Každá duše svou píseň má,
do okolí jí zpívává.
Každý tvůj čin je notou tou,
co tu píseň provede i tmou.

Hudba slov a melodie pocitů,
jen díky tomu vím, že jsi tu.
A i když by mi zavázali oči.
Kolem té melodie se ty slova budou točit.

Hudba je dar, je nadějí.
Tak proč ji někde nechtějí?
Vždyť není se u ní čeho bát.
Slibuji, nemusíš mít strach.

Hudba mosty vytváří,
s ní vydržíme do stáří.
A sice už vrásky budou ve tváři.
Vypisovat slova budeme ve snáři.

Hudba mých kroků, tichou chodbou zní.
Díky hudbě bolest třeba odezní.
A i když jak v pasti si připadáš.
Další noty té melodii přidáváš.

A když lidé jsou spolu, přejdou do symfonie.
Snad zase neuslyším hádku.
Teď zas se hlásí o slovo poezie.
Hudba nám k ní chystá zkratku.

------------------------------------------------------------------
Tak pevně doufám, že dílko vyhovuje. 😅
Ono jak slova přichází samy, mám někdy pocit, že nejsou úplně propracované.

Básníčka z minulé knížky, kdy mi Disunited dala zadání hudba. (Ano, mám velmi originální názvy)