Kapka se vzbudila pod stromem. Chhvíli si říkala, co tam dělá a kde je její jeskyně. Pak jí došlo co se stalo a zesmutněla.
Poté co se Kapka málem sesypala, jí Korála nařídila, ať okamžitě opustí mořeletské království. Jelikož Kapka tu neměla moc přátel, ani žádné věci, tak prostě a jednoduše řekla 'sbohem' a odletěla.

Poté si našla místo na spaní, stočila se do klubíčka a usnula.

Teď tady ležela a vzpomínala na všechny chvíle které prožila pod vodou.

💧💧💧

Bylo to už dlouho, co byla Kapka donucena odletět. Nejmíň měsíc.
Do teď žila na okraji Pyrrhie, v bahnoletském království (to ona ale netušila), a bylo s podivem, že ji ještě nezaregistrovali.

Lovila z moře, takže vždy musela letět na území mořeletů, a to bylo hodně nebezpečné, protože kdyby ji chytili, nedopadlo by to dobře, Korála by ji v nejlepším případě okamžitě zakousla. V tom horším by ji mučila a praktikovala by takové techniky, na které Kapka radši nechtěla ani pomyslet.

Proto se rozhodla, že se naučí lovit suchozemská zvířata. Zkoušela to dlouho, ale vůbec se jí nedařilo a tak musela dál riskovat své polapení v mořeletském království.

Sice lovem a pobytem u bahnoletů se taky vystavovala velkému riziku, ale to se zdaleka nerovnalo nebezpečí v podobě Korály.

💧💧💧

Lovila hodně dlouho, až do noci, ale absolutně jí to nešlo. Vzhledem k jejímu nočnímu vidění se rozhodla v lovu pokračovat i v noci.

Už toho jelena skoro měla, ale zase jí upláchl! Začínala pochybovat, zda se lovit na souši ještě někdy naučí, ale potom si všimla králíka, kterého se jí nějakým zázrakem povedlo nevyplašit. Navíc stála proti větru, protože pochopila, že i zvířata mají citlivý čich. K podivení byl hlavně fakt, že je drak a králík jí dle všeho úplně ignoruje i potom, co kolem proběhl splašený jelen. Potom jí došlo proč ji nevidí. Automaticky si změnila barvy na různé odstíny zelené, aby co nejlépe splynula s okolím. V duchu se uchechtla a začala se téměř neslyšně plížit. Králík si jí ale na poslední chvíli všiml. Kapka to nehodlala jen tak vzdát, a tak nevědomky vyhrnula pysky a vystrčila své špičáky. V tu chvíli v podstatě vypla, jednala naprosto instinktivně na základě pudů. Vyplivla ze svých zubů jed a králíka trefila. Ten se bolestně zkroutil. I přes všechnu bolest se králík snažil utéct, ale při každém pohybu bolestně zakníkal. Právě tento zvuk Kapku probral z transu, do kterého ji tato nově objevená dovednost dostala. Její mozek zase začal fungovat, takže se rychle k raněnému zvířeti vrhla a zabila ho.

Byla nadšená ze svého prvního úlovku, ale neustále ji zaráželo, co že to z těch zubů vystříkla a proč? Jak?

💧💧💧

Kapce začal čas utíkat rychleji, když se při každém lovu nemusela bát, že ji chytí zlomyslná Korála. U bahnoletů (že je v bahnoletském království usoudila díky faktu, že neustále někde vídala bahnoletů, občas tady ale proletěli nějací jiní draci) se jí žilo celkem dobře, byla tu už zhruba dva měsíce, ale začala zaznamenávat že během jejího cestování se sune určitým směrem, a krajina se z bahnité začíná měnit na hornatou. To ji nijak netížilo, vzhledem k dostatku kořisti, a tak to neřešila.

💧💧💧

Zrovna se ukládala ke spánku v nějaké jeskyňce kterou před chvílí objevila, když kolem začalo létat spousty nebeletů. Kapka se vyděsila, a celá křiklavě zfialověla, ale pak si všimla své barvy, a hned co nejtmavěj zezelenala.

Nebeleti létali ještě dlouho kolem, ale zdálo se, že jich tam je čím dál tím míň, tak se rozhodla že se vyspí.

Vzbudil jí velmi silný poryv větru a nějaký hluk. Pak si uvědomila, že vítr se zvedl od nějakých křídel, ale ty její to nebyly. Nesourodé zvuky se pomalu měnily na hlasy, a pak už zřetelně slyšela co říkají. Ještě ji ale zajímalo, kdo to na ni mluví. Když vzhlédla, strašně se vyděsila. Nebeleti. Začala hystericky střídat všechny barvy, a točit se na místě. Východ byl zaterasený nejméně pěti nebelety, a jiný východ jeskyně neměla. Nebelet, který na ni předtím mluvil, dost příkře řekl: ,,Uklidni se!"

Kapka se na něj ublíženě podívala a pomyslela si něco o velmi chytře zvolených uklidňujících slovech.

,,Pohni, zvedni se!" vyštěkl na ni ještě.
To Kapka nepochopila.
,,A proč jako?"

,,Jdeš s námi, a bez protestů, musíme tě předvést královně Šarlatě."

Kapka se smutně rozhlédla a doufala, že se zase nedostala do nějakého maléru, ale zvedla se, a šla s nimi.