jako školačku... Opravuji se. Jsi krásná mladá dáma."
,,Prosim tebe... Nech toho, nebo se začnu červenat," řekla s teatrálním laškováním a mávla rukou ve vzduchu jako dámička. Sirius se musel maličko, nepatrně, skoro nepovšimnutelně usmát.