Bolest prohlubuje slabost,
slabost prohlubuje smutek.
Smutek prohlubuje bolest.
A skutek si potom útěk.

Slza projev slabosti.
Slabost projevem strachu.
Strach rovná se další slza.
Svou mysl nechápu.

Samota, kterou nenávidíš.
Nenávist kterou odsuzuješ.
Odsouzení které nevyplníš.
To ukazuje tvou bolest.

Mlčení, co jiného v samotě?
Křik, nikdo by neslyšel v té prázdnotě.
Myšlenek plná hlava je.
A nešťastné dítě sešity kupuje.

Pero a sešit, těm se pak svěří.
Bez výsledku si zaláteří.
Pak už jen papíru věří,
Do básní vloží, co hoří.

Takhle vznikají smutné básně,
Tak z nudy nevznikne slz lázně.
S bolestí chodí si ta slova.
Je snad ulevení jiná obdoba?