Tony se cítil jednoznačně skvěle. Venku panovala hluboká noc, když se labužnicky protáhl a poplácal nahý zadeček blondýny, která ležela vedle něj v hotelovém pokoji. Sice to nebylo totéž, jako by si ji pozval domů, ale zjišťoval, že tohle je vlastně mnohem pohodlnější. Nebylo potřeba Jarvise či Pottsové, aby návštěvnici vypakovali z jeho domu. Posadil se, rozhlédl se po luxusně vybavené místnosti a začal hledat oblečení, které večer skončilo kdesi na podlaze, konferenčním stolku a křesle. Kravata dokonce visela na televizi.

„Už jdeš?" zamumlala mladá žena, téměř ještě dívka, a natáhla ruku, aby jej dlouhým nalakovaným nehtem poškádlila po páteři.

„Musím," odvětil s trhnutím ramen, stoupl si a započal detektivní hru najdi-své-oblečení.

„Čeká tě někdo?" ptala se zvědavě a zdvihla rozcuchanou hlavu z polštáře. Posadila se, až se jí plná ňadra zhoupla.

Tonymu bleskl v myšlenkách nezvaný bůh. Zavrtěl hlavou a otočil se k ní zpět. Sjel po ní pohledem. Hltal její křivky, které ještě před nějakou dobou hladil, líbal a držel mezi prsty. Ranní chlad z otevřeného okna způsobil, že jí ztvrdly bradavky téměř tak, jako když jí je sál. Vnímal brnění v rozkroku, jak po jejím rozkošném těle očima klouzal až k nedbale zakrytému klínu, jež ho přijímal více než ochotně. „Čeká mě práce."

„Ta může počkat," smyslně zašeptala a po čtyřech se přesunula k okraji postele, pohled upřený na mužství, jež se samo dychtivě zvedalo. Tony se ani nehnul, jen dech na malý okamžik zadržel. Blížila se, kroutila pozadím a olízla si ret. Klekla si na posteli s koleny od sebe a rychle, snad aby si to nerozmyslel, vzala už podruhé té noci jeho penis do úst. Okamžitě začala sát a olizovat tvrdnoucí sval.

Tony zasténal a pevně jí sevřel vlasy v pěsti. Chtěl sice odejít, ale pokud se mu nabízela, byl by blázen, kdyby si ji nevzal znovu, no ne? Šukal jí ústa, rychle proti ní přirážel pánví až do chvíle, kdy si byl jist, že už tvrdší být nemůže. Vytáhl se z jejích úst, pleskl ji penisem po tváři a hravě se usmál. Věděl, že tento úsměv přivádí dámy k šílenství. Ani tahle nebyla výjimkou. Posadil se na okraj lůžka a naznačil jí, ať nasedne zády k němu. Tak to měl rád, když si ho žena osedlala a on měl volné ruce na to, aby se mohl dotýkat. S muži preferoval jiné polohy, ale ženy si nejlépe vychutnal takto. A nemusel je přitom líbat, což bylo další plus pro něj.

Zasténal, jakmile se na něj posadila, chodidla a dlaně mu zapřela o stehna a opřela si hlavu o jeho rameno. Kousl ji do krku, jednou rukou jí začal mnout bradavku a druhou zamířil ke klitorisu, který nasliněným prstem začal dráždit. „Ukaž, jak umíš jezdit, kočičko," zavrněl a vzdychal jí do ucha. Musel uznat, že byla vážně dobrá. Sice totálně hloupá, ale píchat by jí šlo. Pozoroval, jak se její prsa natřásají v odrazu zrcadla a společně s jejich vzdechy to měl jako dívání se na porno. Její dech se zadrhával a hlasitost vzdechů se znásobila. Zrychlil prsty v jejím klíně, olizoval jí šíji a v duchu ji popoháněl, ať se konečně udělá. Jemu samotnému už cukalo v tříslech a věděl, že nebude trvat dlouho, než se dostaví jeho orgasmus. Ale napřed musela ona. Nechtěl si pošramotit pověst. Naštěstí to přišlo vzápětí; žena ztuhla, zaryla mu nehty do stehen a hlasitě zakňučela. Nohy se jí roztřásly a on na své chloubě mohl cítit stahy pochvy, jež ho málem přenesly do výšin. Pomohl jí ze sebe slézt a ještě třesoucí se z prožitého orgasmu ji přiměl k ochotnému kleku, kde ho vykouřila až k jeho vrcholu. Zadýchaný se na ni usmál. Jeho sperma jí stékalo po tváři na prsa. Nádherný pohled. Sklonil se, konečky prstů jí tekutinu rozmazal na bradavky a slízal z nich. „Bylas dobrá, kočičko," pochválil ji a vzápětí už se konečně začal soukat do kalhot.

Už se zdržel dlouho. V mysli mu opět vytanul Loki a on náhle znervózněl. Co když se něco stalo, ať už jemu nebo doma? To by mu ale dal Jarvis vědět, ne? Jenže to by si nesměl vypnout mobil, aby ho nikdo nerušil. Rychle posbíral všechny svršky, ujistil se, že má telefon v kapse a přistoupil k zrcadlu, aby si uvázal kravatu.

„Uvidím tě ještě?" ozvala se žena z postele, kam se posadila a přikryla se dekou.

Tony si v klidu udělal ozdobný uzel na vázance a bez výrazu na ni pohlédl. „Obávám se, že ne."

Zachvěl se jí spodní ret. „Ale –"

Pousmál se, sklonil se k ní a pohladil ji po tváři. „Neříkej, že jsi nečetla všechny ty články o mně. To, že jsi dobrá v posteli, neznamená, že se z tebe stane potenciální paní Starková," povídal jemně a palcem přejel po jejích rtech. „To se nepodaří žádný ženský." Postavil se, popadl sako a vyrazil ke dveřím. „Apartmán je zaplacenej do oběda. Dej si pořádnou snídani." Zastavil se s rukou na klice a otočil se k ní. To už začala vzlykat, ale nebylo těžké poznat, jak falešně. „A kdyby tě náhodou napadla taková pitomost, že bys mi za pár měsíců chtěla říct, že se mnou čekáš dítě, tak ti jenom předem říkám, že jsem neplodnej, tak to ani nezkoušej, jo?"

Na odpověď už nečekal. Rychle zavřel dveře a ignoroval tupé zadunění. Domyslel si, že do nich hodila polštář. No, to ho už nemuselo zajímat. Pohvizdoval si, zatímco kráčel hotelem do podzemního parkoviště, kde měl svou oblíbenou černou Audi, kterou využíval na běžné popojíždění. Zapnul mobil a vlastně byl rád, že jí nelhal a že dobrovolnou vasektomii před nějakou dobou podstoupil. Na apetit to nemělo vliv, ale mohl si být aspoň jistý, že po světě neběhají nějací malí Starkové, kteří by se záhadně objevili ve chvíli, kdy by se to nehodilo. A navíc to nebylo nic, co by se nedalo zvrátit. Pořád mohl mít děti, pokud by chtěl. Jenže zatím nepotkal žádnou ženu, která by byla natolik inteligentní, aby s ní vydržel déle než jednu noc.

Netoužil po hezké tvářičce, kterou by vedle sebe ukazoval, ale doma by s ní nemohl prohodit ani slovo. Ukousal by se nudou. Ne, holt mu bylo předepsáno zůstat starým mládencem. Alternativou by mohl být nějaký muž, ale to si vůbec nedokázal představit. Užít si ano, ale žít s chlapem? Zvláštní myšlenka. Ne, že by ji automaticky zavrhl, spíše nad tím vůbec nepřemýšlel.

Telefon se mu zapnul ve chvíli, kdy nastartoval auto. Zmáčkl příslušné tlačítko a nastavil hovor na hlasitý odposlech. „Jarve? Jak to vypadá doma?" zeptal se, šlápl na plyn a vyrazil z podzemí nočním New Yorkem. Domů to měl jen pár minut jízdy, kterou si vychutnával se staženým okénkem a s pravou nohou téměř na podlaze. Rychlá jízda po vydařeném sexu? Dokonalost, které chyběla akorát sklenička dobré skotské.

„Víceméně v pořádku," odtušil program. „Pokud nepočítáte připálenou pánev a trochu očouzenou linku –"

„Děláš si srandu?" vykřikl a málem minul odbočku. Rychlým manévrem s ruční brzdou udělal prudkou otočku a za mohutného troubení protijedoucích automobilů proklouzl do boční ulice.

„Loki měl hlad, tak jsem ho instruoval, jak si má udělat míchaná vajíčka, protože v lednici není nic jiného k jídlu," informoval Jarvis nezaujatě. „Říkal jsem vám, že máte objednat více než kartony skotské."

„Přednášky si nech na jindy a radši se postarej o to, abysme teda měli doma něco k jídlu. Progoogli to a zjisti, co mají normální lidi v kuchyni."

„Normální lidi?" zeptal se a dokonce intonaci hlasu prošpikoval ryzí nevinností.

Tony se zamyslel. „Dobře, to normální vynech. Loki není ani normální a ani člověk, když se to tak vezme." O své normálnosti samozřejmě nepochyboval ani na moment. „Je celej?" tázal se pak, ale to už vjížděl do svého mrakodrapu.

„Stejně celý jako při vašem odchodu, jen poněkud neupravený," odtušil Jarvis.

„Ptám se na Lokiho, ne na byt," odfrkl, vstoupil do výtahu a mimoděk si uhladil vlasy.

„Ano, to jsem pochopil. Uvidíte sám."

Ozvalo se cinknutí a Tony se opatrně rozhlížel. Tak trochu čekal, že najde kuchyň a potažmo obývák minimálně po výbuchu. Místo toho našel boha v zapatlaném oblečení a slepenými vlasy u baru, kterak se stoickým klidem popíjí vodu u leštěného pultu. Ve vzduchu cítil spáleninu a vznášel se tu začouzený opar. Koutky mu zacukaly. Vydal se k němu, znalecky zkontroloval černou pánev a nalil si skotskou. „Do toho nákupního seznamu přidej asi i novou pánev. Možná radši tři, aby tady božátko mělo víc věcí na zkoušení," prohlásil směrem k Jarvisovi a začal se pomalu uchechtávat.

„Přijde ti tu něco k smíchu?" zavrčel Loki a klidný výraz se rázem změnil na nebezpečný.

„Hmm, vlastně jo," souhlasil Tony a naklonil hlavu na stranu. „Podařilo se ti něco uvařit?"

Narovnal se na stoličce, jak mu to bolest v zádech dovolila. Chtěl zachovat zdání alespoň nějaké důstojnosti, ale bylo mu jasné, že selhal na plné čáře. „Co myslíš?" odpověděl otázkou. Ne, skutečně neměl v plánu nahlas říct, že se mu nepodařilo uvařit ani jednoduchý pokrm. Aspoň Jarvis tvrdil, že je jednoduchý, ale kdo ví, zda mluvil pravdu? Co když ho oba měli v plánu jen více ponížit? Jako by to snad šlo.

Miliardář nechápavě zavrtěl hlavou. „Proč jsi neřekl Jarvisovi, aby ti objednal pizzu?"

„Já mu to nabízel," zašuměl sluha dotčeně.

Loki bleskl očima někam ke stropu. „Nevím, co je pizza. Ten pokrm neznám. Netušil jsem, zda mě nechce otrávit."

„Objednej ji. Aspoň čtyři. Taky mám hlad." S pobavenými jiskřičkami pohlédl na uraženého boha a zazubil se. „Brouku, kdybych tě chtěl zabít, tak určitě nepoužiju jídlo. Dal bych si víc záležet, věř mi. A navíc tě teď ani zabít nemůžu, takže Jarvisovo doporučení příště ber vážně. Já bych nechtěl, aby mě Thor přišel majznout kladívkem jen proto, že jsi tu umřel hlady."

Semkl rty do přímky. „Kdybys nikam nešel, tak –"

„Ale, to už se ti stejskalo? Tak brzo? Vau. To jsem nečekal, že ti budu chybět hned," popíchl ho a neskutečně se bavil nad Lokiho doutnajícím vztekem. Posadil se naproti němu, zakroužil skleničkou a svůdně na něj zamrkal. „Tos mohl říct, možná bych svůj večer přehodnotil," předstíral, že se zamyslel, „i když asi ne. Vlastně jsem docela rád, že jsem šel. Vidět tě s vajíčkem ve vlasech je splněnej sen. Taková sladká tečka celýho večera."

„Jsi idiot, Starku," ucedil a nenápadně se snažil dostat z vlasů bílek. U devíti, to mu tedy chybělo.

„Tony," opravil ho. „Nauč se to, brouku. Je to o zvyku. Párkrát mi tak řekneš, zjistíš, jak neuvěřitelně sexy to zní, a nebudeš mi chtít říkat jinak."

Povytáhl obočí. To s ním jako flirtoval? Toho by se dalo využít, pokud by měl víc sil. V hlavě se mu začal tvořit plán. Sladce se usmál. „Tony je moc osobní a já nemám v plánu ti ho šeptat do ucha," odtušil hladce a neušlo mu, jak se mu na tváři mihl drobný úsměv. „Něco neutrálního bys neměl?"

Pokrčil rameny. „Anthony by asi šlo." Cinkl výtah a dovnitř vstoupil poslíček s pizzou. „Položte to tamhle," ukázal na stolek, kde leželo pár bankovek. Nechtěl to přebírat, neměl to rád. „Drobný si nechte." Počkal, až si kurýr vezme platbu, došel pro jídlo a rozložil ho na pult. „Sýrová je nejlepší."

Loki vzal opatrně jeden dílek do ruky. Ukousl a blaženě se usmál. Tak to bylo o mnoho lepší než spálené vejce! „Je to dobré," souhlasil, pohlédl mu do očí a mírně ztišil hlas, „Anthony."

Ahoj! 

Musím si ověřit, že jsem dala na příběh označení pro dospělé, jak tak tuhle kapitolu sleduju. Jak se vám líbila? Já musím říct (a budu se opakovat), že si tohodle Tonyho na koni fakt velmi užívám a strašně mě baví. Ale nebojte, bude i fňukat, časem.

Jaký myslíte, že má Loki asi plán? A myslíte, že mu vyjde? Těším se na vaše teorie. 

Mějte se krásně. ♥

W.